První pomoc
-
První pomoc
-
Nyní studovat1 Historie první pomoci
-
Nyní studovat2 Úvod do problematiky první pomoci
-
Nyní studovat3 Příruční lékárna
-
Nyní studovat4 Složky řetězce přežití
-
Nyní studovat5 Neodkladná resuscitace
-
•5.1 Dělení neodkladné resuscitace
-
•5.2 Diagnostika náhlé zástavy oběhu
-
•5.3 Poruchy průchodnosti dýchacích cest
-
•5.4 Kardiopulmonální resuscitace u dospělého člověka
-
•5.5 Základní neodkladná resuscitace u novorozence
-
•5.6 Základní neodkladná resuscitace u kojence
-
•5.7 Základní neodkladná resuscitace u dětí od 1 roku věku
-
•5.8 Obnova krevního oběhu při rozšířené neodkladné resuscitaci
-
-
Nyní studovat6 Bezvědomí
-
Nyní studovat7 Obvazová technika
-
Nyní studovat8 Masivní krvácení
-
•8.1 Dělení krvácení
-
•8.2 Patofyziologie a příznaky velké krevní ztráty
-
•8.3 Způsoby ošetření krvácení
-
•8.4 Zevní krvácení
-
•8.5 Vnitřní krvácení
-
•8.6 Krvácení z tělesných otvorů
-
•8.6.1 Krvácení z nosu (epistaxe)
-
•8.6.2 Krvácení z ucha (ottorhagia)
-
•8.6.3 Krvácení z dutiny ústní
-
•8.6.4 Vykašlávání krve (hemoptýza)
-
•8.6.5 Zvracení krve (hemateméza)
-
•8.6.6 Krvácení z močových cest (hematurie)
-
•8.6.7 Krvácení z konečníku (enteroragie, meléna)
-
•8.6.8 Krvácení v gynekologii a porodnictví (metrorhagie)
-
-
-
Nyní studovat9 Šok
-
Nyní studovat10 Rány
-
Nyní studovat11 Kraniocerebrální poranění – poranění hlavy
-
Nyní studovat12 Poranění páteře a míchy
-
Nyní studovat13 Poranění hrudníku
-
Nyní studovat14 Poranění břicha
-
Nyní studovat15 Poranění kostí, kloubů a svalů
-
Nyní studovat16 Tlaková poranění
-
Nyní studovat17 Úrazy při dopravních nehodách
-
Nyní studovat18 Polytrauma
-
Nyní studovat19 Hromadné úrazy, třídění raněných (START)
-
Nyní studovat20 Křeče a křečové stavy
-
Nyní studovat21 Poranění oka
-
Nyní studovat22 Poškození teplem, chladem, chemickými látkami
-
Nyní studovat23 Úrazy elektrickým proudem a bleskem
-
Nyní studovat24 Akutní intoxikace
-
Nyní studovat25 Akutní asfyxie
-
Nyní studovat26 Akutní stavy v gynekologii
-
•26.1 Úrazy ženských pohlavních orgánů
-
•26.2 Záněty
-
•26.3 Krvácení
-
•26.4 Akutní stavy související s graviditou
-
•26.4.1 Potrat hrozící v I. a II. trimestru
-
•26.4.2 Předčasné odlučování placenty v II. a III. trimestru
-
•26.4.3 Krvácení po spontánním potratu
-
•26.4.4 Krvácení po umělém přerušení těhotenství
-
•26.4.5 Mimoděložní těhotenství
-
•26.4.6 Polytrauma u těhotné ženy
-
•26.4.7 Abnormální krvácení po porodu v šestinedělí
-
-
•26.5 Bolesti v podbřišku
-
•26.6 Porod
-
-
Nyní studovat27 Náhlé příhody břišní
-
Nyní studovat28 Urologické úrazy
-
Nyní studovat29 Vybrané akutní stavy
-
Nyní studovat30 Polohování a transport raněných
-
Nyní studovat31 Medicína katastrof a krizový management
-
•31.1 Základní pojmy
-
•31.2 Základní úlohy medicíny katastrof
-
•31.3 Příprava státu a zdravotnictví v krizových situacích
-
•31.4 Zásady traumatologického plánování ve zdravotnictví
-
•31.5 Základní typy činností velitele základní složky integrovaného záchranného systému
-
•31.6 Specifické zásady činnosti zdravotnické složky v místě mimořádné události
-
•31.7 Terorismus a medicína katastrof
-
-
Nyní studovat32 Souhrnné testovací otázky
-
25.2.2 Tonutí ve slané vodě
25.2.2 Tonutí ve slané vodě
Slaná (mořská voda) je hypertonická oproti krvi. Při tonutí v mořské vodě dochází k nasávání vody a bílkovin z krevního oběhu do plicních sklípků a zažívacího ústrojí. Vzniká rychlý edém plic a v důsledku redukce intravaskulární tekutiny hypovolémie. Slaná voda poškozuje sliznici průdušek a plicní sklípky s rychlým rozvojem edému plic. Na rozdíl od sladké vody, slaná surfaktant inaktivuje.
Vyplavení surfaktantu a porucha jeho další tvorby může být i po úspěšné resuscitaci po dobu dalších 72 hodin příčinou vzniku respirační insuficience, tzv. sekundárního tonutí. Bezprostředně život ohrožujícím faktorem je hypoxémie.
Přibližně v 10–15 % případech tonutí nedojde k vniknutí vody do plic, neboť dojde k reflexnímu spazmu hrtanu a záklopky hrtanové. Pokud tento spazmus přetrvává až do okamžiku smrti, jedná se o tzv. „suché tonutí“.
K utonutí může dojít i v malém množství vody, například v kaluži.
Tonoucí, který se dostane do pozdějšího mokrého nebo suchého tonutí, ztrácí vědomí a přestává dýchat. Pokud je postižený zachráněn v této fázi tonutí, potřebuje okamžitě umělé dýchání, pokud možno i ve vodě a následně pak transport do zdravotnického zařízení.
Následkem zástavy dechu vznikne zástava srdečního oběhu. Tato fáze, kdy postižený nedýchá a došlo k zástavě srdce, se nazývá klinická smrt. Tonoucímu musí být poskytnutá včasná a kvalitní kardiopulmonální resuscitace, jinak nastane ireverzibilní poškození mozku a biologická smrt.
Příznaky:
Stav tonoucích je rozdílný, závisí na příčině tonutí, délce tonutí, typu aspirované vody, včasnosti a účinnosti první pomoci. V popředí jsou vždy známky poškození plic a mozku.
- tachykardie, těžká hypertenze a následuje těžká bradykardie, fibrilace komor a zástava srdce;
- po 3-4minutách může dojít k selhání srdečního oběhu;
- podchlazení organizmu;
- dezorientace;
- agitovanost;
- kóma.
První pomoc
- hlavní zásadou technické první pomoci je vždy na prvním místě osobní bezpečnost zachránce;
- nejdříve je třeba k záchraně tonoucího využít všechny dostupné prostředky, které lze tonoucímu podat nebo hodit;
- na posledním místě je osobní zásah;
- při zástavě dechu a krevního oběhu zahájí záchrance co nejdříve neodkladnou resuscitaci, umělé dýchání z plic do plic je vhodné zahájit ještě během poskytování technické pomoci ve vodě;
- dýchání do tonoucího v hluboké vodě je doporučeno provádět jen cvičeným osobám a jen po dobu jedné minuty;
- další postup je závislý na vzdálenosti od břehu. Pokud postižený nezačne dýchat a nachází se ve vzdálenosti do 5 minut od břehu, pokračuje se v umělém dýchání, za současného tažení tonoucího. Je-li však vzdálenost od břehu větší než 5 minut a tonoucí nedýchá, je nutné ho odvléci na břeh co nejrychleji bez dalších pokusů o dýchání.
- na břehu se nezdržujeme vyléváním vody z plic, ale poskytujeme neodkladnou resuscitaci;
- komprese hrudníku probíhají vždy až na břehu;
- KPR probíhá standardním způsobem s tím rozdílem, že u každého dospělého tonoucího je nejprve provedeno pět úvodních vdechů (pokud možno již ve vodě) a potom je prováděna 1 minutu na břehu KPR ještě před přivoláním odborné pomoci;
- při možnosti poranění krční páteře (po skoku do vody), je nutno stabilizovat páteř pomocí dostupných pomůcek;
- zabráníme dalším tepelným ztrátám (svlékneme mokrý oděv);
- pokud tonoucí spontánně dýchá, vyčistíme mu dutinu ústní a uložíme ho do Reutekovy zotavovací polohy;
- kontrolujeme vitální funkce;
- pokud postižený nedýchá, nejeví známky života a máme k dispozici automatický externí defibrilátor, elektrody mu přilepíme na osušený hrudník a postupujeme podle pokynů AED. Pokud je postižený podchlazený, nebývá defibrilace úspěšná. Je-li teplota jádra pod 30 °C, jsou doporučeny maximálně 3 výboje defibrilace a následující až po zvýšení teploty tělesného jádra.
U dětí a v podstatě ani u dospělých nejde přesně prokázat časový interval, po který je třeba provádět smysluplnou KPR. Tonutí zdravého dítěte v ledové vodě se zástavou oběhu delší než 30 minut může mít stále ještě příznivý výsledek po KPR, která trvala 60 minut. Výsledky KPR ve zdravotnickém zařízení se řádově zlepší, je-li
do 30‑90 minut k dispozici mimotělní podpora.
do 30‑90 minut k dispozici mimotělní podpora.
-
První pomoc
-
Nyní studovat1 Historie první pomoci
-
Nyní studovat2 Úvod do problematiky první pomoci
-
Nyní studovat3 Příruční lékárna
-
Nyní studovat4 Složky řetězce přežití
-
Nyní studovat5 Neodkladná resuscitace
-
•5.1 Dělení neodkladné resuscitace
-
•5.2 Diagnostika náhlé zástavy oběhu
-
•5.3 Poruchy průchodnosti dýchacích cest
-
•5.4 Kardiopulmonální resuscitace u dospělého člověka
-
•5.5 Základní neodkladná resuscitace u novorozence
-
•5.6 Základní neodkladná resuscitace u kojence
-
•5.7 Základní neodkladná resuscitace u dětí od 1 roku věku
-
•5.8 Obnova krevního oběhu při rozšířené neodkladné resuscitaci
-
-
Nyní studovat6 Bezvědomí
-
Nyní studovat7 Obvazová technika
-
Nyní studovat8 Masivní krvácení
-
•8.1 Dělení krvácení
-
•8.2 Patofyziologie a příznaky velké krevní ztráty
-
•8.3 Způsoby ošetření krvácení
-
•8.4 Zevní krvácení
-
•8.5 Vnitřní krvácení
-
•8.6 Krvácení z tělesných otvorů
-
•8.6.1 Krvácení z nosu (epistaxe)
-
•8.6.2 Krvácení z ucha (ottorhagia)
-
•8.6.3 Krvácení z dutiny ústní
-
•8.6.4 Vykašlávání krve (hemoptýza)
-
•8.6.5 Zvracení krve (hemateméza)
-
•8.6.6 Krvácení z močových cest (hematurie)
-
•8.6.7 Krvácení z konečníku (enteroragie, meléna)
-
•8.6.8 Krvácení v gynekologii a porodnictví (metrorhagie)
-
-
-
Nyní studovat9 Šok
-
Nyní studovat10 Rány
-
Nyní studovat11 Kraniocerebrální poranění – poranění hlavy
-
Nyní studovat12 Poranění páteře a míchy
-
Nyní studovat13 Poranění hrudníku
-
Nyní studovat14 Poranění břicha
-
Nyní studovat15 Poranění kostí, kloubů a svalů
-
Nyní studovat16 Tlaková poranění
-
Nyní studovat17 Úrazy při dopravních nehodách
-
Nyní studovat18 Polytrauma
-
Nyní studovat19 Hromadné úrazy, třídění raněných (START)
-
Nyní studovat20 Křeče a křečové stavy
-
Nyní studovat21 Poranění oka
-
Nyní studovat22 Poškození teplem, chladem, chemickými látkami
-
Nyní studovat23 Úrazy elektrickým proudem a bleskem
-
Nyní studovat24 Akutní intoxikace
-
Nyní studovat25 Akutní asfyxie
-
Nyní studovat26 Akutní stavy v gynekologii
-
•26.1 Úrazy ženských pohlavních orgánů
-
•26.2 Záněty
-
•26.3 Krvácení
-
•26.4 Akutní stavy související s graviditou
-
•26.4.1 Potrat hrozící v I. a II. trimestru
-
•26.4.2 Předčasné odlučování placenty v II. a III. trimestru
-
•26.4.3 Krvácení po spontánním potratu
-
•26.4.4 Krvácení po umělém přerušení těhotenství
-
•26.4.5 Mimoděložní těhotenství
-
•26.4.6 Polytrauma u těhotné ženy
-
•26.4.7 Abnormální krvácení po porodu v šestinedělí
-
-
•26.5 Bolesti v podbřišku
-
•26.6 Porod
-
-
Nyní studovat27 Náhlé příhody břišní
-
Nyní studovat28 Urologické úrazy
-
Nyní studovat29 Vybrané akutní stavy
-
Nyní studovat30 Polohování a transport raněných
-
Nyní studovat31 Medicína katastrof a krizový management
-
•31.1 Základní pojmy
-
•31.2 Základní úlohy medicíny katastrof
-
•31.3 Příprava státu a zdravotnictví v krizových situacích
-
•31.4 Zásady traumatologického plánování ve zdravotnictví
-
•31.5 Základní typy činností velitele základní složky integrovaného záchranného systému
-
•31.6 Specifické zásady činnosti zdravotnické složky v místě mimořádné události
-
•31.7 Terorismus a medicína katastrof
-
-
Nyní studovat32 Souhrnné testovací otázky
-