Rehabilitacni_osetrovatelstvi

21.3 Kinezioterapie

21.3 Kinezioterapie
 
    
Kinezioterapie (psychomotorická terapie) se snaží pohybem získat přístup k pacientovi a prostřednictvím jeho osobních prožitků ovlivnit jeho psychiku. Vede jedince k aktivní spoluúčasti na terapii, pomáhá mu objevovat způsoby, jak přistupovat ke svým problémům. Zdůrazňovány jsou neverbální prvky a postupně je vyvolávána potřeba komunikace. Kinezioterapeutické programy modelují situace, v nichž si pacient ověřuje a rozvíjí své schopnosti. Kinezioterapie podněcuje aktivitu jedince, zvyšuje sebeúctu, snižuje úzkost, depresi, percepci stresu a reaktibilitu na stres, zvyšuje odolnost vůči zátěžím, má euforizačni účinky, zlepšuje mentálni funkce. Pohyb je jedním ze spojovacích článků vnitřního a vnějšiho světa. Podílí se na něm tělo i duše ve vzájemné harmonii. O důležitosti pohybu v průběhu stárnuti a stáří nelze pochybovat. Dostatečná pohybová aktivita ve vyšším věku je předpokladem udržení nezávislosti na cizí pomoci.
 
Terapeut doprovází cvičení jednoduchými slovními pokyny, ale většina cvičících se orientuje podle toho, co vidí u terapeuta nebo dalších cvičících. Problémem může být apraxie se změnou hrubé a jemné motoriky, s rigiditou a narušeným prostorovým vnímáním. Velmi nevhodné a demotivující je časté napomínání pacientů, že neprovádí cviky správně. Cílem je oprostit dementního člověka od negativních zážitků, pocitů neúspěchu a selhání. Vždy je třeba ale dbát na pacientovu bezpečnost. Pro některé pacienty není možné rozpoznat pravou a levou stranu, také koordinace pohybů dolních a horních končetin vázne. Ve vyšším věku je kontraindikován záklon hlavy. Zvláštní přístup vyžadují kardiaci, pacienti s endoprotézami (hlavně kyčelního kloubu). V průběhu cvičení je třeba myslet na omezený pohyb v kloubech seniorů, možnost ortostatické hypotenze při rychlé změně polohy, sníženou funkci smyslových orgánů. Nezařazujeme švihové pohyby.
 
Cvičení by mělo probíhat pokud možno denně pod vedením kinezioterapeuta, kterého pacienti dobře znají a důvěřují mu. Je vhodné cvičení zařadit vždy ve stejnou dobu, vždy nejméně hodinu po jídle, ve vhodném oděvu a ve vyvětrané místnosti, která je z hlediska bezpečí ke cvičení vhodná (neklouzavá podlaha). Cvičící mají zajištěn stálý přístup k tekutinám.
 
Kinezioterapeutické cvičení u starých lidí by mělo probíhat převážně vsedě na židlích. Terapeut by měl cvičit zároveň se skupinou, mluvit dostatečně nahlas a používat takové pokyny, aby jim cvičící rozuměli. Jednotlivé cviky opakujeme 4krát až 6krát. Je vhodnější, když jsou židle rozestaveny do kruhu v přibližně stejných vzdálenostech. V kruhu spolu mohou účastníci lépe komunikovat, verbálně i neverbálně, což je jedním z cílů tohoto cvičení.
 
Každá kinezioterapeutická jednotka ma 3 základní části:
- Úvodní část - Začíná uvedením cvičících do „reality“. Společně se snaží přijít na to, jaké je datum a co je za den v týdnu, pak terapeut připomene, kdo má ten den podle kalendáře svátek. V případě, že nějaký člen skupiny svátek či narozeniny ten den slaví, má možnost vybrat si písničku, kterou mu pak ostatní zazpívají. Pak terapeut vysvětlí cvičícím, co bude ten den náplní kinezioterapeutického cvičení. Pak se již všichni postaví do správné výchozí polohy a provádějí prohloubené dýchání.
 
- Hlavní část - Má předem určený záměr daný mírou onemocnění, aktuálním psychosomatickym stavem a záměrem léčby. Zařazujeme například celkové procvičení těla bez náčiní i s náčiním, pohybové hry.
 
- Závěrečná část - Na závěr zařadíme protažení, klidové dýchání, relaxaci. Jednotku uzavřemepochvalou. Rozloučit se můžeme společnou písní.
 
Z fyzioterapeutického hlediska jsou do kinezioterapeutických jednotek zařazeny
tyto druhy cviků:
- cviky pro zlepšení cévní cirkulace,
- cviky posilovací,
- cviky protahovací,
- cviky pro udržení a zvětšení rozsahu kloubní pohyblivosti,
- cviky rovnovážné,
- cviky manipulační pro rozvoj jemné motoriky,
- cviky navozující spravné držení těla.
 
Z hlediska vlivu na psychiku by mělo plnit cvičení tyto cíle:
- aktivizace,
- zvýšení sebedůvěry, sebeúcty,
- snížení úzkosti,
- snížení deprese, euforizujicí účinky,
- zlepšení koncentrace a jiných kognitivních funkcí,
- zlepšení verbální i neverbální komunikace,
- snížení neklidu a poruch spánku.
 
S dementními pacienty je vhodné chodit na procházky. I pacienti s poruchou mobility a koordinace je dobré brát na krátké vycházky s odpočinkem na lavičkách. Velmi vhodná je také práce na zahrádce.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše