První pomoc

11.1 Etiologie poranění

11.1 Etiologie poranění
 
 
Příčinou kraniocerebrálních poranění (KCP) bývají pády, údery, nárazy hlavou na tvrdou překážku, ale i pády předmětů z výšky. Často k nim dochází na pracovištích, při dopravních nehodách a při sportu. Bývají i následkem střelných poranění a násilných trestních činů.
Vysoká mortalita u KCP má charakteristické časové rozložení:

Okamžitá úmrtí
(během sekund až minut po poranění) – vznikají v důsledku nezvratitelného poranění mozku nebo mozkového kmene, případně v kombinaci s poraněním srdce nebo velkých cév. Okamžitě po úrazu umírá 34–50 % postižených.

Časná úmrtí
(do 4 hodin) – jsou obvykle výsledkem krevní ztráty nebo poruchy průchodnosti dýchacích cest u 18–30 % postižených. Toto období zahrnuje tzv. “zlatou hodinu“, kdy lze mortalitu zvrátit adekvátní resuscitací především respiračního a kardiovaskulárního systému.

Pozdní úmrtí
(v prvních 24 hodinách v nemocnici) – umírá cca 21 % postižených.
Během dnů až týdnů umírají pacienti většinou na MOF (multiorgánové selhání) nebo poranění mozku, která nebyla natolik závažná, aby vedla k časnému úmrtí.
Kraniocerebrální poranění je dynamický proces, který je charakterizovaný morfologickou a funkční dezintegrací mozku a okolních tkání. Je vyvolaný působením kinetické energie na lebku a mozek. Rozlišujeme poranění primární a sekundární.