Komunikace
29.1 Komunikace v mozku při změněném stavu vědomí
29.1 Komunikace v mozku při změněném stavu vědomí
Mozek je jeden z nejvýznamnějších orgánů lidského těla, je tvořen spletitou tkání nervových buněk, - neuronů. Nervový vzruch se šíří po neuronech jako forma elektrického potencionálu, neseného kationy K+ a Na+. Šíří se z neuronu na neuron pomocí synapsí, které obsahují tzv. synaptické váčky, obsahující chemické látky - mediátory, čili přenašeče. Když vzruch dospěje po axonu až sem, depolarizuje dosud polarizované (a proto uzavřené) synaptické váčky. Vypuštěné chemikálie zpropustní subsynaptickou membránu (neboli začátek dalšího neuronu) pro okolní ionty a vzruch jede dál.
Změněný stav vědomí je stav mezi vědomím a podvědomím, nikoliv mezi spánkem a bděním. Je to stav „spánku“ těla a bdění mysli. Také nejde o poruchy vědomí ve smyslu tzv. zúženého stavu vědomí (při prožívané bolesti psychické nebo fyzické), ani se nejedná o stav utlumeného vědomí, či bezvědomí.
Změněný stav vědomí známe jako krátký okamžik, který trvá několik okamžiků před usnutím a po probuzení. V tomto změněném stavu vědomí prožíváme čisté Bytí, nezávislé na rátiu (rozumu) a vůli. Ve změněném stavu vědomí zažíváme stav bez úsilí. Je to stav hluboké, harmonické jednoty, vzniklé sjednocením obou prostorů – vědomého a podvědomého.
Deepak Chopra tento hluboký, nadčasový stav prožívání podřizuje čtvrtému duchovnímu zákonu lidského života – Zákonu nejmenšího úsilí. Tento zákon je založen na skutečnosti, že inteligence přírody funguje s nenásilnou lehkostí a uvolněnou bezstarostností. Živá příroda funguje bez úsilí, bez tření a spontánně. Nemá lineární povahu; je intuitivní, holistická, podporující a vyživující.
Ve stavu změněného vědomí jde o bezčasový pocit nádherně prožité přítomnosti, kdy si uvědomujeme pocit štěstí a nedefinovatelné harmonie. Je-li člověk v harmonii s přírodou, spočívá-li ve vědomosti svého pravého Já, má možnost Zákona nejmenšího úsilí využít. Patří sem také zákony harmonie a lásky (CHOPRA, 1996).
Elektrické vlny už od počátku 19. století můžeme zaznamenat pomocí EEG
Současná lékařská technika EEG a hlavně tzv. MIND-MAPPING METHODS jsou schopny diferencovaně hodnotit a analyzovat změněný stav vědomí a potvrdit fenomén synchronizace mozkových hemisfér a úplné mozkové integrace (UMI).
Přístroje snímají frekvence mozkových vln, které se mění v závislosti na charakteristickém stavu vědomí: každému stavu vědomí odpovídá určitá frekvence mozkových vln. Tato frekvence se udává v hertzích (Hz).
Rozeznáváme pět pásem frekvencí, ale velmi dobře se orientujeme ve čtyřech pásmech. Ze všech frekvencí je jedna vždy dominantní a tak vznikla pojmenování těchto rozsahů:
Jsou to frekvence:
γ (gamma vlny nad 30 Hz)
Jde o nejvyšší frekvenci, operuje se s teorií, že γ frekvence odráží mechanismus uvědomování si - spojování různých oddělených mozkových funkcí do soudržných kompletních jevů, schopných se v budoucnu vracet (být vzpomenuty - tedy uvědomovány).
β (beta vlny 13-30 Hz)
Je to stav bdělého vědomí běžného života, využíváme většinou jen levou, logickou mozkovou hemisféru.
α (alfa vlny 8-12 Hz)
Jsou prvním pásmem vln změněného stavu vědomí. Je to frekvence tvořivého principu. Tyto vlny dominují v navozeném sebeléčivém procesu v příjemném uvolnění bez ospalosti, plynulém myšlení a zapojení intuitivní pravé mozkové hemisféry. Jde o příjemnou relaxaci bez útlumu. Náleží zejména okcipitálnímu (týlnímu) a frontálnímu kortexu (čelnímu laloku). Právě pro toto pásmo je charakteristická Schumanova frekvence 7,83 Hz, jako přirozená vibrace ionosféry.
θ (théta vlny 4-8 Hz)
Tyto vlny dominují při úplné mozkové integraci (UMI), ve stavu hluboké meditace, kreativity a tvořivé představivosti. Ve frekvenci théta je člověk přímo napojen na podvědomí, které nás již bez cenzury logiky a systémů přesvědčení, vede k dokonalé představivosti, inspiraci a vizualizaci. Jedinec (bytost) je v jednotě s kosmem, nabývá pocit jednoty i s okolím a urychluje proces tvorby inspirace.
δ (delta vlny 1-3 Hz)
Je to nejnižší frekvence mozkových vln. Náleží hlubokému, bezesnému spánku, v určitých podmínkách odpovídá stavu transu. V těchto vlnách dochází k regeneraci organizmu, posiluje se imunitní systém a podporuje se zdravý spánek.
Se snižující se frekvencí mozkových vln tedy dochází k synchronizaci činnosti mozkových hemisfér a to tehdy, když se amplitudy mozkových vln obou hemisfér zvětší a vyrovnají vůči sobě ve fázi a frekvenci.
V obvyklém stavu bdělosti mozek pracuje jen občas na frekvenci α, ve velké míře však setrvává na frekvenci β-beta, která se soustředí kolem 15 Hz a odráží desynchronizovanou aktivní mozkovou tkáň. Opakem je frekvence θ-théta, kdy je člověk napojen na podvědomí a nachází se v úplné mozkové integraci - UMI.
Schumanovu frekvenci - (7,83 Hz), jež je shodná s přirozenou vibrací ionosféry a základní vibrací ASYS ( α synchronní systém) - identifikujeme na pomezí frekvence α a θ. Obě mozkové hemisféry jsou v tomto stavu plně synchronizovány.
Úplná integrace mozku znamená zapojení nevědomé části mozku- podvědomí, které je sídlem intuice, tvořivosti a dalších skrytých možností každého z nás.
V běžném bdělém stavu je naše mysl desynchronizovaná (rozladěná) a postupným vylaďováním (zklidňováním), dochází k odstranění tzv. schizo-fyziologie, což je překonání dominantního postavení levé, analogicko-logické hemisféry a k úplné integraci mozku.
Levá mozková hemisféra je lineární (postupuje krok za krokem) a to verbálně na základě slovních pojmů.
Celá evropská civilizace je v současné realizaci mentálně racionálního vědomí orientována na levou mozkovou hemisféru. Pravý mozek je naopak sídlem kreativních schopností, představivosti a intuice. Obě mozkové hemisféry jsou jedinečné a ve své práci nezaměnitelné: levý mozek pracuje lineárně, pravý mozek pracuje paralelně.