Rehabilitacni_osetrovatelstvi
11.2 Pády
11.2 Pády
Pád je mimořádná událost vyúsťující v nezamýšlené spočinutí pacienta na zemi nebo na jiném, níže položeném povrchu. Zdravotnická zařízení v ČR věnují významnou pozornost kontinuálnímu zvyšování kvality péče. Jednou z možností, jak procesuálně hodnotit kvalitu ošetřovatelské péče, představují indikátory kvality. Prevence pádů je v ošetřovatelské praxi závažnou oblastí. Její účinnost můžeme hodnotit indikátorem kvality - podílem zraněných z pádu na 1000 ošetřovacích dnů (JURÁSKOVÁ, 2009).
Pády patří mezi nejčastější mimořádné události ve zdravotnickém zařízení. Mimořádnou událostí ve zdravotnickém zařízení se myslí taková událost, která má za následek poškození zdraví nebo majetku a vzniká jako důsledek selhání lidí nebo technologií. Kvalita zdravotní péče a kvalita ošetřovatelské péče bývá v poslední době velmi častým tématem v souvislosti s poskytováním zdravotní péče.
Snížení rizika poškození pacientů v důsledku pádu řadí Join Commission International mezi 6 mezinárodních bezpečnostních cílů.
Sleduje tři indikátory:
1. Nemocnice v rámci týmové spolupráce stanoví pravidla vedoucí ke snížení rizika poškození pacientů pády.
2. Nemocnice zavede proces vstupního hodnocení rizika pádu u pacientů a opakovaného hodnocení u pacientů, u nichž došlo ke změně zdravotního stavu, ke změně spektra užívaných léků apod.
3. Nemocnice zavede opatření ke snížení rizika pádů u pacientů, vyhodnocených jako rizikoví (JCI, 2008).
Asi 1/3 zdravých osob nad 65 roků a 1/2 nad 80 roků žijících doma upadne nejméně jednou za rok. U obyvatel domova důchodců i přes omezenou fyzickou aktivitu a všechny další restrikce upadne 2/3 alespoň jednou za rok. O většině pádů (3/4) se lékař vůbec nedozví. Starší lidé vyhledávají lékaře pouze v případě potíží – zlomenina, poranění aj. Většina pádů (95 %) nastává při běžných každodenních činnostech např. při chůzi po schodech a pouze 5 % při výslovně rizikových aktivitách. Ženy padají častěji než muži a mají dvojnásobně vyšší výskyt závažných komplikací. Po 75. roce se incidence rozdílů v pádech mezi pohlavími vyrovnává. Zranění při pádech jsou šestou až sedmou hlavní příčinou smrti u osob nad 65 roků. Mortalita ve vztahu k pádům roste s věkem exponencionálně pro obě pohlaví po 75. roce (WEBER, 2000).
Nejčastější příčinou pádů jsou problémy s chůzí, se stojem a v souvislosti s přesunem z nebo na lůžko. Dále s odchodem na WC nebo do koupelny.
Z hlediska poskytované ošetřovatelské péče je také zajímavý časový interval, kdy nejčastěji ve zdravotnických zařízeních k pádům dochází. Rizikové období je mezi 19. a 7. hodinou, přičemž větší výskyt pádů je mezi 24. a 7. hodinou a nejkritičtější je doba mezi 3. a 6. Hodinou raní.
Hrozí i poranění způsobená pádem: prochladnutí při nemožnosti vstát, dekubity, ale také úzkost, deprese, omezení životních aktivit a ztráta soběstačnosti. Opakované pády patří k častým příčinám přijetí do zdravotnických a ošetřovatelských zařízení. Léčba zranění je u seniorů komplikovanější, často provázená trvalými následky. Je patrné, že úrazy a pády jsou ohroženi senioři v domácnosti, při pohybu v komunitě, ve zdravotnickém i v sociálním zařízení. Až 5-6 % pádů má za následek zlomeninu, především proximálního femuru (1-2 % pádů), distálního předloktí a proximálního humeru; 90 % všech zlomenin proximálního femuru je následkem pádu (FAIT, 2008).
Národní statistika vydaná v USA Centry pro prevenci a kontrolu nemocí (CDC – Centers for Desease Control and Prevention, 2009) považuje pády starých občanů za vážný problém veřejného zdraví.
Zpráva o pádech v zařízeních pro dlouhodobou péči uvádí následující:
- V roce 1997 žilo v domech ošetřovatelské péče 1,5 milionu lidí starších 65 let. Pokud, budou pokračovat stávající trendy, vzroste toto číslo v roce 2030 na 3 miliony.
- Běžný dům ošetřovatelské péče se 100 lůžky nahlásí za rok 100–200 pádů, mnoho pádů zůstává nenahlášených.
- Až 75 % obyvatel domů ošetřovatelské péče za rok upadne. Je to dvojnásobek oproti pádům seniorů žijících doma.
- Klienti domů ošetřovatelské péče padají často opakovaně – v průměru to je 2,6 pádu na člověka a rok.
- Okolo 35 % pádů se objevuje mezi nemobilními pacienty.
- Kolem 20 % úmrtí na podkladě pádů se odehraje právě u 5 % seniorů, kteří žijí v domech s ošetřovatelskou péčí.
Pády se častěji vyskytují v domech ošetřovatelské péče, protože jejich obyvatelé jsou křehčího zdraví než senioři žijící doma (BEDSINE, 1996). Klienti domů ošetřovatelské péče jsou v průměru starší, mají snížené smyslové vnímání a jsou více omezeni ve svých denních aktivitách (CLARK, 2008). Obyvatelé domů ošetřovatelské péče mají také větší tendenci k polymorbiditě, k fyzické závislosti a mají častěji problémy s chůzí (JOINT COMMISSION RESOURCES, 2007).
Obecně se udává po zavedení intervenčních programů 4 % pokles celkového počtu pádů, především však významně klesá počet fatálních pádů či pádů vedoucích k závažnému (tj. hospitalizaci vyžadujícímu či prodlužujícímu) poranění. Prvním bodem jakéhokoli obecně intervenčního programu je edukace personálu zdravotnického zařízení o rizikovosti pádů (MARX, 2005).
V České republice doposud nebyl vypracován závazný národní standard prevence a snižování pádů a jejich následků. Zdravotní ani sociální zařízení nemají povinnost hlášení počtu pádů a jejich následků. Mnohá zařízení nemají vypracovanou metodiku k identifikaci rizikového pacienta/klienta a prevence pádů a jejich následků je nedostatečná. Členové ošetřovatelského týmu jsou nestejnoměrně a nedostatečně edukováni. Doposud nebyly vyčísleny náklady spojené s pády a jejich následky. To vše i přesto, že pády jsou nejčastější mimořádnou událostí.