Komunikace

26.3 Principy

26.3 Principy
 
 
Přírodní zákony v lidské dimenzi vytvářejí tzv. principy. Princip znamená podstatu a povahu určité funkce.
 
Pro vysvětlení uvedeme princip elektřiny, který spočívá v tom, že elektřina proudí od vyšších silových polí k nižším. Mezi principy patří zákony přírody, univerzální zákony lidského ducha, zákony podvědomí se také řídí univerzálními principy. Lidstvo začíná přijímat principy jemnohmotné reality, díky rozvoji v kvantové a teoretické fyzice a nárůstu vědomí.
 
Principy můžeme přirovnat k majákům. Rozdíl je v tom, že jednotlivci se mohou na své životy a vztahy dívat jednak:
a) ze stanoviska paradigmat (map), - což je nereálné území neboli subjektivní realita,
b) ale i z pohledu principů (majáků), ze kterých se skládá skutečná krajina, neboli objektivní realita, kterou člověk denně žije, uvědomuje si ji, a která se významně podílí na jeho rozvoji.
 
Principy se občas vynořují na povrch a míra, v jaké s nimi lidé žijí v souladu, buď umožní stabilitu a přežití nebo rozpad a zkázu.
Principy jsou součástí každé významné trvalé společenské filosofie. Jsou součástí lidského vědomí i svědomí.
 
Co jsou principy
1. Jsou to základní hluboké pravdy, které mají univerzální platnost.
2. Jsou to vodítka pro chování lidí, mají neměnnou hodnotu.
Principy jsou fundamentální a nesporné, proto nepotřebují důkazy.
 
Co nejsou principy
1. Nejsou to hodnoty (např. zloději se mohou dělit o hodnoty a přitom porušují základní principy). To lze uplatňovat ve všech aspektech společenské činnosti - v ekonomice, v politice, v církvi, ve vzdělávací oblasti aj.
2. Mezi principy nepatří ani stanovené postupy. Např. postup, který se osvědčil v rámci partikulárních zájmů a za určitých okolností, se vůbec nemusí osvědčit za jiných okolností (výchova dětí).
 
Vyjmenujme si některé principy
Princip slušnosti – je na něm založeno pojetí rovnosti, spravedlnosti, upřímnosti, ale i spolehlivosti a výkonnosti.
Princip bezúhonnosti a čestnosti – tvoří základ důvěry, která je podstatou spolupráce.
Princip potenciálu – s ním je spojen princip růstu, který uvolňuje potenciál rozvoje.
Princip služby – neboli myšlenka přispění (kvalita, zájem, ochota a oceněnost).
Princip růstu a změny, princip sebejistoty, princip jednoty aj.
 
Závěr
Čím víc jsou naše mapy (paradigmata) v souladu s principy neboli přírodními zákony, budou přesnější, funkčnější a budou mít pozoruhodný vliv na náš život.
 
Jak můžeme uplatnit principy v praxi života
V současné době se setkáváme s mnoha lidmi, kteří ve svých životech přežívají, nemají záchytný bod, neznají ani sami sebe, nerozumí si, a jedinou osobou, kterou znají, je osoba, kterou by chtěli být. Připomeňme si, že celý život se skládá z postupných etap vývoje. Stává se, že člověk chce často některou etapu zkrátit, něco nepříjemného přeskočit a všechno pokud možno urychlit. Pro názornost si uveďme příklad: Jedinec dosahuje ve svém oboru druhý stupeň z deseti možných a je nespokojen, nechce přijímat další zkušenosti, je přesvědčen, že si zaslouží rychlý postup a chce na pátý stupeň. Přeskočit některou etapu a zkrátit přirozený proces vývoje vždycky končí stagnací, pocitem zklamání a bezmocí.
Co z toho plyne pro nás za poučení? Přiznání jakékoliv nevědomosti je prvním krokem ke vzdělání a obnově ve všech oblastech. Tisíc mil dlouhá cesta vždy začíná prvním krokem.
Jsou takové situace, kdy naše úroveň je zřejmá – při hře na klavír, sportu, uměleckém vyjádření aj. Tam ji nelze předstírat. Ale v otázce charakteru, osobních vlastností, citového rozvoje to lze skrýt a nějakou dobu pózovat a předstírat. Když tyto metody nefungují, hledají se stále nové techniky osobnosti (nové výuky asertivity, manipulace, techniky seberealizace aj.), ale tím se porušují přirozené principy.
K tomu, abychom vyřešili svoje hluboké problémy, potřebujeme novou úroveň myšlení, než tu, na které jsme byli, když jsme je vytvářeli“ (A. Einstein).
 
Nová, hlubší úroveň myšlení je založena na principech a zahrnuje území úspěšného lidského bytí.
 
Tyto principy vycházejí z charakteru a zásadně směřují zevnitř ven. Energie, která probíhá zevnitř ven, zahrnuje přirozenost začít u sebe, se svými paradigmaty, motivy, se svým Já. Soukromá vítězství předcházejí veřejným vítězstvím. Když dodržíme sliby, které dáváme sobě, tak je můžeme dávat i jiným.
 
Způsob zevnitř ven je trvalý proces obnovy, který je založen na přírodních zákonech. Tyto zákony ovládají růst a rozvoj člověka. Je to vzestupná spirála růstu, která vede člověka k vyšším formám odpovědnosti – tzv. odpovědné nezávislosti. Neexistuje trvalé řešení problémů, které by přicházelo z venku dovnitř. Toto téma rozvedeme v kapitole – Etika Charakteru a etika osobnosti (COVEY, 1994).