Paliativni_pece

3.8.1 Paliativní péče v hospicích

3.8.1 Paliativní péče v hospicích
 
  
Rozvoj služeb hospicové a paliativní péče byl původně podněcován tlakem dobrovolnických skupin na zřízení „hospice“, účelově postavené nebo adaptované budovy, v níž by byly hospitalizační lůžka. Financování výstavby a provozu hospiců je však dodnes proměnlivé. Peníze mohou například pocházet z dobrovolnických a nezávislých organizací nebo mohou být financovány státem, případně kombinací obou forem.
 
Organizace poskytující nemocným lidem v terminálním stadiu hospitalizační péči se samy označují řadou názvů, z nichž nejběžnější jsou hospice, hospicové oddělení nebo účelové jednotky odborné paliativní péče. Mohou to být:
- oddělení v rámci všeobecné nebo specializované nemocnice,
- samostatné budovy na půdě nemocnice (všeobecné nebo specializované),
- budovy nezávislé na kterékoli jiné konkrétní nemocnici nebo medicínským či zdravotnickým zařízením.
 
Jedinečným rysem moderního hospice je záměr dosáhnout komplementárního a nehierarchického vztahu mezi dobrovolným (neplaceným) a profesionálním (placeným) personálem. Někteří lidé mezi dobrovolníky, zvláště v minulosti, byli sami kvalifikovanými zdravotníky, kteří však poskytovali péči na dobrovolnické bázi. Také v personálním obsazení jednotek jsou velké rozdíly, i když většina z nich má například ve Velké Británii snahu mít jednoho ošetřovatele na 1,5 pacienta 24 hodin denně a jednoho lékaře – konzultanta na každých 10–15 pacientů. Páteří placeného personálu ve většině hospiců je lékařský a ošetřovatelský personál s výcvikem v odborné paliativní péči. Mezi zaměstnanci s kvalifikací a zkušenostmi v paliativní péči jsou často farmaceuti, fyzioterapeuti, pracovní terapeuti, duchovní, sociální pracovníci a doplňkoví terapeuti. Další personál zahrnuje pomocné a administrativní pracovníky a často také velkou skupinu pravidelně supervidovaných dobrovolníků, kteří poskytují řadu různých služeb, včetně přátelského kontaktu, návštěv v domácnostech, výtvarné a hudební terapie a pomoci při běžném provozu hospice.
 
Pacienti jsou obvykle přijímáni na hospitalizační jednotky z jednoho ze tří důvodů:
- dostat symptomy pod kontrolu,
- dát umírajícím lidem a jejich neformálním pečujícím čas na oddych (několik dnů úlevy se zajištěnou kvalitou péče),
- poskytnout terminální péči umírajícím v terminálním stadiu nemoci.
 
Hospice poskytují k obvyklým hospitalizačním službám i řadu dalších služeb – například služby denní péče, doplňkové terapie a péče o pozůstalé. Hospicová paliativní denní péče tak například poskytuje umírajícím lidem oporu řadou způsobů, které sahají od kvalifikované lékařské pomoci (například posouzení přiměřených dávek léků) a tělesné péče po sociální, emoční a praktickou oporu. Mezi aktivity denní péče patří i podněcování a povzbuzování pacientů, aby se účastnili relaxace a jiných terapií. Respitní péče o umírající rovněž poskytuje prostor pro oddych domácím pečujícím. Tak jako ostatní služby je i denní péče obvykle bezplatná.