Komunitní péče

18.4 Psychosociální aspekty ošetřování umírajících

18.4 Psychosociální aspekty ošetřování umírajících
 
  
Psychický stav značně ovlivňuje průběh onemocnění.
Kübler-Rossová sestavila na základě mnoholetých zkušeností s umírajícími pacienty 5 stupňový model reakcí pacienta na zjištěné onemocnění:
 
Model reakcí pacienta na zjištěné onemocnění dle Elizabet Kübler-Rossové:
1. Negace
- šok pacienta, popření všech sdělení („Ne, já ne. Pro mě to neplatí“)
- obranná strategie, objevuje se téměř u všech pacientů, kteří jsou konfrontování s nepřízní osudu
- pacient potřebuje cítit, že nezůstal sám
- přejde časem, nutná blízkost druhého člověka, důležitost důvěry
 
2. Agrese
- hněv a vzpoura pacienta („Proč zrovna já? Čí je to vina?“) zaměřená na zdravotníky, zdravé lidi, blízké
- nechat pacienta vyjádřit emoce, nepřesvědčovat, čas vše urovná
 
3. Smlouvání
- vyjednávání pacienta („Přece musí existovat zázračný lék, který mi pomůže“)
- po neúspěšném dožadování hněvem přejde v prošení, slibování
- nutná trpělivost a pochopení pacienta
 
4. Deprese
- hluboký smutek z útrpné ztráty, smutek z hrozící ztráty
- strach z toho, co bude, až odejde, příprava na konečné rozloučení se světem
- naslouchání nemocnému, pomoci urovnat nemocnému vztahy, nebránit mu v jeho prožívání
- vyslyšet nemocného
 
5. Smíření
- vyrovnání pacienta se svým stavem, vnitřní mír umírajícího, snížení kvantity zájmů nemocného
- nonverbální komunikace (tichá přítomnost, stisk ruky)
- přijetí skutečnosti neschopnosti pokračovat dál v životu, pokora k životu
 
Jednotlivými fázemi prochází pacient, rodina i blízcí. Často dochází k časovému posunu v prožívání těchto fází mezi pacientem a jeho blízkými. (Doležalová, 2007)
Cílem hospicové péče je poskytnout psychosociální podporu rodině až do jednoho roku od úmrtí člena rodiny.
Při psychosociální podpoře ošetřujícího personálu dbáme na psychohygienu a snažíme se předejít syndromu úplného vyhoření (Hanzlíková, 2007)
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše