Komunikace

​3.2 Vibrační systémy

3.2 Vibrační systémy
 
 
V učení dávných nauk se třetí posvátný princip nazýval „Vibrace“. Hermetici učili, že rozdíl mezi různými rovinami existence spočívá pouze v jejich vibrační frekvenci pohybu. Podobně, jak se může zvýšit vibrace předmětů, může se zvýšit i vibrace myšlenek. Každá myšlenka, emoce nebo mentální stav, vibruje na jiné frekvenci, podobně jako hudební tóny.
Myšlenky, emoce či touhy vibrují a přitahují zkušenosti stejně odpovídajících vibrací. Celostní holistické terapie již s tímto fenoménem dávno pracují. Princip vibrace vysvětluje, že člověk může polarizovat svou mysl na takový vibrační stupeň, jakého chce dosáhnout a tím může také dosáhnout dokonalé kontroly nad svými emocemi, stavy a náladami.
Toto poznání má nedozírné hodnoty v práci sester a lékařů. Dobře naladěná sestra, vědomá si těchto mentálních zákonů, může pozitivně ovlivňovat formou „indukce“ mysl druhých lidí a přispívat tak k jejich úzdravě. Úzdrava ve své podstatě není ničím jiným, než navrácení úplnosti - to je propojení těla, mysli a ducha do své sjednocené celistvosti.
 Vyzařováním pozitivních myšlenek a navýšením své srdeční energie, může sestra ovlivnit i elektromagnetické pole srdce pacienta a pomoci mu nastolit uzdravovací režim. Studium a praktikování posvátného Principu vibrace, umožňuje použití vyššího zákona, než jsou současné „fyzikální zákony“. V Kybalionu se říká: „Ten, kdo rozumí Principu vibrace, chopil se žezla moci“ (VIRTUE, 2007).
 
Nyní se podívejme na vibrační principy z hlediska holistické fyziky:
Jedním ze základních aspektů vibračních principů je existence holografických mechanizmů, které lze definovat a demonstrovat na příkladech optické holografie.
Optická holografie je fotografický proces, který používá laserové světlo téže vlnové délky, pro vytvoření trojrozměrných obrazů v prostoru - tzv. hologramů.
 
 
Princip hologramu
Hologram lze přirovnat k fotografickému diapozitivu, který je záznamem dvou polovin laserového paprsku.
Hologram je tedy vyspělá forma záznamu obrazu třídimenzionální struktury fotografie, vytvořené pomocí laseru. Aby byl vytvořen hologram, předmět, který je fotografován je nejprve osvícen (zalit) světlem laserového paprsku. Potom druhý laserový paprsek je odrazem světla prvního a výsledný interferenční vzorec, který je oblastí, kde se oba laserové paprsky mísí, je zachycen na film. Vyvolaný film připomíná nesmyslnou změť světelných a tmavých čar.
 Jakmile je vyvolaný film osvětlen jiným laserem, objeví se tří-dimenzionální obraz původního předmětu.
Tří-rozměrnost není jediná pozoruhodná charakteristika tohoto obrazu – hologramu. Jestli-že hologram rozdělíme na více částí a pak jednotlivou část osvítíme laserem, každá tato část bude obsahovat menší, ale dokonalou, nedotčenou verzi původního obrazu. Na rozdíl od normální fotografie, každá část hologramu obsahuje informaci o celku, tedy každý zlomek (třeba i jedna tisícina), opět reprodukuje zmenšený, ale kompletní trojrozměrný obraz celku.
 „Celek v každé části“ je přirozená vlastnost hologramu, která nám poskytuje úplně nový přístup k porozumění organizaci a řádu života. Je však nutno si uvědomit, že u hologramu nedostaneme nikdy kousek, ani část, ale jen menší celek. Připusťme, že zvláště západní věda pracovala neustále s předpokladem, že nejlepší cesta výzkumu je hluboká analýza čehokoliv - ať živočicha nebo atomu, jeho rozdělení na nejmenší části a ty odděleně studovat.
S novou holografickou realitou je spojena řada vědců, kteří byli jednak u počátku výzkumů nebo se věnovali dalšímu intenzivnímu rozvoji holografického paradigmatu: patří sem již jmenovaný Alain Aspect, kvantový fyzik, Pařížská univerzita, David Bohm, kvantový fyzik, Londýnská univerzita, Karl Pribram, neurofyziolog, USA, Keith Floyd, psycholog ve Virginii, Lyall Watson, biolog, Stanislav Gróf, původem Čech, zakladatel transpersonální psychologie, Max Planc, německý profesor teoretické fyziky, nositel Nobelovy ceny (v roce 1918 za objev kvantové teorie), profesor Steven Weinberg, americký holistický fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku pro rok 1979 a mnoho dalších (WIESNER, 1997).
V další části rozvedeme holografické paradigma, jeho dosahy a závěry.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše