Sociologie
5.3 Zdraví poškozující chování
5.3 Zdraví poškozující chování
Kouření je nejčastější příčina úmrtí. EU se snaží zabránit lidem, aby začali kouřit, pomáhá kuřákům přestat kouřit, chrání lidi před vlivem tabákového kouře a omezuje reklamu a prodej tabákových výrobků. Povědomí o škodlivých vlivech kouření se zlepšuje, ale i navzdory značnému pokroku je počet kuřáků stále vysoký (přibližně třetina obyvatel). Zdravotní problémy spojené s kouřením zahrnují každoročně přibližně 695 000 úmrtí v důsledku kouření. U téměř poloviny těchto úmrtí jde o osoby ve věku mezi 35 a 69 roky – což je věk značně nižší než střední délka života. Zatímco povědomí o rizicích roste, citlivé skupiny obyvatel stále více požadují ochranu před kontaktem s tabákovým kouřem, který může způsobit nemoc, postižení i smrt.
Strategie EU v této oblasti se vyznačuje uceleným přístupem a zahrnuje legislativní opatření, financování projektů boje proti kouření a informační kampaně.
Evropská unie začlenila boj proti kouření do řady politik EU. Aktivně se podílí na boji proti kouření, zejména prostřednictvím Rámcové úmluvy o kontrole tabáku (FCTC), která je první mezinárodní smlouvou o zdraví, týkající se veřejného zdraví, kterou podepsalo dosud 168 účastníků.
Tato úmluva zavazuje země na celém světě k činnosti za účelem snížení výskytu úmrtí a onemocnění souvisejících s kouřením a poskytuje rámec pro postupné omezování kouření. Od roku 2005, kdy byla představena, se stala nástrojem pro tvorbu právních předpisů a politik na celosvětové úrovni. Členské státy EU se na tomto procesu spolu s Evropskou komisí aktivně podílejí.
Konference účastníků úmluvy se pořádají každé dva roky. Zúčastněné strany na nich přijímají rozhodnutí, protokoly a pokyny. Konference také dohlíží na to, zda je úmluva prováděna v plném rozsahu.
Konference účastníků úmluvy přijala několik pokynů:
- Nekuřácké prostředí
- Reklama a propagace tabáku a sponzorství související s tabákem (zákaz)
- Označování výrobků
- Vztahy s tabákovým průmyslem
Alkohol
Evropská unie je celosvětově oblastí s nejvyšším podílem uživatelů alkoholu a nejvyšší spotřebou alkoholu na osobu.
Alkohol je třetím nejdůležitějším rizikovým faktorem nemocí a předčasných úmrtí.
Alkohol a návykové látky jsou zodpovědné za společenské, duševní a emoční škody, včetně kriminálních činů a domácího násilí, což představuje obrovské náklady pro společnost.
Alkohol neškodí jen jeho příjemci, ale i lidem kolem něj, členům rodiny a obětem kriminálních činů, násilí a dopravních nehod s účastí alkoholu. S alkoholem stoupá riziko společenských škod. Pro individuálního pijáka platí, že čím vyšší spotřeba alkoholu, tím vyšší je riziko. Škody v důsledku pití jiné osoby sahají od nepříjemností typu rušení nočního klidu až po závažné dopady, k nimž patří ohrožení manželství, zneužívání dětí, násilí a konečně i zabití člověka. Obecně platí, že čím závažnější trestný čin nebo úraz, tím vyšší je pravděpodobnost, že na něm měl podíl alkohol. Alkohol vede k úrazům, duševním i behaviorálním poruchám, způsobuje postižení trávicího traktu, maligní nádory, kardiovaskulární onemocnění, poruchy imunity a onemocnění kostí a má za následek reprodukční a prenatální poškození. Alkohol zvyšuje riziko všech těchto onemocnění a postižení v závislosti na požité dávce. Čím vyšší spotřeba alkoholu, tím vyšší riziko.
Malé dávky alkoholu snižují riziko srdečních onemocnění. Kvalitativní studie a studie zahrnující korekci na možné ovlivňující faktory nacházejí menší riziko při nízké spotřebě alkoholu. Nejvýraznější snížení rizika je dosaženo v průměru při konzumaci 10 g alkoholu ob den. Při spotřebě nad 20 g alkoholu denně se riziko ischemické choroby srdeční již zvyšuje. Zdá se, že riziko srdečního onemocnění je vázáno spíše na etylalkohol než na určitý typ nápoje. Pitím většího množství alkoholu při jedné příležitosti se zvyšuje riziko srdečních arytmií a náhlé smrti pro srdeční selhání.
Riziko smrti v důsledku pití alkoholu je dáno poměrem mezi riziky nemocí a úrazů, která se zvyšují v důsledku alkoholu, a sníženým rizikem srdečního onemocnění po malých dávkách alkoholu.
Omezení nebo ukončení konzumace alkoholu je zdraví prospěšné. Všechna akutní rizika zanecháním pití alkoholu zcela odpadají. I u chronických onemocnění, jakými jsou jaterní cirhóza a deprese, vede omezení spotřeby či abstinence alkoholu k rychlému zlepšení zdravotního stavu.
Alkohol je spojen s mnoha různými fyzickými i duševními zdravotními problémy v závislosti na konzumované dávce, proto poskytovatelé primární zdravotní péče mají příležitost rozpoznat dospělé pacienty podléhající hazardní či škodlivé konzumaci alkoholu.
Primární péče zahrnuje léčbu mnoha nemocí včetně duševních, je třeba pátrat po alkoholu jako jejich možné příčině a zavést příslušnou léčbu. Zejména důležité je snížit riziko poškození druhých osob.
Užívání návykových látek, látek způsobujících závislost, je nebezpečné chování, které může vést až k destrukci jedince. Člověk závislý na návykových látkách obtížněji kontroluje své chování, snižuje se jeho schopnost zvládat stresové situace a bývá náchylnější k řadě duševních a jiným poruchám. To přináší řadu problémů nejen v osobním i společenském životě. Je tedy nebezpečím pro samotného jedince, ale i společnost.
Předcházení užívání návykových látek je prevencí primární. Primární protidrogová prevence je nejúčinnější tehdy, když k ní dochází naprosto přirozeným způsobem výchovou dítěte v rodině, protože jaký postoj zaujímají příslušníci rodiny k alkoholu, kouření apod., takové názorové postoje si postupně formuje dítě již v předškolním věku a tyto charakteristiky si nese i do budoucna.
Základem výchovy protidrogové prevence je poskytnout pravdivé informace o drogách dětem včas a věku přiměřenou formou.
Návykové látky jsou schopny ovlivňovat naše vnímání, chování a vzniká na ně závislost. Častěji se setkáváme s pojmem drogy.
Drogy nerozlišujeme podle síly účinku na lehké a tvrdé, přestože se toto rozlišení ujalo ve společnosti, protože účinek drog na organismus je velmi individuální a i tzv. lehká droga je schopna organismus vážně poškodit. Návykové látky dělíme dle způsobu užívání, dle účinné látky a také z hlediska legislativního – na drogy legální a nelegální nebo lépe řečeno na tolerované a netolerované.
Návyk je opakováním získaný sklon (schopnost) k vykonávání určité činnosti. Vybavuje se samočinně, automaticky, bez uvažování a rozhodování. Vzniká buď bezděčně prostým opakováním (dynamický stereotyp), nebo se utváří záměrně cvikem.
Rozdíl mezi návykem a závislostí je dán projevy chování. Zatímco návyk je opakováním získaný sklon tzn. projev naši vůle, závislost projevem vůle není, přestože k jejímu zvládnutí je vůle nezbytná. Často se setkáváme s pojmem psychická a fyzická závislost. Zatímco psychická závislost je založena jen na naší vůli, fyzická závislost je podmíněná řadou biochemických reakcí v organismu (hormonální změny). Fyzická závislost nemůže existovat bez současné závislosti psychické.
Závislost - drogová závislost – stav psychické i tělesné závislosti na psychoaktivních látkách (drogách) užívaných trvale (kontinuálně) se škodlivými důsledky pro jedince (toxikomana) i pro společnost.
Závislost se vytváří na jednu drogu (monotoxikomanie), například na alkohol, nebo na několik drog (polytoxikomanie), například na alkohol a sedativa.
Drogová závislost postihuje toxikomana psychicky (vede k poruchám psychickým, intelektuálních schopností a společenských vztahů) i tělesně (dochází k poškození jater, srdce a oběhového systému, k celkové kachexii).
Toxikomanie je celosvětovým problémem, o který se lidstvo začalo vážně zajímat začátkem 20. století. V České republice je zákonným opatřením od roku 1955 regulován výdej všech látek vyvolávajících lékovou závislost.
Sexuální zdraví
Evropská unie aktivně prosazuje sexuální zdraví a podporuje rozvoj zdravého životního stylu, pokud jde o sexuální chování. Tento cíl se zaměřením na mládež je součástí programu EU v oblasti zdraví na období 2008-2013. V tomto rámci hodlá unie rozvíjet přístupy ke zlepšení sexuálního zdraví všech občanů a podporovat vzájemnou výměnu osvědčených postupů a informací s cílem řešit závažné otázky, jako je těhotenství dospívajících či prevence pohlavně přenosných chorob. Tyto strategie zohlední určité cílové skupiny, budou podporovat rovnost žen a mužů a plně respektovat kulturní rozdíly. Unie podniká kroky k vytvoření evropského partnerství na podporu sexuálního a reprodukčního zdraví u mladých lidí a zranitelných skupin v Evropě. Podpora bezpečného sexu má stěžejní význam, pokud jde o prevenci přenosu nakažlivých nemocí, jako jsou HIV/AIDS a syfilis.
Unie se také zaměřuje na potřeby v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví v rozvojových zemích a významně finančně přispívá ke zlepšování reprodukčního zdraví v těchto zemích.
Výživa
Vyvážená strava a pravidelná tělesná aktivita jsou pro dobrý zdravotní stav nezbytné. V současnosti však Evropané konzumují příliš mnoho kalorií a příliš málo se pohybují. U dětí se v Evropě stále více projevuje nadváha a obezita. Mnoho významných rizikových faktorů, jež přispívají k předčasnému úmrtí, jako je vysoký krevní tlak, cholesterol, index tělesné hmotnosti a cukrovka, souvisí se stravou a s tělesným pohybem. Z těchto důvodů jsou výživa a tělesná aktivita hlavními prioritami politiky Evropské unie v oblasti veřejného zdraví. V této souvislosti EU zastává názor, že je zapotřebí spojit synergie a zdroje prostřednictvím zapojení všech zainteresovaných stran, včetně potravinářského a reklamního průmyslu, občanské společnosti a sdělovacích prostředků. Cílem činnosti je především zvýšit informovanost a zlepšit návyky, pokud jde o výživu a tělesnou aktivitu.
Hlavní představitele potravinářství, maloobchodu, odvětví stravování, reklamního průmyslu, nevládní zdravotnické organizace na úrovni EU sdružuje Evropská akční platforma pro stravu a tělesnou aktivitu. Tato platforma je fórum pro všechny, kdo jsou schopni se odhodlat k činům.
V květnu 2007 přijala Evropská komise bílou knihu o strategii pro boj s nadváhou a obezitou, která propojuje činnosti v oblasti zemědělství, dopravy, sportu, vzdělávání a také v oblasti veřejného zdraví a potravinářství. Strategie znovu zdůrazňuje význam platformy jakožto modelu pro lepší partnerství na celostátní a místní úrovni a zavádí novou skupinu na vysoké úrovni tvořenou zástupci vlád členských států.