Ochrana_verejneho_zdravi
6.1.5 Půda
6.1.5 Půda
Nauka o půdě se nazývá pedologie. Půda je nejpovrchnější částí zemské kůry litosféry, která je přeměněna působením půdotvorných procesů. Má vazbu na atmosféru a hydrosféru, vytváří základní podmínky pro život a činnost člověka a je zdrojem surovin a základem potravy. Vlastnosti půdy jsou určeny charakterem a složením matečné horniny, působením klimatických faktorů (voda, vítr, teplota), působením mikroorganismů, makroorganismů a činností člověka. V půdě jsou živé organismy, a to makroorganismy (červi, hmyz, hlodavci, kteří podporují aeraci půdy a mikroorganismy, které mají největší význam, neboť se podílejí na rozkladných procesech v půdě, nejvíce v horní vrstvě. S hloubkou převažují anaerobní druhy, vyskytují se do hloubky 5-6 m. Odumřelé zbytky rostlinných a živočišných těl jsou základem pro tvorbu půdního humusu.
Znečišťování půdy
Půda musí odpovídat hygienickým požadavkům, nesmí obsahovat látky, které škodí zdraví, zárodky nemocí a cizopasníky. Znečištění půdy je vnímáno především přes potravní řetězec. Znečištění půdy je místně setrvalé a časově dlouhodobé. Mezi látky nejvíce znečišťující půdu patří těžké kovy Cd, Hg, Cu, Cr, Ni, Pb, Co, As aj. Kumulují se v rostlinách a v tělech živočichů, jsou neodbouratelné a je sanace je obtížná. Do půdy se znečištěniny dostávají imisemi, odpady z energetiky a z průmyslových provozů, komunálními odpady. Do organismu člověka pronikají přes potravní řetězec a mají schopnost kumulace. Některé mají genotoxické vlastnosti, negativně působí na krvetvorbu a trávicí systém, způsobují snížení imunity a poruchu neuropsychického systému. Samočistící schopnost půdy je schopnost půdy rozkládat složité organické látky včetně odumřelých těl rostlin a živočichů až na základní prvky. Půda je zdrojem patogenních mikroorganismů, které se dostávají do půdy s odpadními látkami. Doba jejich přežití závisí na kvalitě půdy, pH, obsahu kyslíku, organických látek a na druhu a vlastnostech patogena. Nebezpečná je kontaminace podzemních vod. Anaerobní patogeny přežívají v půdě několik let. Vajíčka nebo larvy geohelmintů se dostávají do půdy s výkaly, prodělávají zde část vývoje a konzumací kontaminované zeleniny či průnikem pokožkou infikují člověka. Nebezpečné jsou zejména hnojivové závlahy. Organické odpadní látky jsou zdrojem pro rozmnožení obtížného hmyzu a hlodavců. K znehodnocení půdy dochází toxickými látkami, které se dostávají se do půdy s průmyslovými odpady, nevhodnou manipulací s přípravky na ochranu rostlin, nedbalou manipulací s ropnými látkami.
Venkovní hrací plochy
Venkovní hrací plocha je plocha, která je určená pro hry dětí určité věkové skupiny, má svého provozovatele a byla pro tento účel kolaudována příslušným stavebním úřadem.
Pískoviště je ohraničená plocha s možností výměny písku.
Písek je kopaný písek, který vyhovuje hygienickým požadavkům uvedeným ve vyhlášce č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch
Opatření k zabránění nebo odstranění kontaminace písku a hracích ploch jsou nespecifická opatření vedoucí k minimalizaci mikrobiologického znečištění (zábrana vstupu volně pobíhajících zvířat, zakrytí pískoviště, oplocení, údržba, sanace). Systém opatření je zaveden v provozním řádu venkovních hracích ploch.
Provozní řád slouží k zabránění a minimalizaci mikrobiologického znečistění písku a upravuje podmínky provozu venkovní hrací plochy s pískovištěm, režim údržby a způsob zajištění hygienických limitů písku v pískovišti.
Nezabezpečená pískoviště mohou představovat riziko ohrožení zdraví dětí. Při nedostatečné údržbě a péči o pískoviště může docházet k znečištění písku výkaly zvířat. Ty mohou být zdrojem mikrobiálního a parazitárního znečištění písku. V písku se pak mohou vyskytovat mikroorganizmy a parazité, kteří mohou ohrozit zdraví dětí vniknutím do těla přes kůži, požitím nebo znečištěním rukou. Výskyt koliformních bakterií (E. coli, Enterokoky) v písku ukazuje na fekální znečištění živočichy včetně člověka, neboť tyto bakterie jsou součástí střevní mikroflory a jsou schopné žít i v půdě. U koliformních bakterií se vyskytují i patogenní kmeny, které jsou schopny tvořit toxiny a při oslabené imunitě jedince mohou být zdrojem onemocnění trávicího traktu
Bakterie rodu Salmonella jsou do písku vylučovány výkaly různých živočichů a jsou původcem infekčních onemocnění projevujících se průjmy, zvracením, případně dehydratací organizmu.
Parazité (škrkavky, tasemnice, měchovci) v podobě vajíček, larev nebo cyst se do písku v pískovišti dostávají výkaly psů a koček. Do zažívacího ústrojí hostitele (dětí) se vajíčka dostávají znečištěnýma rukama přes potravu a způsobují závažná parazitární onemocnění tasemnicí, škrkavkami.
Dle „zákona č. 258/2000 Sb.“ je provozovatel venkovní hrací plochy určené pro hry dětí povinen zajistit, aby písek užívaný ke hrám dětí v pískovištích nebyl mikrobiálně, chemicky a parazitárně znečištěn nad hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem. Podmínky provozu takové hrací plochy s pískovištěm, režim údržby a způsob zajištění stanovených hygienických limitů upraví provozovatel v provozním řádu.
Pohřebnictví
V rámci ochrany půdy a vod dle zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, lze zřídit veřejné pohřebiště jen na základě územního rozhodnutí a následného stavebního povolení a dotčenými orgány jsou vždy krajská hygienická stanice a vodohospodářský orgán.
Krajská hygienická stanice může v případě, že osoba byla v době úmrtí nakažena nebezpečnou nemocí, stanovit způsob nakládání s lidskými pozůstatky při pohřbení i rozhodnout o pohřbení zpopelněním bez ohledu na vůli osoby sjednávající pohřbení.
Přepravu lidských pozůstatků osoby, která byla v době úmrtí nakažena nebezpečnou nemocí, lze provést jen s předchozím povolením krajské hygienické stanice.