Máte zapnutý náhled celé osnovy, zpět na běžné zobrazení.
Načítání a prohlížení osnovy může být v závislosti na množství obsahu pomalejší.
Ošetřovatelský proces a potřeby člověka
-
1.1 Vývoj profesionálního ošetřovatelství a profesionální ošetřovatelské praxe
-
1.2 Vymezení oboru ošetřovatelství a zakotvení metodologie ošetřovatelského procesu
-
1.3 Historický vývoj metodologie ošetřovatelství/ošetřovatelského procesu
-
1.4 Ošetřovatelský proces
-
1.5 Základní vědomosti a dovednosti nutné pro poskytování ošetřovatelské péče metodou ošetřovatelského procesu
-
4.1 Vznik NANDA (North American Nursing Diagnosis Association) (Severoamerická asociace pro mezinárodní ošetřovatelskou diagnostiku)
-
4.2 NANDA v České republice (North American Nursing Diagnosis Association) (Severoamerická asociace pro mezinárodní ošetřovatelskou diagnostiku)
-
4.3 NANDA taxonomie (North American Nursing Diagnosis Association) (Severoamerická asociace pro mezinárodní ošetřovatelskou diagnostiku)
-
4.4 Diagnostický proces
-
4.5 Příklady diagnóz
-
12.1 Ošetřovatelský proces u pacienta/klienta s bolestí
-
12.1.1 Teorie bolesti
-
12.1.2 Posuzování bolesti
-
12.1.3 Dolometrie – měření bolesti
-
12.1.4 Stupně intenzity bolesti
-
12.1.5 Diagnostika bolesti
-
12.1.6 Plánování ošetřovatelských činností proti bolesti
-
12.1.7 Realizace ošetřovatelských činností proti bolesti
-
12.1.8 Hodnocení ošetřovatelských činností proti bolesti
-
12.1.9 Vliv bolesti na kvalitu života
-
12.1.10 Role všeobecné sestry v managementu bolesti
-
-
12.2 Měřící techniky bolesti
-
16.1 Ošetřovatelská dokumentace
-
16.1.1 Koncepce ošetřovatelství v České republice
-
16.1.2 Ošetřovatelská dokumentace
-
Metodický manuál pro práci s ošetřovatelskou dokumentací
-
Hlavní zásady vedení ošetřovatelské dokumentace
-
Význam ošetřovatelské dokumentace
-
Základní ošetřovatelská dokumentace
-
Právo dalších a jiných pracovníků na přístup k dokumentaci
-
Ošetřovatelská dokumentace jako důkazný materiál soudního šetření
-
Informační technologie a počítačem vedené záznamy
-
-
16.1.3 Zdravotnická dokumentace
-
16.1.4 Posudková péče a lékařské posudky, pracovně lékařské služby, posuzování nemocí z povolání
-
Zdravotnické právo ve vztahu k ošetřovatelství
-
Poskytování některých specifických zdravotních služeb
-
Zdravotnické právo ve vztahu k ošetřovatelství
-
Zdravotní služby poskytované za zvláštních podmínek
-
Ověřování nových postupů použitím metody doposud nezavedené v klinické praxi na živém člověku
-
Lékařské ozáření a klinické audity
-
Ochranné léčení
-
-
Posudková péče a lékařské posudky
-
Pracovnělékařské služby
-
Nemoci z povolání
-
-
Hlavní zásady vedení ošetřovatelské dokumentace
-
1 Úvod do problematiky, základní pojmy, východiska ošetřovatelského procesu, historický vývoj
1.6 Testovací otázky
1.1 Vývoj profesionálního ošetřovatelství a profesionální ošetřovatelské praxe
v ošetřovatelství a široká škála nemocničních a komunitních ošetřovatelských služeb. Tyto změny umožnily ošetřovatelské profesi pokrýt požadavky na nově organizované služby, a tím i výrazný vzrůst profesionality. Růst profesionality
a autonomii. Profese nebo povolání vyžaduje speciální vědomosti, dovednosti a přípravu.
a má k tomu předpoklady a vzdělání.
i postgraduální profesní vzdělání, vlastní teorie, kompetence, vážnost, úcta, prestiž, etický kodex, profesní organizace, hlavní zdroj příjmu). Jedním z nejdůležitějších znaků je např. pověření kompetencemi ze zákona. Pokud tento důležitý znak chybí, nesplňuje povolání základní kritérium, které je typické pro ostatní profese. Kvalifikaci nebo také profesní autonomii
a kompetence pro rozhodování mohou získat sestry (i ostatní nelékařské profese) pouze na základě adekvátního profesního vzdělání.
a odpovědnosti.
a komunitní péče, v agenturách domácí péče apod.). V jednotlivých oblastech ošetřovatelství (po získání profesní kvalifikace) se pak sestry specializují.
1.2 Vymezení oboru ošetřovatelství a zakotvení metodologie ošetřovatelského procesu
a jednání). V průběhu dějin vznikly další doplňkové filozofické disciplíny např. dějiny filozofie, estetika (nauka o krásnu), sociologie, politologie, filozofie vědy, metodologie věd, logika apod.
V ošetřovatelství je to mimo jiné zejména filozofie holismu, organistický světový názor a světový názor změny.
a nepoznatelný. Celek lze rozdělit na části, ale tímto rozdělením celkovost zanikne.
o člověka v souvislosti s působením okolních vlivů na jeho zdraví (1859). K výslovnému formování metaparadigmatu však došlo teprve nedávno (90 léta 19. století).
i ošetřovatelskou péči.
v interdisciplinárním týmu.
1.3 Historický vývoj metodologie ošetřovatelství/ošetřovatelského procesu
Z teoretického hlediska jde o metodologii oboru ošetřovatelství.
a jejich péče byla zaměřena více na chorobu než na individuální potřeby nemocného člověka.
a potenciální problémy (ošetřovatelské diagnózy - OD), sestaví písemný individuální plán ošetřovatelské péče (v něm seřadí OD podle priorit, ke každé OD stanoví očekávané výsledky a ošetřovatelské intervence), pak péči realizuje (vše zaznamenává do formuláře: Vývoj stavu klienta/pacienta - pozorování a její účinnost po určité době vyhodnotí (srovnáním skutečného stavu pacienta a očekávaných výsledků v plánu péče). Pokud pacient není schopen samostatně rozhodovat
a spolupracovat, sestra může požádat o spolupráci jeho příbuzné nebo přátelé.
1.4 Ošetřovatelský proces
a ošetřovatelské metodologie.
a ošetřovatelské péče, poskytovalo účinnou a finančně efektivní péči. To znamená, že péče musí být plánována a musí uspokojovat individuální potřeby klientů/pacientů. Žádoucím výsledkem tedy je, že v důsledku omezených zdrojů sestry musí fungovat co nejefektivněji.
a kontinuálně poskytována. Sestry přebírají větší část odpovědnosti za takto propuštěné pacienty, kteří vyžadují ošetřovatelskou péči podle určité diagnostické skupiny. K zajištění optimálních výsledků péče u pacientů od přijetí do nemocnice, během hospitalizace až po propuštění do domácí péče, je nutná úzká týmová dobře organizovaná spolupráce.
a efektivní komunikaci. Vzdělávací programy sledují tyto cíle a stále rozšiřují znalosti sester a zvyšují jejich odpovědnost.
i ošetřovatelské diagnózy NANDA. Standardní obsah ošetřovatelské dokumentace slouží i pro srovnávání a vyhodnocování informací na národní i mezinárodní úrovni a k výzkumu.
1.4.1 Ošetřovatelský proces jako systémová metoda řešení problému
1.5 Základní vědomosti a dovednosti nutné pro poskytování ošetřovatelské péče metodou ošetřovatelského procesu
2 Potřeby klienta, Maslowova hierarchie potřeb
2.4 Testovací otázky
2.1 Potřeby nemocných
i nemocného člověka. Uspokojování potřeb člověka se realizuje prostřednictvím ošetřovatelského procesu.
či obdivovat.
2.2 Hierarchie potřeb podle A.H. Maslowa
v mezních situacích lidského života, ve kterých je možnost uspokojování nižších potřeb omezena (např. v prostředí koncentračních táborů, o čemž referovali mj. Viktor Frankl nebo Konrad Lorenz). Za nejvyšší považuje Maslow potřebu seberealizace, jíž označuje lidskou snahu naplnit své schopnosti a záměry.
a psychologie. Podle Maslowa má každý jedinec individuální systém motivů, který je hierarchicky uspořádán, protože některé motivy jsou silnější než jiné. Lidé jsou motivováni hierarchickým systémem základních potřeb. Hierarchie potřeb zahrnuje potřeby filozofické, potřeby bezpečí, afiliace, uznání a seberealizace. Jedinec je integrovaný a organizovaný celek, tzn., že každá potřeba je vždy výrazem celého jedince. Prakticky stále je některá potřeba neuspokojena, lidská bytost stále něco vyžaduje.
o jejich uspokojení dříve, než se stanou aktuálními. V momentě, kdy jsou fyziologické potřeby aktuální, stávají se dominantními a ovlivní celkové chování a jednání člověka.
a výkonnější než jedinci s neuspokojenými potřebami.
a nesestává se jen z absence nemoci nebo vady“. Přestože toto je užitečná a přesná definice, dá se považovat za idealistickou a nerealistickou. Podle této definice WHO se dá klasifikovat 70–95 % lidí jako nezdravých. Nejsolidnější aspekty pohody, které pevně vyhovují sféře medicíny, jsou environmentální zdraví, výživa, prevence nemoci a veřejné zdravotní záležitosti, které mohou být zkoumány a pomoci v měření pohody.
v průběhu života s určitými nároky prostředí, v němž člověk žije. Je to potenciál vlastního organismu vyrovnat se v průběhu života s určitými nároky prostředí, v němž člověk žije. V posledních desetiletích je přijímán názor, že nemoc má stejně jako zdraví mnoho faktorový, bio-psycho-sociální základ. Především jejich vzájemná interakce s lidským organismem
a způsobem života člověka vyvolávají nemoci anebo přispívá k jejich rozvoji.
i skupinám lidí poznat vlastní cíle a uspokojovat potřeby a na druhé straně reagovat na změny a vyrovnávat se se svým prostředím. Zdraví se tedy chápe jako zdroj každodenního života a ne jako cíl života. Jde o pozitivní koncepci, která zahrnuje společné a osobní zdroje stejně jako fyzické možnosti. Tato definice uznává mnohadimenzionální podstatu zdraví. Lidé nejsou zdrávi, pokud nemohou realizovat své touhy a životní cíle, uspokojovat své potřeby a úspěšně se vyrovnávat se svým prostředím, v tomto smyslu chápe zdraví jako rezervu tělesných a duševních sil a jako schopnost přizpůsobit se měnícím podmínkám. V současné době si nemůžeme klást za cíl jen zbavit člověka nemoci, ale stále více musíme mít na zřeteli potřebu optimálního rozvíjení a využívání všech jeho pozitivních biologických, psychických a sociálních vlastností a schopností.
2.3 Nemocný člověk a jeho potřeby
i psychickou odezvu. Určující je typologie člověka (extrovert, introvert), emociální labilita nebo stabilita a odolnost vůči zátěži. Spokojení lidé snadněji snášejí změny.
3 Posuzovaní - charakteristika 1. kroku ošetřovatelského procesu
3.1 Testovací otázky
Typy získaných informací a údajů:
A) Pozorování - je to cílené získávání údajů o nemocném pomocí všech smyslů.
B) Rozhovor - je plánovaná komunikace nebo konverzace s určitým cílem.
Druhy otázek v rozhovoru:
o nemocného,
Dřívější stav/chování
|
Současný stav/chování | |
Tekutiny a elektrolyty |
Při přijetí | |
- množství, typ, častost
- oblíbené/neoblíbené nápoje
- stav úst atd. |
………………..
………………..
………………. |
a doplň. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1442-6.
1. vyd. Martin: Osveta, 1995. 2 sv. ISBN 80-217-0528-0.
4 Ošetřovatelská diagnóza - charakteristika 2. kroku ošetřovatelského procesu
4.6 Testovací otázky
4.1 Vznik NANDA (North American Nursing Diagnosis Association) (Severoamerická asociace pro mezinárodní ošetřovatelskou diagnostiku)
a systematického seřazení (taxonomie) ošetřovatelských diagnóz, intervencí a očekávaných výsledků pro profesionální praxi. V současné době existuje Taxonomie I. a Taxonomie II.
of Nursing z Velké Británie a má sídlo v Londýně. Její první konference se konala v roce 1997.
a jednotné názvy.
4.2 NANDA v České republice (North American Nursing Diagnosis Association) (Severoamerická asociace pro mezinárodní ošetřovatelskou diagnostiku)
Výživa
Vylučování a výměna
Aktivita, odpočinek
Vnímání/poznávání
Sebepercepce
Vztahy mezi rolemi
Sexualita
Zvládání/tolerance zátěže
Životní princip
Bezpečnost/ochrana
Komfort
Růst/vývoj
4.3 NANDA taxonomie (North American Nursing Diagnosis Association) (Severoamerická asociace pro mezinárodní ošetřovatelskou diagnostiku)
v edukaci, elektronických zdravotních záznamů, výzkumu, administrativy a kritérií pro hodnocení ošetřovatelských klasifikací.
o diagnózy - Neefektivní průběh porodu (00221), Riziko neefektivního průběhu porodu (00227), které jsou zařazeny v doméně 8 – Sexualita, a diagnózy Nedostatek mateřského mléka (00216) a Riziko novorozenecké žloutenky (00230), které jsou zařazeny v doméně 2 – Výživa. Nové diagnózy 2012–2014 jsou uvedeny v tabulce 1.
Schválené nové diagnózy v období 2012-2014, přiřazené do 13 domén taxonomie II | |
Doména |
Schválené nové diagnózy (2012-2014) |
Doména 1 – Podpora zdraví |
Oslabené zdraví v komunitě (00215) |
Doména 2 – Výživa |
Nedostatek mateřského mléka (00216) |
Doména 2 – Výživa |
Riziko novorozenecké žloutenky (00230) |
Doména 3 – Vylučování/Výměna |
- |
Doména 4 – Aktivita/Odpočinek |
Riziko neefektivní periferní tkáňové perfuze (00228) |
Doména 5 – Percepce/Kognice |
Neefektivní kontrola impulzů (00222) |
Doména 6 – Vnímání sebe sama |
Riziko chronicky snížené sebeúcty (00224) |
Doména 6 – Vnímání sebe sama |
Riziko narušení osobní identity (00225) |
Doména 7 – Vztahy mezi rolemi |
Neefektivní vztah (00223) |
Doména 7 – Vztahy mezi rolemi |
Riziko neefektivního vztahu (00229) |
Doména 8 – Sexualita |
Neefektivní průběh porodu (00221) |
Doména 8 – Sexualita |
Riziko neefektivního průběhu porodu (00227) |
Doména 9 – Zvládání/Tolerance zátěže |
Riziko neefektivního plánování aktivit (00226) |
Doména 10 – Životní principy |
- |
Doména 11 – Bezpečnost/Ochrana |
Riziko alergické reakce (00217) |
Doména 11 – Bezpečnost/Ochrana |
Riziko nežádoucích reakcí na jodové kontrastní látky (00218) |
Doména 11 – Bezpečnost/Ochrana |
Riziko suchého oka (00219) |
Doména 11 – Bezpečnost/Ochrana |
Riziko tepelného poranění (00220) |
Doména 12 – Komfort |
- |
Doména 13 – Růst/Vývoj |
- |
a k doplnění určujících znaků a souvisejících faktorů. U diagnózy Snaha zlepšit kojení (00106), došlo i ke změně názvu (dříve Efektivní kojení).
Doména |
Revidované diagnózy (2012–2014) |
Doména 1 – Podpora zdraví |
Snaha zlepšit management vlastního zdraví (00162) |
Doména 2 – Výživa |
Novorozenecká žloutenka (00194) |
Doména 4 – Aktivita/Odpočinek |
Neefektivní vzorec dýchání (00032) |
Doména 4 – Aktivita/Odpočinek |
Neefektivní periferní tkáňová perfuze (00204) |
Doména 7 – Vztahy mezi rolemi |
Snaha zlepšit kojení (00106) |
Doména 9 – Zvládání/Tolerance zátěže |
Bezmocnost (00125) |
Doména 9 – Zvládání/Tolerance zátěže |
Riziko bezmocnosti (00152) |
Doména 11 – Bezpečnost/Ochrana |
Riziko infekce (00004) |
Doména 11 – Bezpečnost/Ochrana |
Riziko narušení integrity kůže (00047) |
Doména 12 – Komfort |
Nauzea (00134) |
Doména 12 – Komfort |
Zhoršený komfort (00214) |
Rok vyřazení |
Diagnóza |
Vyřazena z domény |
2009–2011 |
Chování zaměřené na zdraví (00084) |
1 – Podpora zdraví |
2009–2011 |
Úplná inkontinence moči (00021) |
3 – Vylučování a výměna |
2009–2011 |
Traumatický syndrom po znásilnění: smíšená reakce (00143) |
9 – Zvládání/Tolerance zátěže |
2009–2011 |
Traumatický syndrom po znásilnění: tichá reakce (00144) |
9 – Zvládání/Tolerance zátěže |
2009–2011 |
Efektivní řízení léčebného režimu (00082) |
1 – Podpora zdraví |
2009–2011 |
Neefektivní řízení léčebného režimu v komunitě (00081) |
1 – Podpora zdraví |
2009–2011 |
Narušení myšlenkových procesů (00130) |
5 – Percepce/Kognice |
2009–2011 |
Narušené smyslové vnímání (specifikovat: vizuální, auditivní, kinestetické, gustatorické, taktilní, olfaktorické) |
5 – Percepce/Kognice |
4.4 Diagnostický proces
v tisku),
v tisku).
4.5 Příklady diagnóz
5 Plánování - charakteristika 3. kroku ošetřovatelského procesu
5.2 Testovací otázky
5.1 Jednotlivé kroky ve fázi plánování
6 Realizace - charakteristika 4. kroku ošetřovatelského procesu
6.5 Testovací otázky
6.1 Podmínky realizace 4. kroku ošetřovatelského procesu
a jinými předpisy. Předpokládá se opakované vyhodnocování stavu pacienta a revize plánu péče podle potřeby.
6.2 Důležité pokyny pro realizaci ošetřovatelských strategií
6.3 Výkon jednotlivých intervencí
a dovednosti, jakož i odpovědnost za své počínání.
a u klinických sester specialistek to může být až 100 %. Často se však do klinického dne integruje tolik různých aktivit, že se dá těžko posoudit podíl práce sestry v nezávislé ošetřovatelské činnosti.
6.4 Obsah realizačního procesu
a odpovědi klienta, např. na příjem tekutin bolest, frekvenci pulsu apod. Takto sestry hodnotí, zda jsou stávající ošetřovatelské strategie pro klienta vhodné.
i za těchto okolností platný. Pokud se klientův/pacientův stav mění je nutné plán přizpůsobit novým okolnostem.
7 Hodnocení - charakteristika 5. kroku ošetřovatelského procesu
7.1 Testovací otázky
v neúčinných intervencích.
Je potřeba také analyzovat, zda byl problém pacienta správně posuzovaný, a zda stanovené ošetřovatelské diagnózy zodpovídají uvedeným údajům.
a dosažitelnosti.
i vzhledem ke schopnostem a možnostem pacienta.
i pacient.
U každého klienta/pacienta je vedena zdravotnická dokumentace, kdy je její součástí ošetřovatelská a edukační dokumentace.
a o výsledcích péče,
na mezinárodní, tak na národní úrovni. Cílem akreditací ve zdravotnictví je zlepšování celkové péče o klienty/pacienty.
- ICNP a na národní úrovni standardy ošetřovatelských intervencí, všeobecné péče, péče o pacienty se speciálními potřebami, standardy péče o pacienty s konkrétními klinickými stavy apod. Kvalitě a dostupnosti péče je na konci 20. století věnována pozornost v rámci nové politiky péče o zdraví.
8 Výživa - posuzovaní, plánovaní a realizace ošetřovatelské péče při uspokojovaní potřeby
8.4 Testovací otázky
8.1 Potřeba výživy
8.2 Faktory ovlivňující výživu
a přizpůsoboval se podmínkám životního prostředí a měnil svůj styl života. Za posledních sto let jsou však změny tak výrazné, že se jim zkrátka lidský organismus nedokázal přizpůsobit. Je to také jednou z příčin nárůstku tzv. chronických civilizačních onemocnění, především cév, srdce a nádorových onemocnění, které jsou také v dnešní době hlavní příčinou nemocnosti a předčasné úmrtnosti. Dříve než sestra vyhodnotí stav pacientovi výživy, měla by se obeznámit s faktory, které mohou ovlivnit individuální stravovací návyky a dalšími faktory, které mohou ovlivnit přijímání potravy.
v podstatě o psychofyzické typy.
8.3 Ošetřovatelský proces u pacienta/klienta při upokojování potřeby výživy
9 Odpočinek a spánek - posuzovaní, plánovaní a realizace ošetřovatelské péče při uspokojovaní potřeby
9.5 Testovací otázky
9.1 Potřeba spánku a odpočinku
a regenerační význam. Pravidelný, dostateční spánek pomáhá udržovat normální funkci centrálního nervového systému, je obranným mechanismem proti vyčerpání organismu. Bez spánku či při jeho nedostatečné kvalitě nemůže dojít k potřebnému zotavení, což se projeví zhoršením myšlením, snížením pozornosti a pocitem únavy následující den.
Ve starořecké mytologii se setkáváme s bohem spánku (Hypnos), který byl synem bohyně noci (Nyx) a boha snů (Morfeus). Celá tisíciletí byl považován za pasivní děj a ještě Shakespeare považuje smrt za "sestru spánku".
9.2 Faktory ovlivňující spánek
9.3 Poruchy spánku
9.4 Ošetřovatelský proces při uspokojování potřeby spánku a odpočinku
10 Aktivita, pohyb, soběstačnost - posuzovaní, plánovaní a realizace ošetřovatelské péče při uspokojovaní potřeby
10.5 Testovací otázky
10.1 Pohyb a aktivita
a tělesných sil. Hippokrates před dvěma tisíci lety řekl, že všechny části lidského těla, pokud jsou k funkci určeny, potřebují tuto funkci k růstu a vývoji i k provádění této funkce. Pokud funkce chybí, dochází k onemocnění.
10.2 Faktory ovlivňující pohyb a tělesnou aktivitu
i na způsob, jak potřebu uspokojit. Rozdílná bude také psychická odezva na neuspokojenou potřebu pohybu. Pohyb je život, ale mnoho lidí vlivem neuspokojené potřeby pohybu duševně nestrádá. Pro jiného člověka je pohyb prostředkem relaxace, pozitivního emocionálního ladění a prostředkem zachování se tělesného zdraví a duševní pohody.
a efektivní použití vhodných svalových skupin. Mechanika těla zahrnuje postoj (stání, sezení), udržování rovnováhy, koordinovaný pohyb (chůzi, zvedání předmětů atd.). Správná mechanika těla je také prevencí proti možným poraněním, namožením a únavě.
a aktivity významné.
u pubescentů střídána únavou. Příčinou je nedokončený vývoj pohybového aparátu, nedostatečná svalová síla.
se uskutečňuje za aktivní účasti smyslových orgánů (mluvíme o senzomotorické koordinaci). Smyslové deficity, zejména v oblasti zrakového, ale i sluchového vnímání omezují pohybové schopnosti člověka.
a terapeutické výkony (lumbální punkce, operace) mohou určitým způsobem změnit normální pohybovou aktivitu.
na pohybu samostatnosti a užitečnosti, popř. potřebnosti své existence. Lidé s poruchami hybnosti mohou mít pocit bezmocnosti a mohou se cítit zbytečnými, mohou mít dojem, že druhé obtěžují. Vzhled těla se může změnit paralýzou, amputací nebo jiným poškozením motoriky. Také reakce jiných lidí na poruchu mobility mohou negativně ovlivňovat psychiku člověka. Nedostatečná pohybová aktivita, nedostatek energie, zvýšená únavnost jsou typickým projevem chování
a jednání u člověka se sníženou sebeúctou a s poruchou sebekoncepce.
10.3 Poruchy hybnosti, postoje, sedu, chůze a soběstačnosti
k nedostatečnému prokrvení až k odúmrtí tkáně (kůže, podkoží, svalstva).
Soběstačnost
Porucha soběstačnosti - související faktory:
10.4 Ošetřovatelský proces u pacienta/klienta při upokojování potřeby pohybu, aktivity a soběstačnosti
a soběstačnosti. Podrobnosti ve studijní opoře Studijní opory - viz Pohybové omezení, změna, popř. porucha hybnosti mění způsob vykonávání denních činností (hygiena, vyprazdňování atd.) narušují sebepéči člověka. Podrobnosti ve studijní opoře Studijní opory - viz Člověk se změněnou hybností se stává částečně nebo zcela nesoběstačný. Podrobnosti ve studijní opoře Podrobnosti ve studijní opoře Studijní opory - viz
i pomůcky zároveň, 4 - závislý, neschopen samostatných pohybů),
11 Vyprazdňování, vylučování - posuzovaní, plánovaní a realizace ošetřovatelské péče při uspokojovaní potřeby
11.3 Testovací otázky
a doplň. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1442-6.
1. vyd. Martin: Osveta, 1995. 2 sv. ISBN 80-217-0528-0.
11.1 Vyprazdňování moče
11.1.1 Faktory ovlivňující vylučování moče
v oblasti sebekoncepce a snížení sebeúcty. Negativní emocionální stavy spojené s narušením soukromí a intimity člověka vznikají u ležících nesoběstačných pacientů, kteří jsou nucení se vyprazdňovat na lůžku. Pocit studu může sestra zmírnit zajištěním soukromí, dále empatickým přístupem a evalvační komunikací.
11.1.2 Poruchy vylučování moči
11.1.3 Ošetřovatelský proces u pacienta/klienta při vyprazdňování moče
a je součástí screeningového vyšetření nemocného sestrou.
V důsledku onemocnění, popř. operačního zákroku, vyšetření se nemocný stává částečně nebo zcela nesoběstačný v oblasti vyprazdňování. K těmto nemocným je nutné přistupovat velice taktně, absence sebepéče v oblasti vyprazdňování je nemocnými vnímána velice citlivě. Při nerespektování soukromí a intimity může dojít k narušení sebeúcty a sebekoncepce nemocného.
11.2 Vyprazdňování stolice
K zahuštěnému obsahu se přidává hlen, který slepuje nestrávené zbytky potravy. Zbytky potravy se účinkem kvasných
a hnilobných bakterií žijících na střevní sliznici zkvašují a bílkoviny podléhají hnití. Bakterie kvasí cukry, tuky a těžce stravitelnou celulózu. Vzniká tak alkohol a různé plyny: vodík, metan a oxid uhličitý. Hnitím bílkovin se vytvářejí značně jedovaté látky: fenol, sirovodík, mastné kyseliny a tzv. mrtvolné jedy. Před účinkem hnilobných a kvasných produktů chrání sliznici tlustého střeva hlen, který zabraňuje i jejich resorpci do krevního oběhu.
a souběžně s ním i nutkání na vyprázdnění. Daný reflex způsobující peristaltické vlny trvá jen několik minut, protože pokud nedojde k relaxaci zevního svěrače, zaniká. Relaxace zevního análního svěrače je prvním předpokladem k vytlačení obsahu. Vytlačení obsahu se děje činností mnoha kosterních svalů: Během defekace vyvíjejí hrudníkové svaly, bránice, především ale svaly tzv. břišního lisu a pánevní přepážka tlak na zažívací ústrojí. I dýchání dočasně ustane, když plíce tlačí bránici dolů pro vyvinutí tlaku. Krevní tlak v těle roste a množství krve čerpané srdcem se zvyšuje. Vyskytly se případy skonání, když defekace zvýšila krevní tlak natolik, že ten způsobil prasknutí aneuryzmatu (výdutě krevní cévy) nebo vytlačení krevních sraženin (podrobnosti v textu trombóza).
11.2.1 Faktory ovlivňující vyprazdňování stolice
U batolat a mladších to je reflexní činnost.
a celulóza. Nepravidelné stravování nebo dietní chyba mohou narušit pravidelnou defekaci. Při větších ztrátách tekutin (průjem, zvracení) dojde ke vstřebání tekutin z natráveniny - stolice se zahustí. Kořeněná jídla, bakteriální toxiny a různé jedy mohou dráždit GIT, vyvolat průjem a velkou plynatost.
v organismu. Způsob uspokojení potřeby vyprazdňování je individuální. Každý jedinec má svojí optimální normu pro uspokojení potřeby vyprázdnění - někdo jednou denně, jiný i třikrát denně. Každý člověk má také určité nároky na intimitu, diskrétnost, respektování studu při vyprazdňování. Tento nárok je nejobtížnější poskytnout lidem upoutaným na lůžko.
a mohou trpět průjmy. U depresivních lidí je častá pomalá střevní peristaltika, která často vede k obstipaci (zácpě).
v blízkosti druhá osoba. Je proto pochopitelné, že nemocný, kteří jsou upoutáni na lůžko a musí defekovat na pokoji
v přítomnosti ostatních pacientů, mají velké potíže s vyprazdňováním. Způsob uspokojování potřeby vyprazdňování vychází
z daných kulturních zvyklostí a naučených způsobů chování.
11.2.2 Poruchy vyprazdňování stolice
11.2.3 Ošetřovatelský proces u pacienta/klienta při vyprazdňování stolice
k ošetřovatelské péči o pacienta, orientovaný na řešení problému.
na příjem,
a lepší rozpoznání změny,
a časné rozpoznání změn.
12 Zmírňování bolesti - posuzovaní, plánovaní a realizace ošetřovatelské péče při uspokojovaní potřeby
12.3 Testovací otázky
a je ryze subjektivní, což znamená, že ji dokáže popsat pouze člověk, který bolest cítí.
a doplň. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1442-6.
12.1 Ošetřovatelský proces u pacienta/klienta s bolestí
12.1.1 Teorie bolesti
na bolest, která ovlivňuje osobní potřeby a aktivity související s bolestí.
12.1.2 Posuzování bolesti
a odlišné vyjadřování bolesti. Lze dokonce o pacientových bolestech pochybovat zvlášť, když jeho chování neodpovídá interpretaci bolesti.
a nejspolehlivější způsob hodnocení bolesti. Jestliže pacient hlásí bolest, je nutné to respektovat a dle toho rychle jednat, aby byla bolest co nejdříve zmírněna a pacient netrpěl.
12.1.3 Dolometrie – měření bolesti
a zjišťování autonomní nervové činnosti.
a jednoduchou.
ve skupinách: senzorické složky, afektivní složky, jeden hodnotící komponent a různé pojmy. Stupnice od 0 do 5 umožňuje pacientovi vyjádřit intenzitu bolesti. Nákres lidského těla zepředu a zezadu dovoluje pacientovy bolest lokalizovat.
12.1.4 Stupně intenzity bolesti
12.1.5 Diagnostika bolesti
a žaludečních funkcí. Dokonce může učinit pacienta náchylným ke vzniku chronického bolestivého syndromu, fantomové bolesti končetin, bolesti po mastektomii či torakotomii. Neztlumená bolest má i sociální důsledky jako je vyhýbání se společnosti, zvýšená fotosenzitivita a zpomalené uzdravování.
U chronické bolesti nemusí být příčina vždy známá, proto se často pacienti setkávají s nepochopením doma i v zaměstnání, ale i u odborníků. Chronickou bolest často provázejí symptomy jako je nespavost, podrážděnost, nechutenství, sociální nejistota až sociální izolace a snížení tolerance bolesti.
6 měsíců. [Bolest je signálem poruchy. Chronická bolest může mít recidivující průběh a periodicky zneschopňovat pacienta (např. migrenózní bolesti hlavy) nebo může být přítomna neustále. Vzhledem k tomu, že syndrom chronické bolesti je v mnohém charakterizován naučeným chováním, bývají primárním momentem zhoršení psychologické faktory. Jde
o komplexní jednotku s prvky jiných ošetřovatelských diagnóz, např. Bezmocnost, Zábava a rekreace, nedostatek; Život rodiny narušený; Péče o sebe sama nedostatečná a Imobilizační syndrom, riziko vzniku]
v oblasti fyzické, psychické i sociální. Principem léčby je použití farmakologických a nefarmakologických postupů.
12.1.6 Plánování ošetřovatelských činností proti bolesti
12.1.7 Realizace ošetřovatelských činností proti bolesti
zdravotnického personálu, pacientů a jejich rodin. Nedostatečná znalost, chybné pojetí a setrvání některých mýtů, které obklopují management bolesti, zabraňují optimální analgesii u mnoha pacientů.
při nachlazení a v malé dávce jako prevence infarktu myokardu. Nesmí se však používat při vředové chorobě, zvýšené krvácivosti a u dětí při virových onemocněních. Paracetamol (Paralen, Panadol, Mexalen aj.) je nejbezpečnějším analgetikem a v mnoha zemích také nejpoužívanějším. Tyto léky jsou po celém světě volně prodejné.
na kolenech, drobných incizích, revmatoidní artritidě, bolesti hlavy a jiné. Dlouhodobá aplikace chladu vyvolává nepříjemné pocity a může způsobit až trauma. Metody terapie chladem zahrnují studené zábaly, sáčky s ledem či ledovou masáž. Terapie chladem zužuje krevní cévy v místě aplikace a to snižuje průtok krve v tomto místě, krev se zahustí a výsledkem
je snížení krvácení a zvýšené srážení krve. Aplikace chladu snižuje také tvorbu edému a snižuje tvorbu modřin.
ale i k rekonvalescenci jiných stavů. Rehabilitace ovlivňuje jak periferní složku, tak i řídící procesy při poruchách motorické regulace. Ošetření periferního nocicepčního vstupu v místě poškození tkáně sníží periferní senzitizaci nociceptorů,
a tím i centrální senzitizaci takto je popsána vrátková teorie bolesti.
je také konání. Jestliže alespoň na malý okamžik neděláte vůbec nic a jste jen tak ve středu svého bytí, v naprostém uvolnění, pak je to meditace. Meditace znamená uvědomování si. Všechno, co se dělá vnímavě, je meditace. Není to otázka činnosti,
je to otázka postoje. Co se pozoruje, na tom nezáleží. Chůze je meditace, pokud se kráčí vnímavě. Sezení je meditace, pokud se sedí vnímavě. Naslouchání ptákům je meditace, pokud se naslouchá vnímavě. Pouhé naslouchání vnitřnímu zvuku mysli je meditace. Meditace vyžaduje vnímavost a pozornost.
12.1.8 Hodnocení ošetřovatelských činností proti bolesti
12.1.9 Vliv bolesti na kvalitu života
a duševních. Velký význam mají i předešlé zkušenosti s bolestí, typ bolesti a znalost možností ovlivnění bolesti.
Stane se příčinou strádání a velmi negativně ovlivňuje život pacienta. Pacient pak spolu s bolestí může pociťovat omezení, strach, úzkost a tíseň a jeho okolí tomu nemusí porozumět a člověk se stává fyzicky a psychicky izolován.
12.1.10 Role všeobecné sestry v managementu bolesti
a na ošetřování. Pacientům s bolestí a utrpením musí sestra věnovat zvláštní pozornost. Zde je úkolem sester eliminace nepříznivých vjemů, snaha pacienta aktivizovat a zapojovat do normálního života do té míry, do které to dovoluje
jeho zdravotní stav. Pacientovi s bolestí je obzvlášť důležité poskytovat psychickou podporu.
Všeobecná sestra může doporučit pacientovi s dlouhodobou bolestí v rámci jeho self monitoringu psaní deníku, který dokumentuje bolest den po dni. Pacient pak má možnost rozpoznávat i jen malé odlišnosti a hodnotit účinnost tlumících intervencí. Je vhodné doporučit pacientovi, aby bolest zaznamenával do deníku třikrát denně ve stejnou hodinu. Záznam by měl obsahovat datum a čas, situaci, vlastní hodnocení intenzity bolesti, popis charakteru bolesti, vlastní hodnocení stresu.
na péči o pacienta a profesionální hodnoty jsou vyjádřené ve vstřícnosti a v empatii k pacientovi. Ošetřovatelská etika
je zamřená na profesionální ošetřovatelskou péči. Každá sestra by měla mít kladné charakterové vlastnosti. A její úlohou
je rozpoznat co daný zdravotní problém pro jednotlivého pacienta znamená.
12.2 Měřící techniky bolesti
STUPEŇ BOLESTI
(0-5)
Subjektivní vyjádření
pacienta |
DATUM |
|||||||||||||||||||
DEN
POBYTU |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
13 |
14 |
15 |
16 |
17 |
18 |
19 | |
5 |
||||||||||||||||||||
4 |
||||||||||||||||||||
3 |
||||||||||||||||||||
2 |
||||||||||||||||||||
1 |
||||||||||||||||||||
STUPEŇ BOLESTI
(0-5)
Subjektivní vyjádření
pacienta |
DATUM |
|||||||||||||||||||
DEN
POBYtU |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
13 |
14 |
15 |
16 |
17 |
18 |
19 | |
5 |
||||||||||||||||||||
4 |
||||||||||||||||||||
3 |
||||||||||||||||||||
2 |
||||||||||||||||||||
1 |
||||||||||||||||||||
Subjektivní pocit |
datum |
|||||||||
hodina |
||||||||||
- maximální bolest |
10 |
|||||||||
9 |
||||||||||
8 |
||||||||||
7 |
||||||||||
6 |
||||||||||
5 |
||||||||||
4 |
||||||||||
3 |
||||||||||
2 |
||||||||||
1 |
||||||||||
- bez bolesti |
||||||||||
Puls |
||||||||||
TK |
Pocení |
|||||||||
Bledost |
|||||||||
Bolest na dotek |
|||||||||
Bolest při pohybu |
|||||||||
Úlevová poloha při bolesti |
|||||||||
Agresivita |
|||||||||
Pasivita, mutismus |
|||||||||
Úzkost |
|||||||||
Deprese |
|||||||||
Nářek, pláč |
|||||||||
Motorický neklid |
DATUM |
|||||||||||||||
HODINA |
|||||||||||||||
Sténá, neartikulovaně naříká |
|||||||||||||||
Svraštělý obličej, grimasy |
|||||||||||||||
Rukama chrání citlivé oblasti |
|||||||||||||||
Nepravidelný dech |
|||||||||||||||
Pláč |
|||||||||||||||
Sevřené pěsti |
Grafický záznam hodnocení bolesti
JMÉNO PACIENTA…………………………… DATUM…………………….
DEN HOSPITALIZACE……………………….
Maximální bolest 10 |
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||
9 |
||||||||||||||||||||||||
8 |
||||||||||||||||||||||||
7 |
||||||||||||||||||||||||
6 |
||||||||||||||||||||||||
4 |
||||||||||||||||||||||||
3 |
||||||||||||||||||||||||
2 |
||||||||||||||||||||||||
1 |
||||||||||||||||||||||||
Žádná bolest |
||||||||||||||||||||||||
Hodina |
8,00 |
9,00 |
10,00 |
11,00 |
12,00 |
13,00 |
14,00 |
15,00 |
16,00 |
17,00 |
18,00 |
19,00 |
20,00 |
21,00 |
22,00 |
23,00 |
24,00 |
1,00 |
2,00 |
3,00 |
4,00 |
5,00 |
6,00 |
7,00 |
Analgetická terapie | ||||||||||||||||||||||||
Hodina |
8,00 |
9,00 |
10,00 |
11,00 |
12,00 |
13,00 |
14,00 |
15,00 |
16,00 |
17,00 |
18,00 |
19,00 |
20,00 |
21,00 |
22,00 |
23,00 |
24,00 |
1,00 |
2,00 |
3,00 |
4,00 |
5,00 |
6,00 |
7,00 |
Dotazník sledování bolesti
Označení intenzity bolesti v rozmezí 0 (bez bolesti) – 5 (nesnesitelná bolest) | ||||||
Intenzita bolesti |
||||||
Čas |
06,00 |
09,00 |
12,00 |
15,00 |
18,00 |
21,00 |
Datum |
Čas |
Stupeň bolesti |
Lokalizace bolesti |
Úlevový zákrok- jiné opatření |
Název léku |
Dávka |
Čas podání |
Podpis sestry |
Týden od….do…. |
pondělí |
úterý |
středa |
čtvrtek |
pátek |
sobota |
neděle |
Bolest ruší spánek |
|||||||
Brání v odpočinku |
|||||||
Jen při pohybu |
|||||||
Prakticky neomezuje |
|||||||
24 hod. monitorování |
Týden od….do…. |
pondělí |
úterý |
středa |
čtvrtek |
pátek |
sobota |
neděle |
Bolest ruší spánek |
|||||||
Brání v odpočinku |
|||||||
Jen při pohybu |
|||||||
Prakticky neomezuje |
|||||||
24 hod. monitorování |
Charakteristika bolesti |
Lokalizace bolesti | |||
1 |
tupá |
6 |
tahavá |
|
2 |
bodavá |
7 |
neuralgická |
|
3 |
křečovitá |
8 |
neurčitá |
|
4 |
vystřelující |
9 |
||
5 |
svíravá |
10 |
Monitorování bolesti během 24 hod.
od 12 hod. dne……………………………do 12 hod. dne…………………… | ||||||||||||||
BOLEST |
12,00 |
14,00 |
16,00 |
18,00 |
20,00 |
22,00 |
24,00 |
2,00 |
4,00 |
6,00 |
8,00 |
10,00 |
12,00 | |
5 |
nesnesitelná |
|||||||||||||
4 |
krutá |
|||||||||||||
3 |
silná |
|||||||||||||
2 |
nepříjemná |
|||||||||||||
1 |
mírná |
|||||||||||||
žádná |
||||||||||||||
Léčba bolesti v den monitorování:
Změna léčby na základě výsledku monitorování:
|
13 Jistota a bezpečí - posuzovaní, plánovaní a realizace ošetřovatelské péče při uspokojovaní potřeby
13.4 Testovací otázky
ať už jakkoli vážná, ovlivní člověka ve spoustě jeho životních rolích.
Tyto pocity jsou zapříčiněné tím, že člověk mnohdy neví, co ho čeká, jak dlouho bude nemoc trvat, jak moc změní jeho život. Nemusí se vždy jednat o strach a nejistotu pouze u vážných onemocnění. I při běžné chřipce má člověk strach, jak dlouho bude trvat absence v zaměstnání nebo ve škole a kdy dodělá práci, která zůstává po dobu jeho nepřítomnosti nedodělána,
či kdy se doučí učivo, které bylo za jeho nepřítomnosti probrané.
ISBN 80-7169-294-8.
a doplň. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1442-6.
ISBN 80-247-1716-6.
ISBN 80-247-0279-7.
1. vyd. Martin: Osveta, 1995. 2 sv. ISBN 80-217-0528-0.
13.1 Faktory ovlivňující potřebu jistoty a bezpečí
a bezpečí, dítě vyžaduje těsný kontakt. Dlouhodobé neuspokojení těchto potřeb způsobuje u dětí psychickou deprivaci,
která může být v pozdějším věku příčinou psychických poruch. Nejčastěji je dítě odloučeno od matky v případě hospitalizace, kdy v nemocničním zařízení matka není přítomna, dále pak umístění dětí v kojeneckých či dětských domovech.
ty jsou ale ve většině případů přelétavá a nestálá. V životě takto starého dítěte stále hraje největší roli rodina, členové rodiny jsou stále nejsilnější sociální skupinou, která dítě ovlivňuje a právě rodina je pro dítě pocit bezpečí a jistoty.
a bezpečí v rodině, pokud jej v rodině nenajde, začne je hledat u svých vrstevníků. Je zde riziko toho, že se stane součástí party, která má asociální chování.
a bezpečí problematicky v časově mnohem delším období než např. extrovert.
13.2 Psychická odezva neuspokojené potřeby jistoty a bezpečí – strach, úzkost, hněv, smutek
a strach faktorem, který zvyšuje jeho aktivitu a motivaci.
jež řadíme mezi silně emočně zabarvené prožitky, které vzrůstají z pocitu ohrožení. Provázejí nás prakticky celým životem a významnou měrou se podílí na formování osobnosti člověka. Pokud jsou ovšem silné a trvají delší dobu, mohou mít negativní vliv na průběh somatického onemocnění a na proces uzdravování.
nebo k útěku před ním. Vede k mobilizaci organismu (rychlost při útěku, energie při obraně).
Je tedy reakcí na nepoznané nebezpečí a má signální a obrannou funkci. Strach je považován za sociálně nežádoucí.
jaké komplikace mohou vzniknout,
a strach projevují bledostí pokožky, pocením, chvěním a rozšířením zornic.
a zvláště k obavám.
že si blíže neuvědomujeme konkrétní objekt nebo situaci, které ji vyvolávají, a proto bývá vedle napětí doprovázena bezradností.
je definován jako skutečný a úzkost jako nereálná, jiní strach považují za aktuálně hrozící nebezpečí, zatímco úzkost
za nebezpečí potenciální. Podstatné je, že strach je určován vnějšími podmínkami, ale úzkost může být vyvolána také představivostí.
si nesmyslný strach plně uvědomuje, ale není schopen ho vlastní vůlí potlačit. Fobie má svůj objekt, na který je vázána
a podle kterého je také pojmenována.
13.3 Ošetřovatelský proces u pacienta-klienta při neuspokojování potřeby jistoty a bezpečí
si a oceňování vlastní individuality.
pro energii vytvářenou strachem a podporuje uvolnění,
pro energii vytvářenou strachem a podporuje uvolnění,
14 Ošetřovatelské standardy - význam, metodika jejich tvorby
14.3 Testovací otázky
Maurea, 2012. 168 s. ISBN 978-80-904955-3-1.
ISBN 978-80-7464-207-4.
ISBN 978-80-7464-214-2.
ISBN 978-80-7464-304-0.
a nelékařských zdravotnických oborů, 2010. ISBN 978-80-7013-457-3.
ISBN 80-246-0429-9.
a doplň. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1442-6.
1. vyd. Martin: Osveta, 1995. 2 sv. 836 s. ISBN 80-217-0528-0.
14.1 Význam ošetřovatelských standardů
- ošetřovatelské péče,
14.2 Metodika tvorby standardů
o účinnosti léčebné péče nebo efektivitě lékaře. ISO 9001: 2000 nemůže nahradit široké zaměření akreditací na specifické potřeby zdravotnických zařízení. Vhodné uplatňování norem ISO: laboratoře, transfúzní stanice, podpůrné provozy zdravotní péče.
mohou se však také stát základem pro vnější hodnocení kvality.
15 Hodnocení kvality ošetřovatelské péče, ošetřovatelský audit
15.3 Testovací otázky
15.1 Hodnocení kvality ošetřovatelské péče
v celé Evropě. Úspěšnost v něm je hodnocena Evropskou cenou za kvalitu EQA (European Quality Award) a je určena ke zvýšení konkurenceschopnosti evropských firem ve světě.
je v nejasné terminologii, kdy nejsou jasné rozdíly např. mezi akreditací a certifikací. Vybrat jeden ze systémů není jednoduché. Evropské i americké akreditační procesy jsou velmi náročné.
a jeho jednotlivých oddělení.
v plánu nebo v rozpočtu, výskytu jevů v čase.
a zaměstnanců před infekčními chorobami, atd.
Národní sada indikátorů kvality zdravotní péče
i pro přímo řízené organizace dobrovolný.
Hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb
15.2 Audit ve zdravotnictví a v ošetřovatelské péči
i hodnocení úrovně kvality života pacientů. Jde o systematický proces, při němž lékaři a další odborníci vyhodnocují svou práci a výsledek své činnosti.
16 Ošetřovatelská dokumentace, její součásti, metodika tvorby
16.2 Testovací otázky
16.1 Ošetřovatelská dokumentace
a metodickou posloupnost se zřetelnými mezníky a cíli procesu vedení dokumentace v rámci ošetřovatelského procesu.
při provádění změn musí původní zápis zůstat dobře čitelný,
a sdělených informacích.
a měly by být poskytovány dokonce i pracovníkům této organizace pouze se souhlasem pacienta/klienta.
a mělo by být respektováno právo pacienta/klienta odmítnout přístup k jeho záznamům. V případě, že je záznamů k těmto účelům použito, musí být v dokumentaci písemný souhlas pacienta/klienta.
16.1.1 Koncepce ošetřovatelství v České republice
ale i v komunitní ošetřovatelské péči na úseku prevence a výchovy ke zdraví.
Metodický manuál pro práci s ošetřovatelskou dokumentací
Ošetřovatelství v České republice - analýza aktuální situace
Je to způsob práce, kdy v průběhu pracovní směny jsou výkony rozděleny do skupin (funkcí) a tyto výkony sestra provádí u všech nemocných na oddělení (např. podávání injekcí, léků, příjmy, apod.). Tento systém je v poskytování péče
a v aktivním vyhledávání potřeb pacienta/klienta velmi neefektivní. Tzv. „pokojový systém ošetřovatelské péče“ je tehdy, když je ošetřovací jednotka rozdělena podle pokojů do několika stejných pracovních úseků podle počtu sester ve směně. Sestry zajišťují všechny výkony, ale se systematickou individualizovanou péčí poskytovanou prostřednictvím ošetřovatelského procesu však nemá nic společného.
Metodický manuál pro práci s ošetřovatelskou dokumentací
Legislativní vymezení rozsahu činností pracovníku ve zdravotnictví
Metodický manuál pro práci s ošetřovatelskou dokumentací
16.1.2 Ošetřovatelská dokumentace
Metodický manuál pro práci s ošetřovatelskou dokumentací
Hlavní zásady vedení ošetřovatelské dokumentace
Metodický manuál pro práci s ošetřovatelskou dokumentací
Význam ošetřovatelské dokumentace
Metodický manuál pro práci s ošetřovatelskou dokumentací
Základní ošetřovatelská dokumentace
Metodický manuál pro práci s ošetřovatelskou dokumentací
Právo dalších a jiných pracovníků na přístup k dokumentaci
Metodický manuál pro práci s ošetřovatelskou dokumentací
Ošetřovatelská dokumentace jako důkazný materiál soudního šetření
Metodický manuál pro práci s ošetřovatelskou dokumentací
Informační technologie a počítačem vedené záznamy
Metodický manuál pro práci s ošetřovatelskou dokumentací
16.1.3 Zdravotnická dokumentace
Zdravotnické právo ve vztahu k ošetřovatelství
Zdravotnická dokumentace a Národní zdravotnický informační systém
6.3 Testovací otázky
Zdravotnické právo ve vztahu k ošetřovatelství
Národní zdravotnický informační systém
a jeho vývoje a dále ke sledování incidence závažných onemocnění. Zároveň slouží k hodnocení účelnosti diagnostických
a léčebných postupů, popř. i jako podklad pro změny úhradového systému veřejného zdravotního pojištění.
Zdravotnické právo ve vztahu k ošetřovatelství
16.1.4 Posudková péče a lékařské posudky, pracovně lékařské služby, posuzování nemocí z povolání
Zdravotnické právo ve vztahu k ošetřovatelství
Poskytování některých specifických zdravotních služeb
8.6 Testovací otázky
Zdravotnické právo ve vztahu k ošetřovatelství
Zdravotní služby poskytované za zvláštních podmínek
Zdravotnické právo ve vztahu k ošetřovatelství
Asistovaná reprodukce
Zdravotnické právo ve vztahu k ošetřovatelství
Sterilizace
Zdravotnické právo ve vztahu k ošetřovatelství
Kastrace
Zdravotnické právo ve vztahu k ošetřovatelství
Změna pohlaví
Zdravotnické právo ve vztahu k ošetřovatelství
Psychochirurgické výkony
Zdravotnické právo ve vztahu k ošetřovatelství
Genetická vyšetření
Zdravotnické právo ve vztahu k ošetřovatelství
Odběry lidské krve a jejich buněk
Zdravotnické právo ve vztahu k ošetřovatelství
Ověřování nových postupů použitím metody doposud nezavedené v klinické praxi na živém člověku
Zdravotnické právo ve vztahu k ošetřovatelství
Lékařské ozáření a klinické audity
Zdravotnické právo ve vztahu k ošetřovatelství
Lékařské ozáření
Zdravotnické právo ve vztahu k ošetřovatelství
Klinické audity
Zdravotnické právo ve vztahu k ošetřovatelství
Ochranné léčení
Zdravotnické právo ve vztahu k ošetřovatelství
Posudková péče a lékařské posudky
Zdravotnické právo ve vztahu k ošetřovatelství
Pracovnělékařské služby
Zdravotnické právo ve vztahu k ošetřovatelství
Nemoci z povolání
Zdravotnické právo ve vztahu k ošetřovatelství
Hlavní zásady vedení ošetřovatelské dokumentace
17 Současné legislativní a organizační podmínky uplatnění ošetřovatelského procesu v ošetřovatelské praxi
17.2 Testovací otázky