Radiologie_a_nuklearni_medicina
12.5.2 Kyslíkový efekt
12.5.2 Kyslíkový efekt
Při ozáření tkáně vznikají volné radikály, které jsou vysoce reaktivní a poškozují vazby DNA. Přítomnost kyslíku zvyšuje vznik radikálů a brání reparativním procesům v buňce. V nepřítomnosti kyslíku nebo pokud jsou přítomny redukující látky – volné radikály se s nimi spojí a poškození nevzniká. Hypoxické buňky jsou příčinou radioresistence.
Obecné pravidlo udává, že lépe prokrvená tkáň znamená větší biologický efekt záření. Toto pravidlo je nazýváno kyslíkovým efektem. K hodnocení OER (oxygen enhancement ratio = zvyšujícího faktoru kyslíku) použijeme poměr citlivosti anoxických buněk k citlivosti prokrvených buněk, který by měl být nejčastěji mezi 2–3 Gy.
