Kazuistiky

32.5 Situační analýza

32.5 Situační analýza
 
 
Osobní anamnéza ve vztahu k mentální anorexii
Trvání a vývoj mentální anorexie
V roce 2013 pacientka ve věku 15 let absolvovala pravidelnou preventivní prohlídku, během níž bylo zjištěno BMI v normě a také všechny hodnocené parametry a výsledky vyšetření byly v normě. Dosavadní vývoj pacientky byl fyziologický po stránce somatické i psychologické. V červenci 2014 se pacientka v doprovodu své matky dostavila do ordinace praktického lékaře pro děti a dorost. Matka pacientky sdělila, že si všimla, že dcera v poslední době výrazně zhubla, mnoho času tráví sportovními aktivitami a veškerý volný čas věnuje intenzivní přípravě do školy. Zejména v poslední době odmítá společné rodinné obědy o víkendech se sdělením, že jede na výlet na kole či jde plavat do bazénu nebo odjíždí studovat na chatu. Společné večeře odmítá s vysvětlením, že se jí večer nejlépe učí a může večeřet při práci na počítači. Matka pacientky dále uvedla, že dceři připraví snídani, ale tu si odnáší s sebou do školy s tím, že ji zkonzumuje cestou nebo ve škole před zahájením výuky. Rodiče pacientky po zjištění, že dcera výrazně zhubla, zkonstatovali, že vůbec nemají přehled, jak se jejich dcera stravuje a kolik potravy denně přijme. Přestože jí v rámci kapesného dávají peníze na obědy, mají pocit, že dcera si obědy nekupuje. Pacientka na přímý dotaz lékaře přiznává, že opravdu v posledním třičtvrtě roce výrazně omezila příjem potravy z důvodu, že se seznámila s o rok starším chlapcem, má velký zájem o jeho přátelství, avšak chlapec jí hned na počátku jejich vztahu sdělil, že obdivuje pouze velmi štíhlé, atraktivní, sebevědomé, inteligentní dívky s dobrými studijními výsledky. Na základě tohoto chlapcova sdělení se pacientka rozhodla zatraktivnit svůj vzhled zhubnutím pomocí omezení příjmu potravy, intenzivní pohybovou aktivitou a výrazně zlepšit své studijní výsledky s cílem udržet si chlapcův zájem a jeho přátelství.
 
Rodinná anamnéza ve vztahu k mentální anorexii
U matky pacientky, která je velmi štíhlá, bylo zjištěno opakované dodržování dietního režimu. Matka pacientky udává, že sama od období adolescence občas drží různé druhy diet. Na sport a pohybovou aktivitu nemá z důvodu své vysoké pracovní vytíženosti čas, avšak svoji štíhlost udržuje cíleně různými dietami. Matka pacientky přiznává občasnou konzumaci doplňků stravy, které mají snížit váhu, v poslední době užívá Obezin.
Otec pacientky má hmotnost v normě a tuto optimální hmotnost si udržuje konzumací přiměřeného množství stravy a pravidelnou pohybovou aktivitou.
Odběrem anamnestických údajů byly zjištěny nepříznivé skutečnosti, a to pozitivní rodinná anamnéza pacientky ve vztahu k mentální anorexii (dietní chování matky).
 
Současné stravovací návyky a úroveň pohybové aktivity
V oblasti stravovacích návyků pacientka udává, že v posledním období jedla velmi málo, snídaně připravené matkou odhazovala do odpadkového koše, první jídlo konzumovala až v době kolem poledne. Jednalo se nejčastěji o ovoce či zeleninu s kouskem celozrnného chleba. Večer pacientka nejčastěji konzumovala bílý jogurt s kouskem ovoce. Po celý den hodně pila, každý den nejméně 3 litry tekutin, hlavně vodu z vodovodu, kterou pila ve škole a doma pila ovocné neslazené čaje. Pacientka v posledním půl roce užívala volně dostupná projímadla, která si kupovala v lékárně. Pacientka udala, že se dosud nikdy nesnažila vyvolat si sama zvracení, stačilo jí užívat projímadla a omezit přísun potravy k dosažení hubnutí, neguje i epizody záchvatovitého přejídání.
Pohybová aktivita pacientky je intenzivní, po příchodu ze školy jde cvičit aerobic nebo jde plavat do bazénu, navštěvuje saunu. O víkendech podniká delší výlety na kole.
 
Posouzení ochoty pacientky k úpravě stravovacích zvyklostí a léčbě:
Pacientce bylo vysvětleno, že praktický lékař řeší především, zda příčinou obtíží není jiné tělesné onemocnění, posuzuje celkový zdravotní stav a riziko nejvážnějšího ohrožení. Poskytuje informace o možnostech léčby a důsledcích onemocnění, motivuje a vede nemocného k nezbytným změnám jídelních postojů a chování. Pacientka a její matka jsou informovány, že pokud odmítají jiného lékaře, může ji léčit i praktický lékař, je však třeba předem domluvit podmínky léčby. V případě, že nedochází k nezbytné změně návyků (rozšíření jídelníčku, zvýšení energetického příjmu, ústup od některých dietních zvyklostí) nebo když pacientka nepřibere na váze a zhoršuje se její zdravotní stav, je nezbytná spolupráce s dalšími odborníky (především psychiatrem), případně podle zdravotního stavu doporučení k hospitalizaci. Pacientce a její matce bylo sděleno, že vždy je nezbytná spolupráce s rodinou. Pacientce byla nabídnuta edukace v oblasti zdravé výživy a psychologické poradenství, což pacientka obojí velmi uvítala. Nabídnutou léčbu ambulantní psychiatrie matka i dcera důrazně odmítly s odůvodněním, že plně věří svému praktickému lékaři pro děti a dorost, že s jeho pomocí vše zvládnou. Pacientka ochotně souhlasí s nabízenou ambulantní léčbou a slibuje dodržování navržených režimových opatření při ambulantní terapii. Matka slibuje pomoc svoji a svého manžela a souhlasí se zapojením pacientky i celé rodiny do aktivit svépomocného sdružení Anabel, které se věnuje pacientkám s poruchami příjmu potravy a jejich rodinám.
S pacientkou a její rodinou byla tedy dohodnuta ambulantní péče praktického lékaře pro děti a dorost s využitím psychologického poradenství a za pomoci občanského sdružení Anabel vzhledem k odmítání převedení pacientky do psychiatrické péče a méně závažnému klinickému a laboratornímu nálezu důsledků choroby u pacientky.
 
Řešení medicínských diagnóz
- nutnost řešení nutričního stavu (dohled nad příjmem potravy, sledování bilance tekutin)
- režimová léčba – speciální léčebný skupinový program, normalizace postojů k hmotnosti, chování při jídle
- psychoterapie – behaviorální terapie, psychoanalýza, skupinové, individuální formy
- rodinná psychoterapie (vzhledem k anamnéze byla též matce pacientky doporučena návštěva psychologa)
- podpůrná farmakoterapie – antidepresiva
- ostatní metody – relaxační techniky, autogenní trénink, arteterapie, ergoterapie, práce s deníkovými záznamy, podpora zájmů
 
Ošetřovatelské diagnózy:
1) Chování náchylné ke zdravotním rizikům (00188)
2) Narušený obraz těla (00118)
3) Nevyvážená výživa: méně, než je potřeba organismu (00002)
4) Neefektivní udržování zdraví (00099)
5) Chronicky nízká sebeúcta (00119)
6) Úzkost (00146)
 
Farmakologická léčba hlavní diagnózy mentální anorexie
Pacientce bylo ordinováno antidepresivum Elicea 10 mg v dávkování 1–0–0.
 
Medikamentózní léčba vedlejší medicínské diagnózy
lehké formy protein-energetické podvýživy
 
Pacientka byla upozorněna, že strava musí být přijímána 6x denně (snídaně, přesnídávka, oběd, odpoledni svačina, večeře a druhá večeře). Strava musí být pestrá, v jídelníčku je třeba zajistit dostatečný příjem plnohodnotných bílkovin, vitamínů a minerálních látek. Denně je nezbytné jíst maso, ryby nebo drůbež a mléčné výrobky jako jogurty, tvarohy, sýry měkké nebo tvrdé. Několikrát týdně je dobré zařadit luštěniny a vejce. Jakákoliv jednostranná výživa může byt nebezpečná, například vynecháváni masa a mléčných výrobků z jídelníčku, které bývá nejčastější, může vést k nedostatku plnohodnotných bílkovin, ale i vitaminu B12 a železa. U pacientky je cílem upravení metabolické situace. Pacientce byl doporučen kromě konzumace běžné stravy sipping několikrát denně, vždy mezi hlavními jídly. Jako nejvhodnější byl zvolen Calogen, nutričně nekompletní tuková emulze s nejvyšší energetickou denzitou (4,5 kcal/ml). Vhodný je užívat 3x denně s doporučenou denní dávkou 3x30 – 35 ml.