Sociologie
11 Sociologický výzkum
11 Sociologický výzkum
11.3 Testovací otázky
Sociologický výzkum obecně slouží k získání kvantitativních (týkajících se množství) i kvalitativních (týkajících se kvality, jakosti) poznatků o sociální realitě a k nalezení vztahů mezi prvky a oblastmi sociální reality.
Získané poznatky mohou být využívány v sociologické teorii nebo v praxi.
Metody a techniky výzkumu tvoří samostatnou a obsáhlou část sociologie.
1. Metody výzkumu - metoda znamená cestu, systém pravidel a principů, prostředek pro dosažení cíle výzkumu.
2. Výzkumné techniky jsou pracovní nástroje pro sběr údajů, potřebných k získání určených dat
Podle M. Schneidera a F. Koudelky rozlišujeme metody:
- statistická - (vyhodnocování číselných údajů statistickými postupy), vychází z předpokladu hromadného výskytu jevů a procesů, které lze kvantifikovat pomocí matematické statistiky
- historická - vychází ze zkoumání vývoje (historie) sledovaného jevu či procesu. Nejde jen o popis, ale o zachycení vývoje a zjištění vnitřních zákonitostí změn. Na základě toho je možno předvídat určité tendence, prognózy v krátkodobé perspektivě
- experimentální - užívání je v sociologii značně složité, poněvadž prakticky nelze u společenských jevů a procesů navodit laboratorní podmínky, které by zabránily působení rušivých nežádoucích vlivů
- sociometrická - využívá se ke zkoumání vztahů mezi konkrétními členy v malých sociálních skupinách, ze sociologie se poněkud vymyká
- typologická, srovnávací - spočívá v konstrukci určitých typů na základě srovnávání jejich vlastností. Sleduje příčiny rozdílů
- monografická - spočívá ve všeobecném podrobném zkoumání jednoho jevu (případu). Nevýhodou je, že závěry jsou obecně platné jen pro zkoumaný jev
Přehled sociologických metod podle hlavních kritérií | ||||||
Procedura |
Počet případů |
Výběr případů |
Vztah ke skutečnosti |
Časové souvislosti |
Poznání kauzality |
Abstrakce zobecnění |
Statistická |
mnoho |
náhodný |
dána |
současnost |
funkční závislost |
jeden i více znaků- různá úroveň |
Experimentální |
málo |
záměrný |
navozena |
současnost |
možné |
izolace 2 proměnných - úzké zobecnění |
Monografická |
jeden |
záměrný |
dána |
současnost také vývoj |
obvykle nelze |
komplexní skutečnost - jen popis |
Historická |
málo |
omezené možnosti výběru |
dána |
minulost |
v širokých souvislostech |
celé jevy- vývojové tendence |
Typologická |
málo |
záměrný |
konstruované typy |
současnost i minulost |
nemá význam |
celé jevy - úzké zobecnění |
Způsob (model) provádění sociologického výzkumu a jeho jednotlivé etapy:
1. Teoretická a metodická příprava
- stanovení výzkumného problému, předběžná analýza, formulace hypotéz, vymezení předmětu (výzkumného vzorku) a vytvoření metodiky zkoumání, vypracování a oponování projektu výzkumu, organizační zabezpečení.
2. Získávání dat a materiálů zvolenými technikami
- instruktáž výzkumníků a samotný sběr dat a jeho průběžná kontrola soustředění získaného materiálu.
3. Zpracování empirického materiálu
- hodnocení materiálu a vyřazení vadného, ověření validity (platnosti) a spolehlivosti, třídění a kódování materiálu, vědecký popis jevů po stránce kvalitativní i kvantitativní, sociologická analýza, formulování závěrů, rozbor zkoumaného problému, důkazy správnosti, zevšeobecnění a začlenění nových poznatků.
- Zpracování empirického materiálu probíhá speciálními metodami za využití výpočetní techniky a obvykle vyžaduje nasazení profesionálního týmu.
4. Praktická aplikace
- získaných poznatků v sociologické teorii i společenské praxi, zpracování a publikace výsledků výzkumu.
Mezi specifické profesionální pojmy patří:
Předvýzkum – ověřuje v praxi navrženou metodologii.
Průzkum - jde o řešení aktuálního konkrétního úkolu s bezprostřední aplikací poznatků pro praxi; ve srovnání s výzkumem nemá vysoké a bezprostřední vědecké cíle, v porovnání s výzkumem je méně komplikovaný.
Reliabilita - spolehlivost měření, odolnost výzkumného postupu proti chybám (vlivu pozorovatele, vlivu prostředí, únavy zkoumaných osob).
Respondent - zkoumaná osoba.
Validita - platnost výsledků měření, míra shody mezi daty a skutečností.
Výzkumník nebo tazatel - osoba, která v terénu získává výzkumná data.
Výběry - výzkum se provádí na vzorku populace, který musí zaručit splnění cílů výzkumu a ve kterém se vyskytuje zkoumaný jev.
Operacionalizace – uvedení měřitelných indikátorů, které naznačují výskyt zkoumaného jevu. Vytvoření operacionálních definic, upřesnění a standardizace pojmů.
Standardizace – metodologický princip zajišťující komptabilitu empirických výzkumů (zajištění stejných podmínek).
Pilotáž – součást předvýzkumu, prováděná na malém vzorku s cílem zjistit reakce respondentů a najít nejlepší výzkumnou metodu.
Hypotéza – empiricky ověřitelná výpověď formulovaná na základě dosavadních poznatků. Připisuje souboru určité vlastnosti, souvislosti, důsledky.
Literatura:
BURIANEK, J. Sociologie. Praha: Fortuna, 1996. ISBN 80-7168-754-5.
GEIST, B. Sociologický slovník. Praha: Victoria Publishing, 1992. ISBN 80-85605-28-7.
HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. Praha: UK, 1995. ISBN 80-7184-139-0.
JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Karolinum, 1992. ISBN 80-7066-662-5.
Sociologie 2005. In: Sociologie 2005 [online]. [vid. 2014-07-07]. Dostupné z: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&frm=1&source=web&cd=2&sqi=2&ved=0CCkQFjAB&url=http%3A%2F%2Fwww.sociologie2005.wz.cz%2Fdokuments%2FSociologie%2FSTUD_Sociologie_vyzkum.doc&ei=CGi6U8XuB8On4gTOioCoDA&usg=AFQjCNERrUZ50N4rPKIYoI2Bm8ZctToZwg.