Osetrovatelske_postupy

6.4 Dýchaní

6.4 Dýchaní
 
 
Dýchaní – respirace zajišťuje příjem kyslíku a výdej kysličníku uhličitého.
 
Dělení dýchaní
- Zevní dýchaní - výměna plynů mezi plícemi a krví
- Vnitřní dýchaní – výměna plynů mezi krví a tkáněmi, buňkami
- Břišní (brániční)
- Hrudní (mezižeberní)
 
Respiraci tvoří
- Inspirium - vdech
- Expirium – výdech
 
Hodnocení dýchaní
a) Frekvence (počet dechů za minutu)
- Eupnoe – 15-20
- Tachypnoe - zrychlení dechu nad 30 (horečka)
- Bradypnoe – zpomalení dechu pod 10 (léky)
U novorozenců - 35-60 dechů/min
10 leté dítě - 20 dechů/min
Dospělý - 12-18 dechů/min
 
b) Hloubka (objem vzduchu proudící dovnitř a ven při dýchaní)
- Normální dechový objem je 500 ml vzduchu
- Povrchní – výměna malého množství vzduchu s minimálním využitím plic
- Hluboké – vdech a výdech velkého množství vzduchu, který rozepíná většinu plicní tkáně
 
c) Rytmus – pravidelnost inspiria a expiria
- Pravidelný
- Nepravidelný
- Biotovo dýchání - mělké dýchání, nepravidelné s apnoickými pauzami (poruchy CNS)
- Kussmaulovo dýchání - hluboké, zrychlené dýchání (uremické, diabetické kóma)
- Cheyne - Stokesovo dýchání - střídavě mělké s hlubokým dýcháním s apnoe
 
d) Charakter dýchaní – hodnotíme námahu při dýchaní a zvukové fenomény
- Normální dýchaní bez námahy a zvuků
- Dušnost (dyspnoe) – namáhavé dýchání
 
Termíny k zapamatování
Apnoe - zástava dýchání
Dyspnoe - dušnost
Hyperventilace - prohloubené, zrychlené dýchání
Hypoventilace - mělké , povrchové dýchání
Respirace - příjem 02 a výdej CO2
 
Vitální kapacita plic - maximální množství vzduchu, které vydechneme po maximálním nádechu
 
Polohy při namáhavém dýchaní
Ortopnoická poloha - pacient sedí na lůžku, nohy spuštěné, rukama se opírá o pelest, horní polovina těla je v předklonu
Fowlerova poloha - polosed, větší rozpětí plic
 
Měření dechu
- Pohledem
- Poslechem
- Položením ruky na hrudník
- Monitorem s EKG a dechovou křivkou
 
Sledujeme množství dechů za minutu, záznam např. D 17/min.
 
Pulzní oxymetrie - metoda umožňující stanovit saturaci hemoglobinu kyslíkem a tepovou frekvenci. Senzor pulzního oxymetru vyzařuje světlo dvou vlnových délek, které proniká tkání (většinou prstem). Přístroj vyhodnocuje, kolik kterého světla bylo během pulzní vlny procházející tkání absorbováno. Obě vlnové délky jsou deoxyhemoglobinem a oxyhemoglobinem absorbovány odlišně. Výpočet saturace podle následujícího vzorce SpO2 = HbO2/HbO2+Hb, kde HbO2 je oxyhemoglobin a Hb je deoxyhemoglobin.
 
Pulzní oxymetr na dolní končetině
 
Zdroj: Autor