Klinická propedeutika
8.8.2 Fyzikální vyšetření břicha poklepem a poslechem
Fyzikální vyšetření břicha poklepem
Břicho klepeme v příslušných čarách známých z hrudníku. Poklep u zdravého pacienta by měl být diferencovaný bubínkový. Diferencovaný je kvůli odlišné náplni střev. Vyšetření provádíme buď ve svislých liniích, nebo hvězdicovitě od pupku. Při solidní tkání pod stěnou břicha pak mám poklep temný. Poklepem lze určit i velikost jater i sleziny.
Fyzikální vyšetření břicha poslechem
Poslech břicha je vyšetřením pouze doplňkovým. Fyziologickým nálezem je jemné škroukání. Patologicky mohou být zvukové projevy zesílené (obstrukční ileus) i vymizelé (paralytický ileus). Za důležité lze považovat poslechový nález mrtvého ticha, což je známka vymizené peristaltiky u ileózního stavu.
Poslechem lze určit i hranice jater. Postupně ve svislé čáře směrem kraniokaudálním jemně posunujeme prstem po kůži. Při tomto jako tření po kůži se posunujeme pomalu směrem kaudálním spojitě v příslušné čáře. Fonendoskopem posloucháme intenzitu námi vytvořených třecích fenoménů. Okraj jater představuje jakousi akustickou hranici, nebo rozhraní. Pokud je fonendoskop nad játry, silně slyšíme třecí zvuk prstu. Po přechodu hrany jater na polovinu pod játry prudce klesne intenzita šelestu. Je reciproční tedy pokud dále fonendoskop po játra pak je slyšet silně pokud šustíme třením na kůži pod játry a jakmile se dostáváme na hranu jater, zvuk prudce oslabí.
Platí fenomén, jak bylo řečeno, pro obě strany od dolní hrany jater, takže lze fonendoskop umístit pod játra i nad játra a změna zvuku z pohybu prstu po kůži určí předně hranici jater. Kupodivu je tento postup možný a přesný i u nemocných výrazně obézních, kde často pohmat není možný.