Sociologie
3.2 Mechanizmy socializace
3.2 Mechanizmy socializace
Pět nejdůležitějších mechanizmů socializace:
1. vliv prenatálních podmínek na postnatální vývoj
2. vzájemnost vztahů matky a dítěte (např. taktilní doteky matky a dítěte se pohybují na škále od něžných po agresivní a hrubé)
3. role nedospělých vrstevníků ve vývoji (např. společná hra)
4. otevřenost vývojového procesu po celé trvání života (např. socializace jedince v novém, cizím prostředí
5. role stimulace ve vývoji (např. koordinace oka a ruky se vytvoří správně pouze tehdy, když se může dívat kolem sebe
Dále dělíme mechanismy socializace na vnější a vnitřní.
Mezi vnější mechanismy můžeme zařadit veškeré okolí jedince. Vnějšími mechanismy jsou různé společenské instituce, sociální status, přátelé, školní kolektiv, prarodiče.
Mezi vnitřní mechanismy musíme zařadit i mozek člověka. Existují přesvědčivé argumenty, že čelní laloky mozkové kůry jsou tím, co dělá člověka člověkem, což je i schopnost korektního sociálního chování. Pokud dojde k poškození frontálních laloků, může dojít k dramatické změně osobnosti.
Vnitřní mechanismy mají také vliv na vnější. Například aktivní matka a klidné introvertní dítě. Nároky matky na pohyb budou jistě přesahovat motivaci dítěte. Můžou vznikat neshody v základním rozložení osobností obou a pravděpodobně jich budou doprovázet celý život, pokud se ani objekt ani subjekt nepřizpůsobí druhému.
Vzájemné nepochopení může vést k útěku do svého světa. Pokud jsou předpoklady dítěte v rovnováze s očekáváním a nároky okolí, bude vhodná a přiměřená stimulace podkladem zdařilé socializace. Čím více budou v rovnováze vnější a vnitřní mechanismy socializace, tím je vyšší pravděpodobnost úspěšné socializace.
Ne každé působení společnosti lze označit jako působení socializační. Odehnal (1988) rozlišuje ještě tři množiny vlivů:
1. Individualizační působení, které není se socializací v rozporu, ale dotváří individuální specifika jedince.
2. Patogenní působení, které způsobuje vznik duševních poruch.
3. Deviantní socializaci, která je odchylkou od socializace.
Proces socializace pak definuje jako působení společnosti, díky němuž se stává postupně více a více členem této společnosti. Zároveň musíme zdůraznit celoživotní proces socializace.