Komunikace

26.1 Posun paradigmatu – posun vnímání a myšlení

26.1 Posun paradigmatu – posun vnímání a myšlení
 
 
Tento termín byl zaveden panem Thomasem Kuhnem v jeho vysoce hodnocené knize: „Struktura vědeckých revolucí“. Kniha ukazuje, jak každý vědecký průlom v oblasti vědeckého snažení, je nejprve porušením tradic starého způsobu myšlení neboli starých paradigmat. Porušení starého způsobu myšlení často vyvolává šok nebo skandál a vyžaduje značně navýšené úsilí i odolnost autora nebo vědce vytrvat.
Pro Ptolemaia, velkého egyptského astronoma byla Země středem vesmíru. Koperník však vyvolal posun paradigmatu a také mnoho odporu proto, že do středu vesmíru umístil slunce.
 
Newtonův model fyziky byl hnacím paradigmatem 200 let a je dosud základem moderního strojírenství. Byl však parciální a neúplný.
 
Svět byl revolucionizován a determinován Einsteinovým paradigmatem relativity. Descartovský mentální racionalismus je nahrazován systémově holistickým způsobem myšlení. V obřích urychlovačích došlo k významnému posunu paradigmatu o hmotě samotné a energiích a tím ke změně jejich definic.
Stejný posun paradigmatu prožívá v tomto období i psychologie, která spolu s informační a kvantovou fyzikou vytvořila nová paradigmata o lidském vědomí, včlenila nové zákony o informaci, energii, synchronicitě a zabývá se metodami, jak pozvednout úroveň vibrací jedince (DEIKE BEGG, 2008, s. 92).
 
V současném období se otvírá i mohutný posun paradigmatu v medicíně.
 
S posunem paradigmatu se můžeme setkat poměrně často i v životních epizodách, kde dojde k posunu v myšlení, když pochopíme důvody nebo příčiny problému. Nezávisle na tom, jakým směrem paradigmata posun vytvoří, jestli pozitivním nebo negativním, vedou nás od jednoho způsobu myšlení ke druhému. Tyto posuny vytváří mohutné změny (Objevení Ameriky, anexe Tibetu Čínou aj.).
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše