Odborna_latinska_terminologie
3.2 Skloňování substantiv 1. deklinace
3.2 Skloňování substantiv 1. deklinace
Podle 1. deklinace se skloňují substantiva, která mají v genitivu singuláru koncovku –ae. Nominativ singuláru je zakončený téměř vždy na –a, kromě několika řeckých slov, většinou jmen, která končí na –ēs. Hláska a je vůbec pro 1. deklinaci typická, vyskytuje se ve většině pádových koncovek.
Jako vzor pro substantiva 1. deklinace použijeme slovo vēna, ae f. = žíla
Většina substantiv 1. deklinace jsou feminina, existují však i výjimky (poēta. ae m. = básník).
Odtržením koncovky genitivu singuláru získáme kmen, k němuž přidáváme u substantiv 1. deklinace tyto koncovky:
Singulár |
Plurál |
1. – a
2. – ae
3. – ae
4. – am
5. – a
6. – ā |
1. – ae
2. – ārum
3. – īs
4. – ās
5. – ae
6. – īs |
Slovo vēna se tedy skloňuje tímto způsobem:
Singulár |
Plurál |
1. vēna
2. vēnae
3. vēnae
4. vēnam
6. vēnā |
1. vēnae
2. vēnārum
3. vēnīs
4. vēnās
6. vēnīs
|
Pro všechna substantiva všech deklinací platí tato dvě pravidla:
1) Nominativ singuláru a vokativ singuláru jsou stejné (výjimkou jsou pouze některá substantiva 2. deklinace, viz níže).
2) Dativ plurálu a ablativ plurálu mají vždy stejnou koncovku.
