Rehabilitacni_osetrovatelstvi

14.5 Rehabilitace v kardiochirurgii

14.5 Rehabilitace v kardiochirurgii
 
  
Před elektivním kardiochirurgickým výkonem je vhodné do předoperační přípravy zařadit „preconditioning“ se zaměřením na zvyšování zdatnosti a korekce poruch hybného systému.
 
Pooperační rehabilitace je zcela závislá na zdravotním stavu pacienta, který musí být pečlivě sledován. Náročnost volíme vždy s ohledem na přítomnost stenokardií, přítomnost arytmií, kašle, v závislosti na srdeční frekvenci, krevním tlaku, saturaci krve kyslíkem, dechové frekvenci, tělesné teplotě, prokrvení aker. Pohybová terapie po kardiochirurgických výkonech má svá specifika a dělí se do čtyř fází. Cílem je zvýšení kardiopulmonálních rezerv pacienta.
 
1. fáze – probíhá při hospitalizaci pacienta, pohybová terapie začíná první pooperační den cvičením na lůžku se zaměřením na prevenci TEN. Cvičí i pacienti napojení na umělou plicní ventilaci pokud nejsou tlumeni a dovolí-li to jejich celkový stav. Při extubaci je vhodná přítomnost fyzioterapeuta, který pacientovi efektivně pomáhá zvládnout první okamžiky a asistuje při expektoraci. Nezbytná je důsledná kontrola kašle, aby nedošlo ke zbytečnému přetěžování sterna (po sternotomii) a také správná funkce bránice. S pacienty provádíme dechovou rehabilitaci a odkašlávání s fixací operační rány a sterna.
Od třetího dne se pacient posazuje na lůžku, provádí stoj u lůžka. Pokud není nezbytné další kontinuální monitorování, pacient je přeložen z jednotky intenzivní péče na standardní oddělení. Od pátého dne chodí po pokoji, od sedmého také po chodbě. Od jedenáctého dne zkouší chůzi po schodech a pohybuje se po celém patře. Při propuštění by měl zvládnout chůzi po schodech do jednoho patra. U pacientů po operaci na tepajícím srdci (tedy bez mimotělního oběhu) je možné dle stavu doporučit i časnější mobilizaci a vertikalizaci, například již první den po operaci se posazují a druhý den vstávají z lůžka. O pohybovém režimu vždy rozhodne ošetřující lékař.
 
2. fáze – období do 6. týdne po operaci, které zpravidla probíhá v domácím prostředí s ambulantní rehabilitací. Pokračuje péče o jizvu a pacient zahajuje optimalizaci tělesné zdatnosti.
 
3. fáze – období do 12. týdne od operace, období rekonvalescence, pacient trénuje vytrvalostní zátěž ideálně 3x denně.
 
4. fáze – období od 13. týdne po operaci, pacient pokračuje v nastaveném pohybovém režimu, navštěvuje individuální nebo skupinová cvičení a řídí se doporučeními: nenosí a nezvedá břemena, do zhojení jizvy neřídí automobil, neprovádí dlouhodobé činnosti s horními končetinami nad hlavou, neprovádí skoky a doskoky, odporový trénink provádí jen pod dohledem fyzioterapeuta.
V pooperačním období důsledně dbáme na management bolesti. Bolest často vede k dechovým obtížím s poruchou ventilace.
Pro efektivnější fyzioterapii je pro pacienta prospěšné podání nebo zvýšení analgetik před zahájením cvičení. U některých pacientů je rovněž vhodné podávání antidepresiv.
Při podávání jídla postupujeme od poloh na lůžku v polosedu, v sedu, se spuštěnými dolními končetinami k sedu u stolu.
Hygienu provádíme nejprve vleže na lůžku, postupně v polosedu na lůžku, v sedu s odvozem na WC, mytí v sedu u umyvadla, mytí ve stoji, pacient si sám dojde provést hygienu k umyvadlu a na WC.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše