Osetrovatelske_postupy
12.5 Podávání kyslíku
12.5 Podávání kyslíku
Cílem kyslíkové léčby je zvýšit koncentraci kyslíku ve vdechované směsi, takže i v arteriální krvi, aby nebyly poškozeny důležité orgány nebo tkáně. Podáním kyslíku se zvyšuje koncentrace oxyhemoglobinu v krvi, čím se kompenzuje hypoxie. Kyslík aplikuje sestra vždy na základě ordinace lékaře, který stanoví dávku, způsob podání, délku podání a monitorování pacienta.
Aplikaci kyslíku lze podávat při spontánní ventilaci nebo i při umělé plicní ventilaci. Základním předpokladem úspěšné léčby kyslíkem je dostatečná ventilace u pacienta.
Formy aplikace kyslíku
Kyslík můžeme podat pomocí umělé plicní ventilace, která se používá v akutních stavech a jedná se o invazivní formu nebo pomocí neinvazivních forem jako jsou například nazální a oronazální masky.
- Invazivní forma - umělá plicní ventilace probíhá přístrojem, léčba by měla trvat delší dobu a není vhodné přerušované podávání kyslíku, ukončení léčby má být pozvolné. Jestliže má pacient umělou plicní ventilaci, tak tomuto stavu předcházela tracheální intubace. K intubaci musí mít sestra nachystané všechny pomůcky a poté asistuje lékaři při výkonu. Před samotnou intubací je pacientovi podáván 100% kyslík po dobu 1-3 minut, toto nazýváme jako preoxygenace. Dále sestra aplikuje nitrožilní léky dle ordinace lékaře, asistuje lékaři při samotné intubaci a po utěsnění obturační manžety rourku fixuje. Umělá plicní ventilace také může být prováděna přes tracheostomickou kanylu, a to u pacientů, kteří potřebují dlouhodobou ventilační podporu.
- Neinvazivní forma - ventilační podpora, u které není nutné invazivní zajištění dýchacích cest. Používají se nazální a oronazální masky, nebo helmy, ty poskytují pro pacienta větší komfort a jsou lépe snášeny.
Ventilátor k UPV s umělou plíci
Zdroj: (Autor)
Zdroje kyslíku v nemocnici
- Centrální rozvod plynů
Centrální rozvod plynů s průtokoměrem a kyslíkovou hadicí
Zdroj: Autor
- Kyslíkové láhve (transport pacientů, náhradní zdroj)
- Redukční ventil (kyslíkové hodiny) – redukce průtoku (l/min) nebo redukce tlaku (kPa)
Indikace k aplikaci kyslíku
- Hypoxie a hypoxemie při normální ventilaci
- Chronická dechová nedostatečnost
- Bezprostřední pooperační období
- Edem plic
- Bronchospasmus, laryngospasmus
- Stavy po extubaci
- Pneumonie a bronchopneumonie u malých dětí
- Akutní IM
- Sériové fraktury žeber a kontuze plic nevyžadující UPV
- Prolongovaný astmatický záchvat
- Šokový stav
- Odpojování z UPV
- Těžká anémie otrava
- Otrava oxidem uhelnatým
- Tíseň plodu v průběhu porodu
- Resuscitace
U chronické respirační nedostatečnosti je nutné opatrné dávkování kyslíku pro riziko hypoventilace.
Hypoxémie = snížená hladina O2 v krvi
Hypoxie = nedostatek O2 ve tkáních
Anoxie = nepřítomnost O2 ve tkáních
Příznaky hypoxie
- Změna frekvence dýchání
- Námaha dýchacích svalů
- Cyanóza
- Tachykardie a hypertenze (hypotenze)
- Bolest hlavy
- Neklid
- Poruchy vědomí
- Záškuby a křeče
Laboratorní údaje indikující oxygenoterapii
- PaO2 pod 8 kPa
- SaO2 pod 80%
- Laktát nad 4 mmol/l
- Hb pod 90 g/l
- Htc pod 0,28
Základní způsoby podávaní kyslíku
Výběr pomůcek pro aplikaci kyslíku závisí na stavu pacienta a požadované koncentraci podávaného kyslíku. Systémy, které se používají pro aplikaci plynů spontánně ventilujícím pacientům, rozdělujeme podle typu zpětného vdechování na systémy bez zpětného vdechování, s částečným zpětným vdechováním a úplným zpětným vdechováním. Systémy bez zpětného vdechování se uplatňují především v resuscitaci a intenzivní péči a je zde vyloučeno nebezpečí zpětného vdechování oxidu uhličitého. Systémy s částečným zpětným vdechováním se používají především v anesteziologii.
1) Inhalací (bez použití přetlaku na dýchací cesty)
2) Insuflací (s použitím přetlaku při aplikaci kyslíku)
3) Nosní katétry
a) Kyslíkové brýle
- vhodné pro delší aplikaci, při neklidu pacienta
- neobtěžují pacienta, umožňují mu hodně pohybu, jíst s O2
- přirozené zvlhčování kyslíku
- kanylky dosahují jen nepatrně za vstup nostril, funkce DN zachována
- průtok – 5-6 l/min (do průtoku 1 l/min – nezvlhčovat)
- maximální koncentrace 30-40 %
Kyslíkové brýle
Zdroj: Autor
a) Nasopharyngeální katetr - nosohltanový katétr
- oxygenoterapie pomocí Nelatonova katétru
- výhodou jsou vysoké, stálé koncentrace
- nevýhodou nebezpečí vzniku dekubitů a vysušování sliznice a tvorba krust při neadekvátním zvlhčovaní
- maximální průtok kyslíku do 7 l/min
- koncentrace 40-60 %
b) Poulsenův katétr
- katétr, který prochází středem zátky z pěnové gumy nebo molitanu
- výhodou jsou stálé koncentrace kyslíku
- nevýhodou je nepříjemná tamponáda nosní dírky
4) Obličejové masky
a) Maska (ventil k zpětnému vdechovaní) a polomaska (s otvory)
- vhodná pro pacienty schopné spolupráce
- pro krátkodobou aplikaci
- kontraindikováno u neklidných pacientů a u nemocných, kteří zvrací, při poruchách vědomí
- nevýhodou je, že zvětšuje mrtvý dýchací prostor a může vzbuzovat strach a úzkost
- omezení komunikace
b) Venturiho maska
- přesně kontrolovaná koncentrace kyslíku (24-60 %)
c) Maska s rezervoárem
- zvyšuje koncentraci O2
d) CPAP maska (Continous possitive airway preassure), Boussignac, maska bez rezervoáru
- aplikace stálého množství kyslíku
- prevence atelektáz, snížení dechové práce, zvýšení DV
- umožňuje spontánní dýchání při kontinuálním přetlaku v dýchacích cestách
- neinvazivní plicní ventilace
- vhodná při chronickém onemocnění plic, CHOPN, srdeční selhávání
e) Hudsonova maska
- aplikace volitelného množství kyslíku
Hudsonova maska s nebulizátorem, průtokoměr v centrálním rozvodu kyslíku
Zdroj: Autor
f) Ventimaska
g) Obličejový stan
5) Kyslíkový box (head box)
- u novorozenců a kojenců
- plastový box - dítě umístěnou hlavu, event. i část hrudníku
- nevýhodou je možná kumulace vydechovaného kysličníku uhličitého
6) Kyslíkový stan
- je alternativou kyslíkové krabice a používá se výjimečně
7) Kyslíková krabice
- hlava pacienta je uložena v netěsnící krabici z plexiskla s nastavitelným množstvím kyslíku
- používá se vzácně
8) Inkubátory
- vytvářejí klimatizované prostředí s udržovanou teplotou, vlhkostí a koncentraci kyslíku
- jsou vhodné pro dlouhodobé použití u novorozenců
9) Hyperbarická komora
- speciální přetlakové komory
- 100% kyslík podáván pod vyšším tlakem než atmosférickým za přetlaku 0,2-0,3 MPa
- stoupá množství kyslíku fyzikálně rozpuštěného v plazmě
- napomáhá uvolňování CO z karbonylhemoglobinu
- bakteriostatické a baktericidní působení u anaerobních infekcí
Indikace hyperbaroxie
- intoxikace oxidem uhelnatým
- vysokohorská nemoc
- anaerobní infekce
- rozsáhlé popáleniny
- těžká kontuze a anoxie mozku
- hypoxické poškození některých orgánů, např. mozku
Kontraindikace hyperbaroxie
- neléčený PNO
- léčba cytostatiky
10) Volně k HCD
- vhodné u klidných pacientů (neotáčet hlavu od přívodu O2)
- nevýhodou je nízká a nestálá koncentrace kyslíku ve vdechované směsi
- k oxygenoterapii volně k HCD se využíva Ayerovo – T
Volně aplikován kyslík pomocí Ayr – T
Zdroj: (Autor)
11) Domáci oxygenoterapie
- intermitentní nebo kontinuální
- O2 bomby nebo koncentrátory O2
- nosní katetry, nízký přívod (1,5-2 l/ min)
- využití u lidí s dg. CHOPN, fibrózy plic
Technické vybavení
K podávání kyslíku je zapotřebí mít příslušné technické vybavení, pomůcky a přístroje. Kyslík musíme aplikovat správně a za podmínek monitorace pacienta. Mezi technické vybavení patří:
- Zdroj (zásobárny) medicinálních plynů kdy je možné použít centrální rozvod plynů nebo tlakové láhve
- Možnost regulace FiO2
- Technické vybavení pro zvlhčení a ohřívání vdechované směsi (odpařovače, nebulizátory, kondenzátory)
- Kyslíkové hadice
- Průtokoměr
Průtokoměr
Zdroj: Autor
Zásady bezpečné manipulace s kyslíkem (centrální rozvod plynů, kyslíkové tlakové láhve)
- Zdroje kyslíku jsou jasně označeny
a) natřeny bíle + černý nápis O2
b) natřeny modře + bílý kříž na straně
- Manipulovat s čistými a nemastnými rukami
- Nekouřit, nezacházet s otevřeným ohněm
- Kyslíková láhev nesmí stát na slunci
- Kyslíková láhev je zajištěna proti pádu
- Kyslíková láhev je zajištěna proti přehřátí
- Pravidelná kontrola množství O2 v láhvi
Zásady podávaní kyslíku
1) FiO2 tak vysoké, aby
- SaO2 byla nad 90%
- PaO2 bylo 10-15 kPa (u CHOPN 8-10 kPa), aby nevznikala laktátová acidóza
2) Správná koncentrace
a) udržujeme stálou koncentraci kyslíku (bezpečná hranice u dětí do 40 %, u dospělých do 60 %)
b) 2-3 l O2/min = 30% O2
c) 5-6 l O2/min = 40% O2
d) 6-7 l O2/min = 50% O2
Koncentrace O2:
vdechovaný vzduch: 21 kPa
vydechovaný vzduch: 15 kPa
alveoly: 13,3 kPa
arterie: 12,6 kPa
vény: 5,3 kPa
3) Zvlhčování
- vlhkost inhalované směsi 70–100 %
- při poklesu dochází, riziko infekce DC
- při nedostačujícím zvlhčení kyslíku dochází ke zvýšení viskozity sputa, retenci sekretů, vzniku atelektáz a ke zpomalení nebo úplnému zastavení mukociliárního transportu, k zasychání sekretu, dráždění ke kašli to může způsobit rozvoj infekce dolních dýchacích cest
- v případě antiedematózního účinku, jako je například u akutní laryngitidy, akutní epiglotitidy, včasné fázi po extubaci, tehdy volíme teplotu nižší než je tělesná teplota
Zvlhčovač k Ayr- T
Zdroj: Autor
a) Zvlhčovače
- aktivní (probublávací, tepelné - HME boostery )
- pasivní (HME filtry)
b) Nebulizátory
- studené X tepelné
- tryskové X ultrazvukové
c) Mikronebulizátory
- tryskové
- ultrazvukové
- spacery
4) Předehřátí
- ohřátý kyslík na 30-37 °C
Monitorace při oxygenoterapii
- Barva, prokrvení kůže a sliznic
- Subjektivní obtíže dechové tísně
- Celkový stav
- Mechanika dýchaní, námaha dýchacích svalů
- Kašel a vykašlávání
- Charakter sputa (husté, vazké, zapáchající, zpěněné, bílé, žluté, zánětlivé, s příměsí krve)
- Frekvence dýchaní, rytmus dýchaní, dechový objem, MV
- SaO2, ETCO2, TK, P, EKG
- Odběr krve dle ordinace lékaře ABR (odběry krevních plynů na stanovení acidobazické rovnováhy)
Komplikace při podávání kyslíku
Jsou způsobeny nedodržováním zásad aplikace kyslíku
1) Suchý kyslík
- vysychání sliznic dýchacích cest, tvorba krust a krvácení
- snížení samočisticí schopnosti řasinkového epitelu dýchacích cest
2) Chladný proud kyslíku
- může (hlavně u novorozenců) aktivizovat kožní receptory na tváři dítěte a zvyšovat spotřebu O2
3) Hyperorexie
- vysoké koncentrace O2 jsou toxické
- FiO2 nad O, 4 pouze pokud PaO2 není nad 20 kPa
- kašel, edém plic, poruchy distribuce, závratě, křeče
4) Dlouhodobé podávání kyslíku o vysoké koncentraci
- poškození plic (např. vznik atelektáz, bronchopulmonální dysplazie)
- poškození CNS (např. bolesti hlavy, křeče)
- poškození sítnice - retinopatii nedonošených
Léky ovlivňující dýchací systém
- BRONCHODILATANCIA
- selektivní b2 sympatikomimetika - Ventolin, Berotec, Bricanyl
- neselektivní b2 sympatikomimetika - Adrenalin, Efedrin, Isoprenalin
- parasympatikolytika - Atrovent
- kombinované přípravky - Berodual (Berotec + Atrovent)
- Syntophylin
- MUKOLYTIKA A EXPEKTORANCIA - Bromhexin, Ambrobene, Mistabron
- ANTITUSIKA - Codein, Neocodin, Sinecod, Tussin
- KOMBINOVANÉ PŘÍPRAVKY - Kodynal, Solutan, Stoptussin, Pleumolysin
- KORTIKOSTEROIDY - Pulmicort, Aldecin, HCT, Solu - medrol
- IMUNOPROFYLAKTIKA - Intal, Zaditen
- ANTIHISTAMINIKA - Dithiaden, Zyrtec, Claritine
- DECHOVÁ STIMULANCIA - Coffein
- METHIADEN CALCIUM
- SURFAKTANTY