Ve vývojovém stadiu lidstva, ve kterém se dnes nacházíme, je zdraví považováno za specifickou a ničím nenahraditelnou součást lidské bytosti, kterou je třeba chránit. K takovémuto poznatku vedla dlouhá cesta, jejíž počátky bychom našli pravděpodobně ve starověku, ba dokonce ještě dříve, kdy byly za účelem dosažení fyzického zdraví jednotlivce vytvořeny základy medicíny, stejně tak jako byla podporována duševní stránka prostřednictvím kultury. V důsledku několik tisíc let trvajícího vývoje dnes již na zdraví a jeho ochranu nenahlížíme pouze z pohledu jednotlivce, ale naopak se snažíme stále více obsáhnout problematiku ochrany zdraví celé populace v průřezu geografickém, rasovém, sociálním a mnoha dalších. V souvislosti s vysokým stupněm poznání již nepovažujeme složku zdraví za fragmentární, ale snažíme se ji uchopit zcela komplexně, čímž dochází k propojování s prakticky všemi odvětvími lidské činnosti. Paradoxně je to právě pokrok lidského společenství, který zapříčiňuje zhoršování zdraví populace a v důsledku tohoto se staví ochrana veřejného zdraví do popředí zájmu lidstva. Dochází ke změně samotného pojetí veřejného zdraví, které se také stává objektem ochrany práva.