Rehabilitacni_osetrovatelstvi

4.2 Mobilizace

4.2 Mobilizace
 
 
Hlavním cílem pohybové aktivizace je prevence svalových atrofií, degenerativních změn zejména na hyalinních chrupavkách, vazivu a kloubních pouzdrech. Byl prokázán efekt při prevenci osteoporózy a vzniku heterotopických osifikací. Pohybová aktivizace je nezbytnou součástí prevence imobilizačního syndromu.
Často zanedbávanou oblastí prevence je předcházení vzniku zejména neurogenních heterotopických osifikací (NHO). Postihuje zejména měkké tkáně v oblasti kloubů u pacientů s neurologickým deficitem. Vznikají často po úrazech mozku či míchy, po popáleninách, ale i po ortopedických traumatech. Postihují zejména kyčelní klouby, objevují se za dva měsíce od postižení. V kloubu je omezený pohyb, otok měkkých tkání, erytém, subfebrílie a bolest (pokud je vnímání bolesti zachovalé). Zvyšuje se spasticita a může dojít k hluboké žilní trombóze. V séru lze prokázat zvýšenou hladinu alkalické fosfatázy a diagnostiku lze provést zobrazovacími metodami (USG, scintigrafie, CT, MR). Cílem ošetřovatelské péče je předejít komplikacím, které zvyšují riziko NHO – prevence dekubitů, hluboké žilní trombózy, uroinfekce. Zcela zásadní je důsledné a správné polohování pacienta. Léčba NHO je chirurgická v případě, že pacient má tímto omezenou mobilitu, zvládání běžných denních aktivit, či v místech výskytu se tvoří dekubity a jiné komplikace.