Patologie

2.5.1 Amyloidóza

2.5.1 Amyloidosis
 
 
Amyloidóza systémová - I.
AL - imunocytární porucha 
lehké řetězce Ig (hlavně l)  „primární“

Distribuce:  jazyk, srdce, GIT, játra, slezina, ledviny
Asociované choroby: myelom, B lymfom
Systémové amyloidozy postihují mnoho orgánů v těle.  AL (light chains – lehké řetězce) amyloidoza vzniká jejich nadprodukcí v nádorové proliferaci buněk vytvářející imunoglobuliny
 
 
Amyloidóza systémová - II.
AA - reaktivní systémová amyloidóza
SAA = Serum Amyloid Associated   „sekundární“
 
Distribuce: ledviny, játra, slezina, GIT, uzliny , střevo, tuková tkáň
Asociované choroby: rheumatoidní arthritis, chronické infekce (tbc, lepra, bronchiektasie, osteomyelitis, ulcerosní colitis, Crohnova nemoc, nádory:  MLH (Hodgkinův lymfom) , karcinom ledviny
AA amyloid vzniká nadprodukcí proteinu akutní zánětlivé fáze v jaterních buňkách při chronických zánětlivých onemocněních spojených s rozpadem tkání.
   
 
Amyloidóza systémová - III.
senilní systémový amyloid   SSA 
25% starších 80 let  (!)
normální transthyretin TTR (prealbumin)
postiženo zejm. srdce a cévy   
Senilní systémový amyloid má zdroj v abnormální konformaci prealbuminu produkovaného v jaterních buňkách.
 
 
Amyloidóza systémová - IV.
Ab2 - s hemodialýzou sdružený b2 mikroglobulin
 
Hereditární
AA       - famil. středozemní horečka
ATTR  - famil. polyneuropatie transthyretin (mutovaná forma)
S rozvojem léčebných postupů se objevují nové formy amyloidu  - např. s hemodialýzou sdružený.
 
 
Systémová amyloidóza - komplikace
snížená funkce orgánů, zejm. selhání ledvin, amyliodivá nefroza 3. stadia   
Systémové amyloidu ohrožují sníženými funkcemi orgánů, v pokročilém stádiu zejména selháním ledvin. 
 
 
Amyloidóza lokalizovaná - I.
Senilní kardiální 
ATTR - transthyretin (strukturálně normální)
Senilní cerebrální    
Ab - b -amyloidový protein
 
Dnešní klasifikace amyloidóz (více než 20 známých typů) se opírá o zdrojový protein, který lze identifikovat pomocí imunohistochemických postupů.
lokalizované amyloidy se týkají pouze určitého orgánu nebo tkáně. Mění jeho funkci (srdce, mozek), mohou tvořit masu podobnou nádoru.
 
 
Amyloidóza lokalizovaná - II.
Endokrinní
ACal     -  ca medullare gl. thyreoideae
AIAPP   -  s Langerhansovými ostrůvky sdružený
AANF    -  izolovaná atriální amyloidóza atriový natriuretický polypeptid 
 
Nodulární tumoriformní amyloid
(jazyk, plíce,larynx, kůže, močový měchýř, orbita)  
Amyloid může být „odpadem“ při  nesprávné tvorbě hormonu nádorovými buňkami.
 
Klinická diagnóza amyloidu 
Scintigrafie (in vivo) s lidskou sérovou amyloidovou komponentou značenou 123J

Echokardiografie (síňový amyloid)
Amyloid lze diagnostikovat klinicky pomocí zobrazovacíh metod.

Biochemie
- sekvenování DNA - hered. formy
- extrakce fibril (z biopt. vzorku)
- hmotová spektrometrie
- sekvenování proteinu   
Přesné stanovení amyloidového proteinu lze provést biochemicky.
 
 
Amyloidóza– morfologie
Makroskopie:
malá množství nejsou vidět
větší množství –  zvětšené, pevné, voskovité orgány
 
Makroskopie - reakce  
- Virchow I (sol. Lugolli)
- Virchow II (H2SO4)
Podezření z postižení orgánů amyloidem lze v pitevně ověřit Virchowovými reakcemi.
Odřezek orgánu v Petriho misce se převrství Lugolovým roztokem (JJK) , v případě amyloidu ve tkáni se  vyvine mahagonově hnědé zbarvení. Po aplikaci zředěné kyseliny sírové se tkáń zbarví modrozeleně.
 
 
Mikroskopická:
- KONGO červeň (+POLARIZACE!) + KMnO4
- thioflavin S,T
- krystal. violeť (metachromazie)
- IMUNOHISTOCHEMIE
- (elektronová mikroskopie)
V mikroskopické rovině je amyloid prokazatelný skupinově barvením Kongo červení s následným zeleným dvojlomem v polarizovaném světle.
Přesné určení umožní imunohistochemiíe.