Komunikace
19 Další faktory nonverbální komunikace
19 Další faktory nonverbální komunikace
Vyjdeme-li z předpokladu, co je to komunikace, dojdeme k závěru, že komunikace buď člověka rozvíjí a umožňuje evoluční postup, nebo vede ke stagnaci a k propadu do stále bolestivější reality (duality) života. Právě toto oddělení z celistvosti, je ono bolestivé prožívání reality se všemi propady ve vztazích, ve zdraví i v hojnosti – do bídy, strachu, úzkosti a agrese všeho druhu.
Komunikace ovlivňuje rozvoj jedince
V předchozích kapitolách již bylo uvedeno, že komunikace představuje předávání informací, poznatků, názorů, ale i citů, pocitů a prožitků. Jejím krédem je jasnost, výstižnost, srozumitelnost a pravdivost. Jen tehdy naplňuje svou skutečnou funkci a ta je v souladu s vesmírnými zákony a pravidly, kterými jsou svoboda, rovnost, zodpovědnost za sebe a láska k sobě. Tato se poté samozřejmě promítá do laskavého a upřímného chování k ostatním lidem. Kdykoliv se rozhodujeme, tak si svobodně vybíráme mezi protikladnými energiemi, kterými jsou láska a strach. Téma bylo podrobněji rozvedeno v předchozích kapitolách.
Komunikací defakto vysíláme energii ve formě informace, a to buď s láskou, která je svobodná a prosvětlená a směřuje k poznání, nebo ve formě strachu, který zakrývá, spoutává a potlačuje. Pokud informaci přijmeme a uvědomíme si o čem je, tak se informace stává vědomou a my jsme schopni ji využít nebo zneužít. Je to vždy právo naší Volby a my se rozhodujeme, zda s informacemi, tedy s energií zacházíme s láskou či strachem. Vše se odehrává na úrovni vnitřního rozhovoru (SLÁMOVÁ, 2012).
Vnitřní prostor člověka determinuje veškerou komunikaci
Vnitřní prostor člověka vytváří rozsáhlé pole myšlenek, intelektu, pocitů, představ, prožitků, ale také stavů srdce, vytoužených stavů mysli a vnitřních mocností jako jsou Ego - Systém přesvědčení, Vyšší Já, Instinktivní individuální Já, nižší přirozenosti, instinkty, tendence, energie.
Neverbální komunikaci – komunikaci beze slov, můžeme rozdělit na několik skupin. První skupinou je vnitřní rozhovor, o kterém bylo již více uvedeno v kapitole 16 – „Komunikace ve vnitřním prostoru člověka“, nyní se dostáváme ke druhé skupině neverbální komunikace, kterou jsou vnitřní nástroje neverbální komunikace.
Literatura:
GAWAIN, S. 1991. Tvůrčí představivost. Praha: Pragma, 1991. 162 s. ISBN 978-80-85213-04-4.
GAWAIN, S. 2000. Rozvíjení intuice: praktický průvodce pro každý den. Praha: Pragma, 2000. 165 s. ISBN 978-80-7349-066-9.
HONTZ, C. A. 1995. Hlasitější než slova. Košice: Amicus, 1995. 47 s.
CHOPRA, D. 1996. Sedm duchovních zákonů úspěchu. Praha: Pragma, 1996. 108 s. ISBN 978-80-7205-005-2.
LENKOVÁ, J. 2008. Telepatie v praxi. In: Cesty psychotroniky. 2/2008, s. 7 (Občasník klubu psychotroniky a sdružení badatelů v psychotronice).
MORGANOVÁ, M. 1995. Poselství od protinožců. Praha: Knižní klub, 1995. 158 s. ISBN 978-80-7176-230-X.
SLÁMOVÁ, J. 2012. Komunikace a předávání informací. In: Phoenix. 2012, č. 9, s. 42. ISSN 1214-1984.
STOKES, G.; WHITESIDE, D. 1998(a). The Tao of the Barometer. Košice: Amicus, 1998. 50 s. ISBN 978-80-9189-993-57-1.
VIRTUE, D. 2011. Poslouchejme vnitřní hlas. Zbavme se svých kil bolesti. In Phoenix. 2011, č. 12, s. 48–49.