Mikrobiologie a imunologie
1.2.3 Sterilizace zářením
1.2.3 Sterilizace zářením
1. Ultrafialové záření (UV)
Optimální baktericidní účinek je při vlnové délce kolem 254 nm, kdy je záření maximálně absorbováno nukleovými kyselinami. Jako zářiče se používají obvykle germicidní lampy. UV záření slouží ke sterilizaci vzduchu a pracovních ploch přímo vystavených paprskům. Používá se k vyzařování operačních sálů, aseptických boxů, piteven, odběrových místností, v léčebnách TBC apod. Vyzáření nemůže nahradit úklid pomocí dezinfekčních prostředků.
2. Ionizující záření
Je výhodné, protože penetruje, ale nezahřívá sterilizovaný předmět a nemění vlastnosti většiny sterilizovaných látek. Zdrojem gama záření v praxi je obvykle radioaktivní kobalt (60 Co). Gama záření se používá k sterilizaci nepoužitého, ale již exspirovaného zdravotnického materiálu (obvazový materiál, plasty). Mezinárodně stanovená sterilizační dávka je 27 kGy.
Chemické prostředky dezinfekce
Specifický účinek chemických látek na mikroorganismy se projevuje v závislosti na jejich koncentraci a době působení (expozice).
Kritéria kvality dezinfekčních prostředků pro volbu jejich použití:
1. široké spektrum účinku, jen málo látek působí zatím baktericidně, virocidně i fungicidně,
2. při trvalém používání nevzniká rezistence,
3. nejsou toxická,
4. mají rychlý dezinfekční účinek,
5. mají afinitu k mikroorganismům,
6. k dezinfikovanému předmětu jsou inertní,
7. dezinfekční účinek je stálý za různých změn (teplota, vlhkost vzduchu, pH).
Mechanismus účinku:
Antimikrobní látky nejčastěji přímo poškozují strukturu mikroorganismů nebo narušují jejich základní metabolické procesy např. oxidací (sloučeniny chlóru, peroxidy, peroxid kyseliny), redukcí (aldehydy), hydrolýzou (kyseliny, louhy), dehydratací (alkoholy), koagulací bílkovin (alkoholy, fenoly), změnou permeability (detergenční látky).
Oxidační prostředky:
peroxid vodíku, manganistan draselný
Peroxid vodíku je používán jako antiseptikum. V 3 % koncentraci je vhodný k výplachům ran a po zředění také ke kloktání. Manganistan draselný (hypermangan) se používá v 0,1–0,2 % koncentraci jako antiseptikum k omývání nebo mytí rukou, má dezodorační účinek. Při vyšší koncentraci působí keratolyticky.
Sloučeniny halogenů:
chlorové vápno, Chloramin B
K dezinfekci se v lékařské praxi používají také sloučeniny jódu a chlóru. Sloučeniny chlóru jsou netoxické. Všechny halogenové přípravky jsou dobře účinné na bakterie, kvasinky a plísně. Na mykobakteria, bakteriální spóry a viry podle koncentrace jejich účinnost kolísá. Chloramin B (p-benzen-sulfon-chloramid sodný) je bílý, ve vodě dobře rozpustný prášek, který obsahuje 25-30 % aktivního chlóru. Přísady detergencií (Sapon, Jar) zlepšují dezinfekční účinek. Přibližně v 1-3 % slouží k povrchové dezinfekci hladkých ploch a dále k dezinfekci bílého prádla. V koncentraci 0,5 % se používá Chloramin B k dezinfekci rukou po dobu 1 minuty.
Jód a jeho sloučeniny:
jodová tinktura, jodofory, Jodonal B, Jodisol
Výhodou všech těchto sloučenin je, že účinkují velmi dobře na všechny mikroorganizmy.
1. Jodová tinktura (jodum 6,5 g, Kalium iodatum 2,5 g, Spiritus vini ad 100 g) funguje jako výborné antiseptikum, dobře penetruje a používá se k ošetření povrchu těla nebo okolí ran (nesmí se používat přímo do rány). U některých jedinců se může vyskytovat alergie na jód a jeho sloučeniny.
2. Jodofory odstraňují nevýhody jódu při zachování jeho velmi dobrých antimikrobních vlastností: rozpustnost jódu ve vodě se zvyšuje vazbou s povrchově aktivními organickými polymery (např. polyvinylpyrolidon, které jako nosiče jódu zvyšují jeho dezinfekční účinek). Jodofory jsou stálé, méně toxické než klasické jodové preparáty, nealergizují, nedráždí a rychle působí. Vyznačují se širokým spektrem účinku na všechny bakterie, viry, plísně a prvoky. Účinek na bakteriální spóry je nejistý.
Jodisol je antiseptikum vhodné v neředěném stavu k ošetřování drobných poranění, místa vpichu před injekcí nebo dekubitů. Ke kloktání se ředí vodou 1:20. Je účinný i na herpetické viry.
Jodonal B slouží především k povrchové dezinfekci v 0,2–1,5% koncentraci.
K dezinfekci rukou se používá v 0,5 % koncentraci, pro antiseptické účely není přímo určen.
Betadine slouží k dezinfekci otevřených ran, sliznic, léčbě bakteriálních a plísňových onemocnění.
Sloučeniny těžkých kovů:
Famosept, Methiolát
Alkoholy:
ethanol, ethylenoxid
Ethanol je účinný v koncentraci 60-70 % - stafylokoky jsou při této koncentraci do 5 minut ničeny. N-propanol se uplatňuje hlavně jako kožní antiseptikum k hygienickému a chirurgickému mytí rukou.
Ethylenoxid je dráždivý plyn a ve směsi se vzduchem je výbušný a k dezinfekci se používá ve směsi s inertním plynem (10 % ethylenoxid a 90 % CO2). Desinfekce se provádí ve speciálních tlakových komorách při 50-55 °C, za relativní vlhkosti 30-40 % a tlaku 200-600 kPa. Sterilizace trvá 24 hodin a má výrazný baktericidní a sporocidní účinek.
Aldehydy:
formalín, formaldehyd
Fenolové deriváty:
kresoly, Lysol
Povrchově aktivní látky:
Ajatin, Septonex, Ophthalmo – Septonex (tenzidy, kvarterní amoniové sloučeniny)
Porušují osmotickou bariéru a denaturují bílkoviny. Velmi účinné jsou na grampozitivní bakterie, méně účinné jsou na gramnegativní bakterie - zejména Pseudomonas aeruginosa a Proteus jsou odolné. Na mykobakteria a bakteriální spóry nepůsobí. Učinek na plísně – mikromycety, na viry influenzy a herpetické viry je vcelku dobrý. Enteroviry jsou odolné vůči těmto dezinfekčním přípravkům.
Nové dezinfekční látky:
V roce 1990 byl objeven Glukoprotamin. Mechanismem účinku je perforace buněčné membrány mikrobů. Je baktericidní, tuberkulocidní, fungicidní a částečně působí na viry. Usmrcuje vajíčka roztočů a zákožky svrabové. Výhodou je, že tento přípravek nedráždí a nealergizuje.
Octendindihydrochlorid se používá k dezinfekci sliznic a kůže. Je baktericidní, fungicidní, působí na viry s reziduálním účinkem a má nízkou toxicitu.
Kontrola účinnosti dezinfekce a sterilizace
Ke kontrole se používá řada testů podle povahy sterilizované látky a způsobu provádění sterilizace nebo dezinfekce, např. papírové indikátory nebo bioindikátory, stěry sterilním vatovým tamponem z míst, kde se předpokládá nedostatečná účinnost dezinfekce. Po odběru se tampon naočkuje na krevní agar a potom se ponoří do bujonu. Druhý den se z bujonu vyočkuje na pevnou půdu ke kontrole sterility.
Moderní metody dezinfekce:
MILTON – je dezinfekční přípravek tzv. moderní studené dezinfekce/sterilizace, která nabízí alternativu k dezinfekci dětských potřeb a produktů pro podporu kojení. Je k výrobkům velmi šetrná, jelikož používá vodu pokojové teploty.
Dezinsekce – je soubor opatření proti členovcům (komárům, vším, blechám, mouchám, klíšťatům aj.), kteří se uplatňují za dané epidemiologické situace v biologickém přenosu nákazy. Kromě dezinsekčních prostředků mechanických, fyzikálních, biologických a genetických se uplatňují hlavně chemické prostředky. Nejčastěji se používají dýchací jedy a nervové kontaktní jedy.
Deratizece – je soubor opatření k ničení hlodavců. Provádí se dvěma způsoby – profylakticky (odstraňování odpadků a zbytků potravin) a represivně (kladení otrávených návnad, pastí, používání zvířat lovících hlodavce).
Zásady osobní hygieny na mikrobiologickém pracovišti:
Všichni pracovníci mikrobiologických laboratoří jsou povinni úzkostlivě dodržovat zásady osobní hygieny. Nutné je správné mytí rukou a dezinfekce po ukončení práce, po znečištění biologickým materiálem, před opuštěním laboratoře, před jídlem, pitím a kouřením. Ruce se dezinfikují omýváním v 0,5% Chloraminu nebo v 0,2% Persterilu nebo v 1% Jodonalu B po dobu 1 minuty, potom se důkladně omyjí tekoucí teplou vodou, kartáčkem a mýdlem, osuší a ošetří ochranným krémem.
K novějším přípravkům patří např. SPITADERM, který slouží k hygienické a chirurgické dezinfekci rukou, k okamžité dezinfekci kůže před operacemi, punkcemi, odběry krve nebo očkováním. Je účinný proti bakteriím, mykobakteriím, kvasinkovitým mikroorganizmům, obaleným virům – HBV, HVC, HIV, herpetickým virům a rotavirům.
Po kontaminaci vysoce infekčním materiálem, jakož i bezprostředně po manipulaci s původci vysoce virulentních nákaz, je nutné se osprchovat a vyměnit ochranný oděv. Během práce s infekčním materiálem je nutností vyvarovat se bezděčných pohybů a nehygienických návyků, jako je mnutí očí a nosu, okusování nehtů a tužek, škrábání ve vlasech a uších apod. Jíst, pít a kouřit je povoleno pouze ve vyhrazených prostorách, a to po umytí a dezinfekci rukou a odložení ochranného pláště. Potraviny lze uchovávat v chladničkách vyhrazených pouze k tomuto účelu.