Paliativni_pece
-
Paliativni_pece
-
Nyní studovat1 Úvod - Paliativní péče
-
Nyní studovat2 Setkání s nemocí
-
•2.1 Historie paliativní péče a její směrování
-
•2.2 Organizační formy poskytování paliativní péče
-
•2.3 Zapojení uživatelů v oblasti paliativní péče
-
•2.4 Indikace a dostupnost odborné paliativní péče
-
•2.5 Akutní nemocniční péče
-
•2.6 Přechody a změny zdravotního stavu
-
•2.7 Komunikace – pacient a tým paliativní péče
-
•2.8 Přístupy k posuzování výsledků v paliativní péči
-
•2.8.1 Medicínský model posuzování
-
•2.8.2 Ošetřovatelský model posuzování
-
•2.8.3 Individuální povaha posuzování výsledků pacientů
-
•2.8.4 Posuzování symptomů
-
•2.8.5 Duševní zdraví a jeho poruchy
-
•2.8.6 Kvalita života
-
•2.8.7 Spokojenost s péčí
-
•2.8.8 Další metody posuzování výsledků v paliativní péči
-
•2.8.9 Klinická aplikace strukturovaných metod posuzování výsledků pacientů v paliativní péči
-
-
-
Nyní studovat3 Terminální fáze onemocnění
-
Nyní studovat4 Ztráta blízkého člověka, emoce a prožívání
-
Nyní studovat5 Aktuální otázky
-
Nyní studovat6 Souhrnné testovací otázky
-
3.8.1 Paliativní péče v hospicích
3.8.1 Paliativní péče v hospicích
Rozvoj služeb hospicové a paliativní péče byl původně podněcován tlakem dobrovolnických skupin na zřízení „hospice“, účelově postavené nebo adaptované budovy, v níž by byly hospitalizační lůžka. Financování výstavby a provozu hospiců je však dodnes proměnlivé. Peníze mohou například pocházet z dobrovolnických a nezávislých organizací nebo mohou být financovány státem, případně kombinací obou forem.
Organizace poskytující nemocným lidem v terminálním stadiu hospitalizační péči se samy označují řadou názvů, z nichž nejběžnější jsou hospice, hospicové oddělení nebo účelové jednotky odborné paliativní péče. Mohou to být:
- oddělení v rámci všeobecné nebo specializované nemocnice,
- samostatné budovy na půdě nemocnice (všeobecné nebo specializované),
- budovy nezávislé na kterékoli jiné konkrétní nemocnici nebo medicínským či zdravotnickým zařízením.
Jedinečným rysem moderního hospice je záměr dosáhnout komplementárního a nehierarchického vztahu mezi dobrovolným (neplaceným) a profesionálním (placeným) personálem. Někteří lidé mezi dobrovolníky, zvláště v minulosti, byli sami kvalifikovanými zdravotníky, kteří však poskytovali péči na dobrovolnické bázi. Také v personálním obsazení jednotek jsou velké rozdíly, i když většina z nich má například ve Velké Británii snahu mít jednoho ošetřovatele na 1,5 pacienta 24 hodin denně a jednoho lékaře – konzultanta na každých 10–15 pacientů. Páteří placeného personálu ve většině hospiců je lékařský a ošetřovatelský personál s výcvikem v odborné paliativní péči. Mezi zaměstnanci s kvalifikací a zkušenostmi v paliativní péči jsou často farmaceuti, fyzioterapeuti, pracovní terapeuti, duchovní, sociální pracovníci a doplňkoví terapeuti. Další personál zahrnuje pomocné a administrativní pracovníky a často také velkou skupinu pravidelně supervidovaných dobrovolníků, kteří poskytují řadu různých služeb, včetně přátelského kontaktu, návštěv v domácnostech, výtvarné a hudební terapie a pomoci při běžném provozu hospice.
Pacienti jsou obvykle přijímáni na hospitalizační jednotky z jednoho ze tří důvodů:
- dostat symptomy pod kontrolu,
- dát umírajícím lidem a jejich neformálním pečujícím čas na oddych (několik dnů úlevy se zajištěnou kvalitou péče),
- poskytnout terminální péči umírajícím v terminálním stadiu nemoci.
Hospice poskytují k obvyklým hospitalizačním službám i řadu dalších služeb – například služby denní péče, doplňkové terapie a péče o pozůstalé. Hospicová paliativní denní péče tak například poskytuje umírajícím lidem oporu řadou způsobů, které sahají od kvalifikované lékařské pomoci (například posouzení přiměřených dávek léků) a tělesné péče po sociální, emoční a praktickou oporu. Mezi aktivity denní péče patří i podněcování a povzbuzování pacientů, aby se účastnili relaxace a jiných terapií. Respitní péče o umírající rovněž poskytuje prostor pro oddych domácím pečujícím. Tak jako ostatní služby je i denní péče obvykle bezplatná.
-
Paliativni_pece
-
Nyní studovat1 Úvod - Paliativní péče
-
Nyní studovat2 Setkání s nemocí
-
•2.1 Historie paliativní péče a její směrování
-
•2.2 Organizační formy poskytování paliativní péče
-
•2.3 Zapojení uživatelů v oblasti paliativní péče
-
•2.4 Indikace a dostupnost odborné paliativní péče
-
•2.5 Akutní nemocniční péče
-
•2.6 Přechody a změny zdravotního stavu
-
•2.7 Komunikace – pacient a tým paliativní péče
-
•2.8 Přístupy k posuzování výsledků v paliativní péči
-
•2.8.1 Medicínský model posuzování
-
•2.8.2 Ošetřovatelský model posuzování
-
•2.8.3 Individuální povaha posuzování výsledků pacientů
-
•2.8.4 Posuzování symptomů
-
•2.8.5 Duševní zdraví a jeho poruchy
-
•2.8.6 Kvalita života
-
•2.8.7 Spokojenost s péčí
-
•2.8.8 Další metody posuzování výsledků v paliativní péči
-
•2.8.9 Klinická aplikace strukturovaných metod posuzování výsledků pacientů v paliativní péči
-
-
-
Nyní studovat3 Terminální fáze onemocnění
-
Nyní studovat4 Ztráta blízkého člověka, emoce a prožívání
-
Nyní studovat5 Aktuální otázky
-
Nyní studovat6 Souhrnné testovací otázky
-