Kazuistiky

36.4.3 Posouzení psychického stavu

36.4.3 Posouzení psychického stavu
 
 
VĚDOMÍ
Subjektivně: „Vědomí mám v pořádku.“
Objektivně: Při vědomí, vědomí plné, jasné.
 
ORIENTACE
Subjektivně: „Vím, kde jsem a kolikátého je, jsem orientovaná.“
Objektivně: Pacientka je plně orientovaná místem, časem, osobou i prostorem.
 
NÁLADA
Subjektivně: „Skvělá, s nemocí jsem se už smířila.“
Objektivně: Pacientka udává smíření s onemocněním.
 
PAMĚŤ
Staropaměť
Subjektivně: „Pamatuji si hodně věcí z dětství.“
Objektivně: Bohatá výbavnost zážitků z dětství.
Novopaměť
Subjektivně: „Ne že bych měla problém s pamětí, ale mám toho občas hodně a tak co si nenapíšu, to si nepamatuji.“
Objektivně: Paměť není nikterak narušena. Pamatuje si.
 
MYŠLENÍ
Subjektivně: „Přemýšlím každý den v práci, takže moje paměť je neustále procvičována.“
Objektivně: Myšlení pacientky je logické, odpovídá přiléhavě a věcně, řeč je plynulá.
 
TEMPERAMENT
Subjektivně: „Jsem temperamentní, všechno musím mít tak, jak to má podle mě být, občas jsem trochu impulsivní.“
Objektivně: Pacientka působí klidně.
 
SEBEHODNOCENÍ
Subjektivně: „Nechci se sama hodnotit, to musí hodnotit jiní, ale já si myslím, že jsem dobrá osobnost.“
Objektivně: Pacientka působí vyrovnaným dojmem.
 
VNÍMÁNÍ ZDRAVÍ
Subjektivně: „Zdraví nemám v pořádku, to vím, ale s tím už nic neudělám a už jsem se s tím smířila.“
Objektivně: Pacientka dodržuje všechna nařízení lékaře. Svůj zdravotní stav zná a je obeznámena s riziky svého onemocnění.
 
VNÍMÁNÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU
Subjektivně: „Už vnímám zdravotní stav dobře, jak už jsem řekla, nic jiného mi nezbývá.“
Objektivně: Pacientka vnímá svůj zdravotní stav v plném rozsahu a snaží se hledat jen pozitivní věci.
 
REAKCE NA ONEMOCNĚNÍ A PROŽÍVÁNÍ ONEMOCNĚNÍ
Subjektivně: „Když jsem se dozvěděla diagnózu, přemýšlela jsem, co bude dál, ale musela jsem se s tím smířit i s pomocí psycholožky a myslím, že už je to v pořádku.“
Objektivně: Pacientka je seznámena se svým zdravotním stavem, onemocnění prožívá přiměřeně.
 
ADAPTACE NA ONEMOCNĚNÍ
Subjektivně: „Ze začátku jsem byla opravdu zaskočená a než jsem se smířila, navštívila jsem několikrát psycholožku a hodně mi pomohl bratr po psychické stránce.“
Objektivně: Pacientka je adaptovaná na onemocnění pomocí psycholožky a podpory bratra.
 
PROJEVY JISTOTY A NEJISTOTY
Subjektivně: „Zezačátku jsem měla obavy z jakéhokoliv kontaktu s lidmi, aby nedostali ode mě HIV, ale po čase jsem zjistila, že se tak nemusím bát kontaktu s lidmi, ale pořád si dávám pozor, abych se neporanila, netekla mi krev a nenakazila tím ostatní. V práci taky neví, že jsem HIV pozitivní, ale nijak mi to nebrání v mé práci, setkávám se totiž s lidmi sice často, ale můj jediný kontakt s nimi je podání ruky.“
Objektivně: Pacientka nemá nyní obavu z nákazy, ale stále je opatrná a dbá na rizika, která nemoc obnáší.
 
ZKUŠENOSTI Z PŘEDCHÁZEJÍCÍCH HOSPITALIZACÍ (IATROPATOGENIE, SORRORIGENIE)
Subjektivně: „Hospitalizovaná jsem už byla, ambulantně jsem taky sledována, se zdravotníky vycházím dobře.“
Objektivně: Zkušenosti s hospitalizací pacientka má. Má důvěru ve zdravotnický personál.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše