Paliativni_pece
2.8.3 Individuální povaha posuzování výsledků pacientů
2.8.3 Individuální povaha posuzování výsledků pacientů
Na zdravotní výsledky lze pohlížet z různých perspektiv. Například klinický lékař může uvažovat o pocitech souvisejících se zdravotním stavem z perspektivy nějaké choroby, zdravotní ekonom z utilitární perspektivy a sociolog z hlediska nesrovnalosti mezi tím, čeho se dosáhlo, a tím, co se očekávalo. Je však třeba uvážit že to, co zdravotníci pokládají za důležité pro pacienta, nemusí být pro pacienta vůbec důležité. Posuzování zdravotních výsledků (Tab. 2) je v zásadě subjektivním posuzováním, které by měli v ideálním případě provádět samotní pacienti. Různí pacienti budou rovněž přikládat různou váhu oblastem, které vnímají jako nejdůležitější. Například jeden pacient může pokládat za nejdůležitější pro kvalitu života ústup bolesti, zatímco jiný (s velmi podobným stavem choroby) bude za nejdůležitější pokládat, aby byl schopen trávit čas s rodinou a přáteli. Metody posuzování výsledků pacienta by proto měli mít určité společné charakteristiky, které by shrnovaly a odrážely úsudky lidí, kteří popisují svou zkušenost se zdravím a nemocí.
Tab. 2 Oblasti, na něž se nejčastěji vztahuje posuzování výsledků pacientů
Oblast |
Příklady |
Symptomy nemoci a vedlejší účinky léčby |
bolest, únava, dušnost, nechutenství, nevolnost a zvracení, zácpa |
Tělesné funkce |
pohyblivost, sebeobsluha (např. umýváni, oblékání), každodenní činnosti (např. práce v domácnosti, příprava jídla), tělesná aktivita, tělesná nezpůsobilost |
Psychické zdraví |
deprese, úzkost, přizpůsobení se nemoci, zvládání nemoci, strach, sebeúcta, tělesný vzhled, životní spokojenost |
Kognitivní |
zmatenost, ztráta paměti, koncentrace |
Sociální |
osobní vztahy, schopnost pěstovat koníčky a zájmy, sexualita, sociální izolace |
Pracovní |
pracovní aktivity, finanční situace |
Spokojenost s péčí |
informace a komunikace, podpora od zdravotníků |
Celkové posouzení |
celkové zdraví, celková kvalita života |
