Paliativni_pece
-
Paliativni_pece
-
Nyní studovat1 Úvod - Paliativní péče
-
Nyní studovat2 Setkání s nemocí
-
•2.1 Historie paliativní péče a její směrování
-
•2.2 Organizační formy poskytování paliativní péče
-
•2.3 Zapojení uživatelů v oblasti paliativní péče
-
•2.4 Indikace a dostupnost odborné paliativní péče
-
•2.5 Akutní nemocniční péče
-
•2.6 Přechody a změny zdravotního stavu
-
•2.7 Komunikace – pacient a tým paliativní péče
-
•2.8 Přístupy k posuzování výsledků v paliativní péči
-
•2.8.1 Medicínský model posuzování
-
•2.8.2 Ošetřovatelský model posuzování
-
•2.8.3 Individuální povaha posuzování výsledků pacientů
-
•2.8.4 Posuzování symptomů
-
•2.8.5 Duševní zdraví a jeho poruchy
-
•2.8.6 Kvalita života
-
•2.8.7 Spokojenost s péčí
-
•2.8.8 Další metody posuzování výsledků v paliativní péči
-
•2.8.9 Klinická aplikace strukturovaných metod posuzování výsledků pacientů v paliativní péči
-
-
-
Nyní studovat3 Terminální fáze onemocnění
-
Nyní studovat4 Ztráta blízkého člověka, emoce a prožívání
-
Nyní studovat5 Aktuální otázky
-
Nyní studovat6 Souhrnné testovací otázky
-
5.7.3 Obecné principy kvality
5.7.3 Obecné principy kvality
I když se uznává, že prostředí, v nichž se poskytuje paliativní péče, jsou různá a každé má své jedinečné charakteristiky, mnoho věcí je jim společných, a pokud jde o kvalitu, existují i její obecné principy. K největším z problémů, s nimiž se dnes musí zdravotní péče vyrovnávat, patří rychlost změn a důraz na kvalitu.
V praxi to znamená, že nastavení standardů, audit, hodnocení a všechny další součásti programu kvality nelze vnímat izolovaně od organizace a od jejího fungování. Klíčovým prvkem úspěšné realizace takového programu je vedení a další důležité prvky představují strategické myšlení, vize, rozvoj znalostí, spolupráce, vytrvalost a angažovanost managementu.
Cyklus PDSA
Jedním z nástrojů k trvale udržitelnému zlepšování kvality je tzv. cyklus PDSA (z angl. Plan-Do-Study-Act, tj. naplánuj-udělej-prozkoumej-jednej). Při tomto principu je třeba odpovědět na tři klíčové otázky, k nimž lze přistoupit v libovolném pořadí:
- Čeho se snažíme dosáhnout?
- Jak budeme vědět, že nějaká změna znamená zlepšení?
- Jaké můžeme provést změny, aby došlo ke zlepšení?
Nastavení standardů
Klinický režim a cyklus záruky kvality předpokládají, aby byly nastaveny standardy, na jejichž základě je možno poměřovat výkony. Standardy vyjadřují hodnoty odvozující se od měnících se znalostí, rostoucí citlivosti, posunů v pravomocech a od nového vnímání zájmu. Ustavení jasných, přiměřených a přijatelných standardů je ve snaze o zajištění kvality základním úkolem. Každý psaný standard by měl splňovat tzv. kritéria RUMBA – měl by být relevantní, srozumitelný, měřitelný, převoditelný do jednání a dosažitelný (z angl. relevant, understandable, measurable, behaviourable, achievable). Nastavení standardů je však pouze jednou z části cyklu záruky kvality. Lepší je stanovit méně standardů a projít auditním cyklem než jich vytyčit hodně, a přitom pro ně nemít žádný auditní program.
Auditní cyklus
S auditem sedá začít v kterémkoli bodu cyklu. Realita se prostřednictvím pozorování praxe srovnává se stanovenými standardy či cíli a výsledky tohoto srovnávání poskytují zpětnou vazbu, díky níž lze praxi zlepšit a nastavit nové standardy. Auditní cyklus se tedy opakuje. Završování a opakování auditního cyklu tvoří tzv. spirálu kvality.
Spokojenost pacienta
Podstatou hodnocení kvality je spokojenost pacienta, která se také označuje za rozhodující potvrzení kvality péče. K měření pacientovy spokojenosti byla navržena řada nástrojů, i když většinou nešlo o spokojenost konkrétně se službami paliativní péče.
Kritika ze strany kolegů
Charakteristickým znakem auditu v paliativní péči je multidisciplinární týmová práce, a aby tuto filozofii odrážela také kritika ze strany kolegů (peer review), jakožto součást programu zvyšování kvality, musí být ve svém přístupu multiprofesní. Díky tomu, že na kolegiální kritice participují – jak posuzovatelé, tak posuzovaní – odborníci z různých oborů, mohou jednotlivci mnohem lépe rozumět organizaci jako celku, jakož i hodnotě týmové práce.
Aby byla kritika ze strany kolegů úspěšná, musí jí obklopovat atmosféra vzájemné podpory a důvěry, jež podněcuje k novátorskému, dynamickému přístupu k řešení problémů. Nejčastějším důvodem špatného fungování kritiky ze strany kolegů bývá nedostatek podpory od vedení a malá angažovanost vrcholového managementu.
-
Paliativni_pece
-
Nyní studovat1 Úvod - Paliativní péče
-
Nyní studovat2 Setkání s nemocí
-
•2.1 Historie paliativní péče a její směrování
-
•2.2 Organizační formy poskytování paliativní péče
-
•2.3 Zapojení uživatelů v oblasti paliativní péče
-
•2.4 Indikace a dostupnost odborné paliativní péče
-
•2.5 Akutní nemocniční péče
-
•2.6 Přechody a změny zdravotního stavu
-
•2.7 Komunikace – pacient a tým paliativní péče
-
•2.8 Přístupy k posuzování výsledků v paliativní péči
-
•2.8.1 Medicínský model posuzování
-
•2.8.2 Ošetřovatelský model posuzování
-
•2.8.3 Individuální povaha posuzování výsledků pacientů
-
•2.8.4 Posuzování symptomů
-
•2.8.5 Duševní zdraví a jeho poruchy
-
•2.8.6 Kvalita života
-
•2.8.7 Spokojenost s péčí
-
•2.8.8 Další metody posuzování výsledků v paliativní péči
-
•2.8.9 Klinická aplikace strukturovaných metod posuzování výsledků pacientů v paliativní péči
-
-
-
Nyní studovat3 Terminální fáze onemocnění
-
Nyní studovat4 Ztráta blízkého člověka, emoce a prožívání
-
Nyní studovat5 Aktuální otázky
-
Nyní studovat6 Souhrnné testovací otázky
-