Komunikace

3.3 Holografické paradigma a evoluce v energii

3.3 Holografické paradigma a evoluce v energii
 
 
Jak jsme uvedli, systémově-holistické pojetí světa je ovlivněno a vedeno objevy kvantové fyziky, biopole a objevy jiných vědních disciplín. Evoluce poznání odkrývá člověku stupeň po stupni nové úrovně hierarchického zřízení světa. Člověk zpočátku prostudoval chování makroobjektů a s nimi spojenou energii mechanickou. Klasická fyzika byla formována v důraze na pojmy síla a práce. Později pochopil, že se tyto objekty skládají z molekul a začal se zabývat tepelnou energií a následně oscilační energií molekul látek (LUPIČEV, 1994).
Termín „holismus“ zavedl ve své knize „Holismus a evoluce“ v roce 1926 jihoafrický politik a generál J. CH. Smuts (+1950). Podle něho celek není pouhý souhrn jednotlivých částí, nýbrž nehmotný a nepoznatelný, někdy až mystický činitel celistvosti (MASTILIAKOVÁ, 1999).
Citlivost přístrojů se zvětšila natolik, že se fyzika začala zajímat o elektromagnetickou energii, později o energii elementárních částic, až se otevřela cesta ke zkoumání energie jaderné. Věda vstoupila do subjaderného prostoru. Do popředí se dostala kvantová fyzika, která byla formulována v důraze na pojmy energie a hybnost. Již bylo uvedeno, že vědecký svět se rozdělil na dva velké směry: jeden směřoval k obrovským astrofyzikálním rozměrům a tématům vesmíru, druhý do vnitrojaderných prostorů. Formuje se informační fyzika, která by měla být formulována v důraze na pojmy informace a potenciál (na informaci jako fyzikální veličinu se stále dotváří nové definice, je to pojem otevřený).
Dnes stojíme na prahu nového kroku – popisu procesů, spojených s částicemi, jejichž rozměr se blíží k nule. Energie, kterou přenášejí tyto částice, nese v sobě informaci o působení hmoty na jiné objekty, celkově vypovídá o významu hmoty v přírodě. Jde o novou energii, nazvanou energií významu. Nositelé této energie jsou velmi malé, není možné je ani zaregistrovat současnými přístroji. Můžeme však zaregistrovat účinek, který vyvolávají (LUPIČEV, 1994).
 
z řec. „ holos“ - celek,  filozofický směr  - „filozofie celistvosti“, blízký teorii emergentního vývoje.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše