Paliativni_pece

3.6.1 Sociální ztráta

3.6.1 Sociální ztráta
 
  
Ve vztahu ke zdravotní péči tento koncept poprvé popsali sociální vědci a tanatologové v šedesátých letech dvacátého století v pojednáních o tom, jak se zdravotníci nechávají v interakci s pacienty vést jejich vnímanou sociální hodnotou. Kvalita péče, jež je pacientům věnována, závisí na takových faktorech, jako je věk, zdravotní stav, společenská pozice, etnická příslušnost, vzdělání, povolání, rodinný status, příslušnost ke společenské třídě, osobnost a vykonaná práce. Někteří autoři vypozorovali, že když se ošetřovatelé o pacientech dozvědí víc, postupně si pro každého pacienta rozvinou tzv. příběh o ztrátě, který tyto faktory sčítá a odečítá do výsledné sociální ztráty. Například někdy, když bylo na odděleních plno práce a péči bylo třeba poskytovat podle priorit, dostávali pacienti s nízkou hodnotou sociální ztráty minimální nebo základní péči, kdežto pacientům představujícím vysokou sociální ztrátu se často věnovala péče speciální. Příběhy o sociální ztrátě odvozují svůj význam z anticipované budoucnosti. Například mladý člověk, který studuje medicínu, bude mít vyšší sociální hodnotu než umírající starý chronicky nemocný člověk. Následkem toho ztrácejí ošetřovatelé o příběhy pacientů představujících nízkou sociální ztrátu často za poměrně krátkou dobu zájem.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše