Komunikace

13.3 Schopnost přijímat nové informace

13.3 Schopnost přijímat nové informace
 
 
Tato schopnost není obvyklou přirozeností každého člověka, jak by se zdálo. Je velmi individuálním aspektem každého jedince. V této oblasti nás doslova kontrolují naše Systémy přesvědčení (ega), umístěné v našich levých mozkových hemisférách. Jak vznikly? Na základě našich dřívějších zkušeností, prožitých negativních emocí, citových traumat, ze strachu z čehokoliv – ze změny, ze ztráty jistoty, bezpečí, zdraví, lásky, také z přetížení, z chaosu v mysli a mnoha dalších negativních pocitů. Ego narůstalo vždy, když jsme byli v tlaku života.
Významnou roli hraje i genetický přenos emocionálních informací. Vlivy generací z přímé genetické linie rodičů jedince se projevují v nevyslovené i vyslovené morálce. Zkušenost naší genetické linie determinuje naše podvědomí víc, než jsme schopni si představit.
 
Psychická zátěž ovlivňuje schopnost přijímat nové informace
Schopnost přijímat nové informace ovlivňuje i psychická kondice člověka, zejména stresové stavy. Proto je na místě zmínka o levém mozku, který se podílí na kvalitě komunikace a vyjadřovacích možnostech jedince. Systémy přesvědčení, umístěné v levé hemisféře jsou orientovány především na přežití. Za vertikální ušní linií se nachází naše mentální pole spolu s tzv. Společnou integrační plochou. Tento systém má schopnost odpojit v zátěžové situaci více jak 75 % mozku. Jedná se o celou pravou mozkovou hemisféru a čelní laloky obou hemisfér. Neurologická reakce na negativní informaci nabývá formu neurologické blokády. Bloky jsou uloženy jako slepé skvrny v zadním mozku a umožňují nám pouze reagovat, nikoli logicky myslet (STOKES-WHITESIDE, 1998).
Nejsme schopni pochopit souvislosti, nemáme schopnost vytvářet syntézu v myšlení, nepřipouštíme nové alternativní volby. Dále ztrácíme přístup ke kreativnímu uvědomování.
 
Co je pro člověka však skutečnou zátěží, je opakování stále stejných, neefektivních, často destruktivních a neproduktivních reakcí v životě. Takže sdělení každého člověka vnímáme přes filtr svých vlastních systémů přesvědčení. Vnímání jedné přednášky je tolikrát jiné, kolik je v sále lidí. Stejný proces se odehrává ve všech rovinách komunikace – mezi kolegy, přáteli, partnery i v rovině subordinační.
 
Lidé ztrácejí 90 % času bráněním svých stanovisek. Je to podvědomá potřeba dokazovat si svou pravdu. Stejně podvědomý je i strach ze ztráty čehokoliv, co si můžeme uvědomit a podvědomá reakce na toto ohrožení. Dokáže-li se člověk této neefektivní potřeby vzdát, získává přístup k obrovskému množství energie (STOKES - WHITESIDE, 1996).