Autopsie (nekropsie) - pitva
Po 2. sv. válce zaznamenáváme stálý pokles propitvanosti populace. V zahraničí je méně než 10%, v České republice jsou sice čísla o něco vyšší, ale trvale klesají finanční náročnosti pitev.

 

- stanovení klinickopatologické diagnózy
- stanovení příčiny smrti
- odhalení případné dg. chyby
- určení vlivu léčby
- nové poznatky o známých i nových nemocech
- výuka studentů lékařství
- stanovení event. soudně lékařských  aspektů úmrtí – v takovém případě bude dokončena ve spolupráci se specialisty oboru soudního lékařství

 

Vlastní technika se nezměnila od konce 19. století.
Významnou změnu zaznamenaly techniky u odběru materiálu pro speciální metody a jejich užití ve vztahu k pokročilým klinickým diagnostickým postupům a otázkám.

Výsledkem pitvy je klinickopatologická diagnóza. Píšeme ji tradičně strukturovaným způsobem v latinském jazyce.

Má standardně následující oddíly:
- Morbus principalis – hlavní onemocnění, jedno nebo více, která vedla přímo k úmrtí (např. ateroskleróza – kornatění tepen nebo karcinom tlustého střeva)

- Complicationes – komplikace – souvisí s hlavním onemocněním (např. infarkt myokardu při ateroskleróze koronárních tepen nebo metastázy v orgánech při rakovině tlustého střeva)

- Causa mortis – příčina smrti (např. selhání srdeční při infarktu myokardu nebo nádorová sešlost při rozsevu rakoviny tlustého střeva)
- Inventus accesorius – vedlejší nález (např. žlučové kameny, zánět močového měchýře a další nemoci, které nemají přímou souvislost s úmrtím)

- Epicrisis – epikríza – nekonstantní součást diagnózy – používá se výběrově, je-li soubor chorob a jejich rozvoj natolik komplikovaný, že autor diagnózy považuje za vhodné vztahy a podíl jednotlivých onemocnění na rozvoji celkového stavu a úmrtí blíže vysvětlit