Klinická propedeutika
12.5.1 Ultrasonografie
12.5.1 Ultrasonografie
Ultrasonografie (USG, sonografie, sono) jako základní zobrazovací diagnostická metoda je založena na průchodu ultrazvuku tkáněmi a odrážení se v místech, kde se mění akustické vlastnosti tkáně (na hranicích orgánů). Metoda využívá odrazu (podobně jako radar) vlnění na jednotlivých rozhraních a ty pak deteguje. Doba příchodu odrazu koreluje s hloubkou, ve které odraz nastal. Rozlišujeme zobrazení A-modu, kdy sledujeme velikost echa v závislosti na hloubce. Lékařské uplatnění má B-modu, kdy intenzita echa v příslušné hloubce odpovídá sytosti bodu. Bod se zobrazí na přímce (úsečce), kde je zaznamenáno zpoždění (= hloubka). Pokud mnoho těchto přímek těsně u sebe zobrazíme současně, vytvoříme dvourozměrný obraz. Obraz lze vytvořit mnohokráte za sekundu, pak je možné sledovat dvourozměrný obraz v reálném čase.
Ultrazvukovým vyšetřením lze rozpoznat strukturu, pohyblivost či funkci orgánů a jejich chorobné změny (cysty, nádory, kameny). Schopnost odrážet ultrazvukové vlny se nazývá echogenita: útvary, které ultrazvuk odrážejí méně či více než okolní tkáň, se definují jako hypoechogenní nebo naopak hyperechogenní. Tyto odrazy (echa) se registrují a vyhodnocují a zobrazí jako dvourozměrný řez na monitoru nebo na fotografii. Vyšetření většinou nevyžaduje speciální přípravu, pouze lačnění při vyšetření břicha, u ledvin a močových cest je vhodná dostatečná náplň močového měchýře. Kůže se ve vyšetřované oblasti pokrývá vrstvou gelu.
Vyšetření může být za některých okolností ztíženo podkožním tukem u obézních pacientů, kde někdy až znemožní hodnocení hlouběji uložených struktur. Obraz omezuje přítomnost vzduchu v plicích, ale i v žaludku nebo střevě. Dalším problémem jsou nepříznivé anatomické poměry některých orgánů a nespolupracující pacient.
Výhodou je, že výsledek je ihned, metoda je bezbolestná a nemá kontraindikace. Do současnosti nebyly prokázány žádné škodlivé účinky ani komplikace spojené s vyšetřením. K častým vyšetřením pomocí ultrazvuku patří těhotenský ultrazvuk, echokardiografie či dopplerovský ultrazvuk.
Obecně platí, že s narůstající použitou frekvenci je lepší rozlišení, ale stoupá absorpce a tedy omezuje se hloubka zobrazené tkáně.
Speciální USG vyšetřením je těhotenský ultrazvuk - kontrola pro sledování průběhu těhotenství, vývoje plodu – jeho velikosti, stáří a pohyblivosti, množství plodové vody, případně odhalení vývojových vad. Pomocí ultrazvuku lze asi od dvacátého týdne těhotenství určit také pohlaví plodu, ale i případné vývojové vady.
Echokardiografie (ECHO) je ultrazvukové vyšetření srdce. Umožňuje zjistit velikost srdce a srdečních dutin, posoudit srdeční funkci, pohyblivost chlopní, komor apod. Díky ECHO se diagnostikují například chlopenní vady nebo hypertrofie srdce (ztluštění svaloviny).
Místa pro zobrazení jsou:
- Parasternální vlevo od hrudní kosti v 3 až 4 mezižebří
- Subrasternální vyšetření je z jugulární jamky, umožňuje hodnotit plicnici a oblouk aorty včetně odstupu jejich tepen.
- Subxiphoidální – v epigastriu těsně pod mečíkem, u mnohých nemocných získáme obraz až v inspiriu, ale tento přístup přehledně zobrazuje dutiny srdeční a dolní dutou žílu
- Apikální, pokud lze získat obraz z místa uderu srdečního hrotu, je možné přehlednutí všech čtyř srdečních dutin.
Dopplerovský ultrazvuk se využívá k hodnocení průtoku krve srdcem a cévami (zejména na dolních končetinách).
Endosonografie – vyšetření USG během provádění endoskopie (viz dále). Tímto se zobrazí slizniční struktury těsně u stěny gastrointerstinálního traktu.