Komunikace
4.1 Jak člověk přijímá a zpracovává informace
4.1 Jak člověk přijímá a zpracovává informace
Nejprve se stručně se vraťme k některým informacím o člověku: Člověk je otevřený energoinformační systém. Nachází se v prostředí, ze kterého čerpá energetické zdroje pro svou existenci. Nachází kontakty s objekty, které se v tomto prostředí nalézají (živé i neživé), to znamená, že mezi člověkem a prostředím vzniká komunikace. Kromě toho vzniká komunikace mezi psychikou a organizmem, tedy mezi systémem řídícím a částí řízenou. Každé zhoršení některé z těchto komunikací, zmenšuje pravděpodobnost další existence systému jako celku. Z existenčního hlediska systému má přenos informací mezi částmi, celkem a okolím prvořadou důležitost (IGNATĚNKO,1998).
Informace jsou zpracovány na nejrůznějších místech a úrovních a mají různou podobu. Buď jsou zakódované do podoby elektrických impulzů (vzruchů na nervových vláknech), nebo do chemických látek nebo do bolesti jak psychické, tak fyzické. Informace dále způsobí třeba zapojení organizmu do boje proti infekčnímu agens nebo změnu teploty, krevního tlaku, srdeční a dechové frekvence, pulsace, rytmu i omezení potřeb.
Kódy, kterými informace přicházejí, jsou velmi rozmanité a je jedno, jaký je jejich nositel. Informace snižuje neurčitost a zvyšuje uspořádanost.
Jaký je rozdíl mezi informací a energií?
Ve školách jsme se učili o různých formách energie - mechanické, tepelné, oscilační energii molekul, o energii elektromagnetické, posléze jaderné a k novému fenoménu informační fyziky - energii významu.
Myšlenky mají také velmi mocnou energii, dají se přirovnat k laserové pistoli, která dokáže energii soustředit do jednoho bodu - při odpovídající koncentraci pochopitelně. Světlo žárovky a světlo laseru se liší v zásadě jen tím, že světlo žárovky je difuzní, fotony proudí všemi směry, kdežto světlo laseru je koherentní a usměrněné. Podobně se může usměrnit i síla myšlenky.
Informace určuje kvalitu energie - jakou práci může vykonat systém. Vykonat práci, znamená udržovat určitou strukturu. Například lék vykonává práci tím, že udržuje určité molekuly ve struktuře.
Na otázku: „jakou práci?“, odpovídá INFORMACE
Na otázku: „kolik práce?“, odpovídá ENERGIE.
Obě veličiny jsou obsaženy ve hmotě. Část energie existuje jako částice, část v podobě pole. Změna struktury objektu vede vždy k pohlcení a vyzáření energie a informace.
Informace je částí psychiky, kdežto neuron je částí organizmu. Stejně jako například pH krve je informací, tedy součástí psychiky, ale prostředím a nositelem je krev, jako součást organizmu. Bolest je také částí psychiky. Stresy, deprese, pocity aj. také patří do psychické oblasti.
Čistá energie a informace se spojují do nemateriální oblasti, nazývanou duševnem i duchovnem. Duch je oblast nepoznatelného, chybí zde hmota, a proto zde chybí i souřadnice času a prostoru a nepůsobí zde gravitační síly. Tuto vysokovibrační část člověka nelze vidět, změřit, ale je dobré vědět, že může být příčinou většiny psychosomatických stavů i příčinou různých onemocnění.
Deficit v tělesné i duševní oblasti člověka začíná vždy na úrovni ducha. Při duchovní nedostatečnosti začíná kompenzace deficitu na nižších úrovních hierarchie. Jsou to vrstvy s nižší frekvencí, objevují se hmotní nositelé energie a informace a začínají působit gravitační síly. V této úrovni nemoc dospívá do materiálních, fyzických projevů. Čím nižší je duchovní úroveň člověka, tím víc se volná energie spoutává hmotou a stává se inertní.
Lidské tělo jako tvar je spojeno s hmotou, je hmotné, je součástí světa tvarů, který je pod úrovní ducha jako svět projevený, vnímaný pocity a charakterizován materií. Materiálnost je tedy projev energií a informací do viditelných tvarů a forem hmotného světa.
Psychické děje – informační děje
Psychickými ději se obvykle rozumí informační děje, které probíhají ve vyšší nervové soustavě. Nová definice zahrnuje do psychiky veškeré informační děje, probíhající v organizmu. To znamená i jevy na úrovni chemické, biochemické, humorální regulace, energetické aj. Psychika tedy obsahuje všechny informační jevy, které v organizmu probíhají, ale nervové vlákno – nositel této informace, jak víme, je součástí organizmu.
Psychika, zaměřená na přežití se vždy snaží, aby tato existence měla co nejdelší trvání. Podílí se tak na optimálních podmínkách pro přežití. Přežití je tedy hlavní cíl, o jehož dosažení psychika usiluje. Algoritmus, kterým se psychika řídí, můžeme chápat tak, že je vytvořen způsobem, jenž modifikuje jednání člověka pro zachování co nejdelší existence. Pochopení celé funkce psychiky vyžaduje hlubší znalost jejích jednotlivých částí a v rámci této kapitoly této kapitoly dostačují základní informace (DRAGOMIRECKÝ,1998).