Rehabilitacni_osetrovatelstvi

3.2 Cíle polohování

3.2 Cíle polohování
 
 
Způsob polohování vždy přizpůsobíme cíli, kterého chceme dosáhnout:
- prevence a eliminace bolesti (polohováním v úlevové poloze),
- prevence omezení rozsahu pohybu v kloubech, prevence vzniku kontraktur svalů a šlach (velmi rizikoví jsou pacienti s neurologickým onemocněním, zejména pacienti se spasticitou), prevence kloubních deformit (subluxace, luxace kyčelních kloubů, pes equinovarus a skolióz), cíleným polohováním, většinou pomocí ortéz, se snažíme tyto důsledky zmírnit,
- prevence vzniku proleženin střídáním poloh, polohováním snižujeme tlak na rizikové partie (nejčastější predilekční místa: sacrum, trochanter, paty, kotníky, lýtka, kolena, týlní kost, ušní boltec, spánková oblast, lokty, hřeben lopatky, trny krčních a hrudních obratlů), zlepšujeme prokrvení, užíváme speciální antidekubitní pomůcky,
- usnadnění mobilizace a evakuace hlenu z určité části plic polohovou drenáží, prevence zhoršení ventilace plic, stagnace a hromadění hlenu, prevence pneumonie, prevence vzniku atelektáz, uplatňujeme zejména techniky respirační fyzioterapie pod odborným vedením fyzioterapeuta,
- lepší návrat venózní krve a lymfy (např. u edému DK, HK),
- zlepšení trofiky a prevence vzniku degenerativních změn,
- podpora rozpoznání a uvědomění si postižených tělesných segmentů,
- prevence nebo omezení rizika poškození periferních nervů, zabraňujeme kompresi nervů,
- snížení intrakraniálního tlaku, při zvýšeném intrakraniálním tlaku je vhodná poloha na zádech s hlavou v ose těla a mírně zvýšenou horní polovinou těla (přibližně 30°), důsledně zabraňujeme uložení hlavy pod úroveň těla a otočení hlavy,
- zlepšení vigility a pozornosti, tím je umožněna aktivní forma terapie, polohováním lze ovlivnit tzv. motorický neglect syndrom, při němž pacient končetiny nepoužívá, ačkoli síla svalstva není omezena a pacient je považuje za cizí, cílem je dosáhnout, aby si tyto partie uvědomoval a zaměřil na ně svou vědomou pozornost v nejvyšší míře,
- regulace svalového tonu (hledáme polohy, které snižují spasticitu, odstraňujeme faktory, které zvyšují svalový tonus, na němž se též mohou významně podílet podmínky prostředí – ostré světlo, hluk, chlad, průvan, též psychická zátěž a bolest).