Paliativni_pece

3.1.1 Medicínské definice umírání

3.1.1 Medicínské definice umírání
 
  
S rozvojem medicínské technologie je možné nemoci ohrožující život diagnostikovat už v raném stadiu, lze dokonce odhalit genetické předpoklady k tomu, že člověk v budoucnu některou chorobou onemocní, přestože jí zatím netrpí. V důsledku toho máme velmi rozvinuté vědomí naší smrtelnosti. Mnoho z nás si např. uvědomuje rodové dispozice k určitým typům chronických chorob, které se nakonec budou podílet na naší smrti, a mnoho z nás věnuje velkou energii tomu, aby takové riziko minimalizovali prostřednictvím odpovídající stravy, kontroly tělesné hmotnosti, preventivních prohlídek a podobně.
 
S medicínsky stanovenou diagnózou umírání v důsledku chronické choroby se však dnes paradoxně setkáváme s menší pravděpodobností než kdykoli dříve. I když se uznává, že nemoc pravděpodobně povede ke smrti, široká dostupnost intervencí k podpoře života (např. umělé výživy nebo chemoterapie) může u některých umírajících lidí zásadně změnit předpokládanou délku zbývajícího života z několika dní či týdnů, což je délka obvykle spojovaná s chorobou v terminálním stadiu, na několik měsíců či let, což odpovídá spíše chorobě chronické. Prudké spory a různé etické interpretace vyvolává problém odmítnutí nebo zastavení intervencí na podporu života i otázka nejlepšího způsobu, jak pacientům sdělit, že pravděpodobně zemřou.