Rehabilitacni_osetrovatelstvi

3.3 Obecné zásady při polohování

3.3 Obecné zásady při polohování
 
 
Vždy vycházíme z dobré znalosti aktuálního zdravotního stavu pacienta a z dobré znalosti techniky provedení změny polohy. Dodržujeme zásady bezpečné manipulace s nemocným. Pokud je pacient schopen polohu měnit sám, pak mu při její změně pouze dopomáháme a zajistíme ji pomůckami. Se zamýšlenou změnou jej seznámíme (vysvětlíme důvod, postup, cíl).
 
Polohování je sice „statickou“ složkou terapeutických postupů, při jeho provádění vyžadujeme, pakliže není pacient v bezvědomí, jeho aktivní spolupráci. Pokud má pacient mobilní HK, snažíme se polohovat tak, aby se mohl sám obsloužit. Polohováním zařazeným do průběhu celého dne nejenom zamezujeme poruchám, ale podporujeme zachování stávající normální pohybové funkční aktivity.
Pokud pacient není schopen měnit polohu, provádíme její změny pasivně. Pokud je v bezvědomí, přesto na něj mluvíme a „komentujeme“ daný proces.
 
Změny provádíme přes den nejdéle po 2 hodinách, v noci po 3 hodinách, v případě potřeby i mnohem dříve - bolest, poruchy čití apod. Zvolenou polohu opakovaně kontrolujeme a dle potřeby opravujeme nebo měníme.
Při polohování je třeba bedlivě sledovat ohrožená místa. Pacient musí ležet v suchu a být čistý. Vždy sledujeme také správnou polohu permanentního močového katetru, epicystostomie, žilního katetru.
Správná poloha musí být bezpečná, za tím účelem lze použít různé polohovací pomůcky a též postranice k lůžku.
 
Poloha musí být pohodlná, nebolestivá a musí umožnit reziduální pohyb. Při polohování je třeba dodržet stanovené postupy a vyvarovat se sorrorigénii. Uplatňujeme dobré znalosti fyziologického pohybu a rozsahu v daném kloubu. Poškodit pacienta můžeme také při neprofesionálním používání dlah nebo například při nesprávném bandážování dolních končetin (mimo jiné hrozí útlak nervu, který může vést až k periferní paréze).
Polohy měníme jejich střídáním z lehu na zádech na bok, na břicho, na druhý bok a využíváme i mezipolohy. Při každé změně vždy pečlivě zhodnotíme stav kůže a aktuálně upravíme plán polohování. Některé polohy jsou u určitých pacientů kontraindikovány nebo jsou nevhodné (pronační poloha se vynechává např. u pacientů s respiračním onemocněním). Plán polohování je též vhodné přizpůsobit dennímu či léčebnému režimu (např. v době podávání stravy podpíráme v lehu či v sedu).
Mezi nejzávažnější mechanické vlivy, kterým se snažíme polohováním předejít, jsou střižné síly a tření. Střižné síly se nejvíce uplatňují v polosedu, kdy trup klouže po matraci dolů. Tření vzniká při pohybu samotné kůže po podložce. V rámci prevence dekubitů během polohování provádíme hygienickou péči, masáže, cvičení. O změnách polohy provádíme pečlivé záznamy do dokumentace.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše