Německý jazyk
1.8 Zápor
1.8 Zápor
Nejčastěji užívané záporky: nein (ne), nicht (ne), nichts (nic), nie/niemals (nikdy), niemand (nikdo), kein (žádný), weder – noch (ani – ani), kein mehr/nicht mehr (už žádný/už ne)
Způsob používání záporek:
A) Samostatná odpověď na otázku zjišťovací: nein
(1) Kommt er? – Nein. (Přijde? – Ne.)
Odpověď lze rozšířit o větu se záporkou nicht (viz B.) nebo kein (viz C.):
(2a) Kommt er? – Nein, er kommt nicht. (Přijde? – Ne, nepřijde.)
(2b) Siehst du das Buch? – Nein, ich sehe kein Buch. (Vidíš tu knihu? – Nevidím žádnou knihu.)
(3) Wir verstehen die Definition nicht. (Nerozumíme té definici.)
B) Zápor u slovesa: nicht
Záporka nicht se může vztahovat buď na celou větu:
(4) Der Bus kommt nicht. (Autobus nepřijede. = nepřijede vůbec, negujeme celou větu)
(Stejně je tomu i ve větě (2) a (3).)
nebo jen na některou její část:
(5) Der Bus kommt nicht um 11 Uhr, (sondern erst um 12). (Autobus nepřijede v 11 hodin, (ale až ve 12). = negujeme pouze časový údaj, tzn. autobus přijede, ale ne v 11 hodin)
Zde stojí záporka bezprostředně před členem, který se neguje.
C) Zápor u podstatného jména: kein
Záporka kein stojí vždy u podstatného jména. Do češtiny překládáme pomocí slova žádný nebo pouze větným záporem (viz (6)).
Zda máme užít záporku nicht nebo kein, poznáme, když větu změníme na kladnou. Kein se užije tehdy, když v kladné větě stojí člen neurčitý příp. podstatné jméno bez členu:
(6) Ich sehe da kein Buch. (Nevidím tam (žádnou) knihu.)
Kladně: Ich sehe da ein Buch. (Vidím tam (nějakou) knihu.)
Nicht se použije, pokud v kladné větě je určitý člen:
(7) Ich kenne die Frau nicht. (Neznám tu ženu.)
Kladně: Ich kenne die Frau. (Znám tu ženu.)
D) Další záporky – příklady:
(8) Ich sehe (gar) nichts. – (Nevidím (vůbec) nic).
(9) Das macht er nie. – (To nikdy nedělá.)
(10) Niemand mag ihn. – (Nikdo ho nemá rád.)
(11) Weder ich noch du sind in diesem Jahr krank gewesen. – (Ani já ani ty jsme nebyli tento rok nemocní.)
E) České už ne: záporka + mehr
(12) Er ist nicht mehr jung. – (Už není mladý.)
(13) Ich habe kein Geld mehr. – (Už nemám peníze.)
(14) Ich habe nichts mehr. – (Už nemám nic.)
(15) Er kommt nie mehr. – (Už nikdy nepřijde.)
(16) Es kommt niemand mehr. – (Už nikdo nepřijde.)
F) Pravidlo jednoho záporu ve větě
V každé větě lze – na rozdíl od češtiny – použít pouze jeden zápor:
(17) Nikdy jsem nikoho neviděl kupovat tuhle knihu. – Ich habe nie jemanden gesehen dieses Buch kaufen.
(srov. další příklady výše a jejich překlady)
Další příklady
Na zjišťovací otázku zní záporná odpověď jedním slovem nein.
Haben Sie Schmerzen? Nein, ich habe keine Schmerzen. V čele věty je nein a za slovesem záporka nicht.
Českému není odpovídá v němčině (er, sie, es) ist nicht.
Záporka se klade jen jednou:
Niemand ist hier. Nikdo tu není.
Das ist nichts. To nic není.
Er kommt nie spät nach Hause. Nikdy nepřichází pozdě domů.
Postavení záporky nicht:
V tázací větě je nicht za podmětem:
Sind Sie nicht müde? Nejste unaven?
V záporné větě je zájmeno kein, když v kladné větě je podstatné jméno s neurčitým členem (místo nicht ein je kein).
- kladně - Er hat einen Bruder. On má bratra.
- záporně - Er hat keinen Bruder. On nemá bratra.
Českému již ne odpovídá v němčině nicht (nebo jiná záporka) mehr: např.
Už není mladý. Er ist nicht mehr jung.
Nemám už nic. Ich habe nichts mehr.