Komunikace

14.1 Schopnosti, vnímavost a síla slova

14.1 Schopnosti, vnímavost a síla slova
 
 
Jak již víme, komunikace představuje předávání informací a také sebevyjádření. Předávání informací znamená, že si jedinci vzájemně sdělují poznatky a zkušenosti; podstatou sebevyjádření je vyjadřování citů a pocitů. Vše se vlastně týká předávání energie a velmi důležitý je záměr (úmysl), obsah a forma. Slovo je nejznámější nástroj komunikace.
Komunikace má být nejen výstižná, jasná a stručná, ale hlavně upřímná a pravdivá. Vše, co my lidé vysíláme, se nám vrátí a vždy si svobodně vybíráme mezi protikladnými energiemi. Těmito protikladnými energiemi jsou základní lidské pocity – láska a strach. Všechny ostatní pocity jsou modifikacemi buď lásky, nebo strachu. Jsou to vytoužené stavy mysli a stavy srdce, nebo bolestivé emoce, prožívané v dualitě (v dualitě je od sebe odděleno všechno, co k sobě patří).
Komunikace je tedy v podstatě vysílání energie ve formě informace a to buď s láskou, která je otevřená, svobodná, upřímná a pravdivá, nebo pod vlivem strachu, který zavírá, potlačuje, spoutává, zahaluje a zakrývá. Zpět se nám vždy vrátí ta energie, která představuje záměr, se kterým jsme informaci vyslali (STOKES, 1998).
Pokud učiníme rozhodnutí žít vlastní život a být sami sebou, znamená to přestat hrát divadlo pro ostatní a odložit postupně všechny masky, které zakrývají naši skutečnou podstatu.
 
Síla slova
Je dobře si všimnout, jak důležité zprávy zní z každých úst jinak, i kdyby byl obsah stejný. Záleží také na tom, kdo a jak tuto zprávu vyslechne. Jinak zprávu vyslechne konzumní typ člověka, který se nechává pravidelně a nekontrolovaně rozleptávat tisíci informacemi ze sdělovacích prostředků, takže je už ani neumí samostatně vyhodnocovat, seriály mu splývají jeden s druhým a etická kritéria mu vyhasínají; a jinak tutéž zprávu vyslechne například člověk ze samoty, propojený s přírodou, nezatížený internetem. Vyslovené slovo je silný geomantický symbol.
 
Takový člověk bude s námi hovořit i naslouchat soustředěně a ukázněně. Pro jeho neotupené vnímání je každá informace cenným podnětem, kterým se poctivě zabývá, a buď mu zapadne do nitra, nebo ji vědomě odmítne. Řeč člověka informacemi a kalkulacemi nezahlceného, na médiích nezávislého je jasná a připravená sdělovat své zprávy a informace pravdivě a citlivě.
Naopak z úst některého současného adolescenta naší západní společnosti po „světáckém převalení žvýkačky, můžeme slyšet, jak je třeba si pěstovat „fyzičku a psychičku“, aby ho nepostihla depka, protože to musí být prostě super a pak to nemá chybu a je to prostě „bomba“.
Vše, co dnes a denně prochází hrtanem, klenbou a jazykem našich úst, z nich činí buď smetiště odpadků, nebo náš osobní kultivovaný oltář, prostoupený laskavostí, ohleduplností věcností a moudrostí. Dobře si pamatujme, že tak jako tvůrčí moc božského Slova tvoří a udržuje světy, tak i my jsme sami za sebe odpovědni, co jsme stvořili nejen svými činy, ale i slovy, myšlenkami a city.
 
Vždy budeme připoutáni k takové úrovni, kterou jsme se nechali inspirovat, někoho oblažili, potěšili, povzbudili, nebo naopak zanechali jsme za sebou vulgaritu, nezájem a bolest. Je dobré svůj rozhovor kultivovat, zjemňovat a nezneužívat slova.
 
Teprve s čistými ústy můžeme proměňovat bezohlednost v soucítění, bolest v trpělivost a lásku, rozpouštět beznaděj a s nadhledem, věcně a klidně odhalovat lež, pomluvy, křivdy aj. Také si musíme uvědomit, že je důležité plnit dané slovo, protože porušením slibu se oslabuje a ztrácí síla vůle, která je důležitá pro náš posun a rozvoj vědomí i oporu druhých (FUNK, 2011, s. 7).
 
Na počátku bylo Slovo,
a to slovo bylo u Boha,
a to slovo bylo Bůh
a to slovo se stalo tělem.
(V úvodu knihy Genesis)