Komunikace

2.1.1 Schopnost přijímat nové informace

2.1.1 Schopnost přijímat nové informace
 
   
Tato schopnost není obvyklou přirozeností každého člověka, jak by se zdálo. Je velmi individuálním aspektem každého jedince. V této oblasti nás doslova kontrolují Systémy přesvědčení, umístěné v našich levých mozkových hemisférách. Jak vznikly?
Vznikly na základě našich dřívějších zkušeností - obvykle v tlaku života - prožitých negativních emocí, citových traumat, na strachu z čehokoliv - ze změny, z neznámého, ze ztráty jistoty, bezpečí, z přetížení i z chaosu v mysli. Co je pro člověka však skutečnou zátěží, je opakování stále stejných, neefektivních, často destruktivních a neproduktivních reakcí v životě. Celostní terapeutický systém One Brain, Systémem přesvědčení nazývá samotný princip Ega. Umísťuje jej v oblasti levé mozkové hemisféry za vertikulární ušní linii. 
 
Moderní medicínský výzkum uvádí, že většina lidských reakcí a lidského vnímání odráží skutečnost, že jsme minimálně na 95% ovládáni svými Systémy přesvědčení, umístěnými jak již bylo řečeno v povrchní části levého mozku.
Lidský mozek, zejména dominující západní civilizace je konstruován tak, že obě jeho hemisféry pracují odděleně a jen málokdy v harmonii. To je také principem současné lidské komunikace. Levá hemisféra mozku je zdrojem racionálního a technokratického myšlení, zatímco pravý mozek je sídlem duchovního -holotropního a pocitového myšlení.
 
Ovocem karteziánské filozofie je zablokování myšlenkového propojení mezi oběma hemisférami. Jen velmi malá část lidí využívá pravou mozkovou polokouli, která umožňuje tvořit pod vlivem aspektů jemnohmotné (materialisté by řekli nehmotné, tedy neexistující) skutečnosti. Do této skupiny patří někteří umělci, vědci a osoby, mající úzký kontakt s přírodou.
 
Z obecné roviny uvedeného však vyplývá, že komunikace mezi hemisférami, navozující harmonický myšlenkový stav, ve skutečnosti neexistuje. Pro úplnost je ale nutno dodat, že pravý mozek vstupuje do hry života ve smyslu dominance každých 15 sekund, aby se umožnila mozku navodit rovnováha lineárního zaměřování s prostorovou realitou (Hontz, 1994). 
 
Významnou roli v komunikaci hraje i genetický přenos emocionálních informací. Vlivy generací z přímé genetické linie rodičů jedince se projevují v nevyslovené i vyslovené morálce. Zkušenost naší genetické rodové linie determinuje naše podvědomí více, než jsme si schopni představit.