Paliativni_pece

4.6.3 Služby pro pozůstalé děti

4.6.3 Služby pro pozůstalé děti
 
  
Termín „služby pro pozůstalé děti“ je často užíván ve dvou konceptuálně odlišných významech:
- Služba pro pozůstalé děti je jednotlivá organizace, která má určitý počet placených a neplacených pracovníků, zajišťujících pro děti a jejich rodiny intervence na určité úrovni. Mezi jednotlivými službami existují podobnosti a rozdíly v tom, jaké intervence dětem a jejich rodinám nabízí, jak jsou organizovány a financovány a jaký personál je tvoří.
- Služby pro pozůstalé děti představují strukturální formu poskytování dětské zdravotní a sociální péče, která se objevuje ve specifickém kulturním a historickém kontextu rozvinutého světa.
 
Služby pro pozůstalé děti se jako jednotlivé organizace i jako strukturální formy věnují různým činnostem, které přímo a nepřímo ovlivňují prostředí dítěte. V Bronfenbrennerově modelu ekologických systémů jsou služby pro pozůstalé děti jako strukturální forma vždy součástí exosystému bez ohledu na to, zda dítěti někdo zemřel, nebo ne. Jestliže dítě ztratilo někoho blízkého, služba pro pozůstalé děti se může stát součástí mezosystémů – stává se rámcem, do něhož je dítě zahrnuto a k němuž dochází k „proximálním procesům“ mezi dítětem a poskytovateli služby pro pozůstalé děti. Bronfenbrennerova teorie ekologických systémů proto představuje užitečný model, díky němuž lze porozumět souboru důvěrných vztahů a významu sociální podpory a také dynamice procesů, jejichž prostřednictvím mohou spolu se stále širším souborem sociálních vztahů a kulturního kontextu pozůstalému dítěti postupem času umožnit se přizpůsobit a dozrát v důsledku něčí smrti. Pomáhá také najít způsoby, jimiž mohou služby pro pozůstalé děti jako jednotlivé služby a strukturální formy poskytování sociální péče, zabezpečit pro pozůstalé dítě a jeho rodinu příznivé ekologické niky. A konečně, když jsou služby pevně zakotveny v kultuře, jsou tak jako děti, s nimiž pracují, aktivními a tvořivými činiteli ovlivňujícími a utvářejícími okolní svět.