První pomoc

15.4.1 Zlomeniny pánve

15.4.1 Zlomeniny pánve
 
 
Zlomeniny pánve patří mezi nejzávažnější zlomeniny skeletu. Vznikají při násilném stlačení těla při dopravních úrazech, zavalení, zasypání, pádech z výšky. Zlomenina pánevní kosti může být komplikována poraněním orgánů uložených v malé pánvi (neurogenní struktury, urogenitální trakt, gastrointestinální trakt, gynekologické orgány). Nejméně závažné jsou jednoduché zlomeniny neporušující pánevní kruh. U mladých fotbalistů po zakopnutí do země při pokusu o odkopnutí míče. Enormní izometrická kontrakce krejčovského svalu pak vytrhne apofýzu spiny od okraje pánve. K jednoduchým zlomeninám patří zlomeniny jednotlivých kostí u postižených vyššího věku s osteoporózou po prostém pádu. Poranění pánevního kruhu je nejzávažnější z hlediska funkce pánve jako celku. Při zlomenině pánve může být krevní ztráta až 5 000 ml!
 
Příznaky:
- velká bolestivost v místě poranění;
- malá pohyblivost;
- tachykardie;
- kůže je bledá, studená;
- zraněný je cyanotický;
- postupem času ztrácí vědomí;
- poranění vnitřních orgánů (močení krve, krvácení z konečníku, u žen krvácení z rodidel, poranění velkých cév) – postižený může vykrvácet.
 
První pomoc
- s postiženým manipuluje více lidí velmi opatrně, aby byla znehybněna podélná osa těla a nedocházelo k rotaci nebo ohýbání;
- provedeme celkové vyšetření postiženého k vyloučení dalšího poranění;
- změříme fyziologické funkce – P, D;
- otočíme postiženého na záda a ošetřujeme ho vleže na tvrdé podložce;
- fixujeme pomocí 4 šátků:
1. šátkem fixujeme pánev (širokým pruhem,
2. šátkem k sobě fixujeme stehna,
3. šátkem k sobě fixujeme bérce,
4. šátkem fixujeme kotníky.
- prostor mezi klouby vypodložíme, aby nedošlo k otlakům;
- poloha protišoková na tvrdé podložce;
- protišoková opatření;
- nepodáváme nic ústy;
- průběžně sledujeme pulz, dech, barvu kůže, vědomí;
- voláme ZZS.
 
Obr. 105 Fixace pánve I
Zdroj: fotoarchiv autora
 
Obr. 106 Fixace pánve II
Zdroj: fotoarchiv autora
 
Lékařská první pomoc
- prvotní a druhotné vyšetření (důraz se klade na zjištění neurologického poškození citlivosti, pohyblivosti a cévního poškození);
- sledování fyziologických funkcí – D, P, TK, SpO2;
- uložení postiženého do vakuové matrace;
- zajištění žilního vstupu a aplikace infuzních roztoků;
- aplikace analgetik (přednostně opioidy při souběžném doplňování objemu krve);
- ošetření oděrek a ran (dezinfekce, sterilní krytí, obvaz);
- prevence embolizace, infekce, proleženin;
- transport do zdravotnického zařízení – úrazová chirurgie.