Sociologie
1.8.2 Teorie konfliktu
1.8.2 Teorie konfliktu
Teorie konfliktu se domnívá, že jakákoliv forma lidského soužití vyhovuje jen části zúčastněných. Ostatní jsou k účasti na sociálním řádu donuceni, přes nevýhody.
Každý sociální řád privileguje jisté skupiny lidí a ostatní diskriminuje. Různé společnosti se liší kritériem, podle kterého se rozhoduje, kdo a jak bude privilegován a kdo bude na nucené soužití doplácet. Při teorii konfliktu dochází k sociální změně v důsledku střetávání se odlišných zájmů různých skupin téže společnosti. Teorie konfliktu vzniká jako kritická reakce na nedostatky a jednostrannost strukturního funkcionalizmu. Základní myšlenky o povaze společnosti jsou zásadně a zcela odlišné:
- společenský život je založen na protikladech, nepřátelství
- společnosti jsou vnitřně rozdělené, existuje mocenská nerovnost, která přináší konflikty a nátlak
- sociální vztahy vyvolávají opozici, neboť zájmy skupin a vrstev jsou odlišné a protikladné
- součástí života společnosti je změna, vývoj, neznamená však dysfunkci
V 19. století důsledně popsal teorii konfliktu K. Marx (třídní konflikt a třídní boj), ale jeho prognózy se nesplnily.
Lewis Coser - americký sociolog, obnovil zájem o studium konfliktů. Dokazuje, že konflikty mohou přispívat k upevnění sociálního řádu.
Jeho názory: konflikt s cizí skupinou pomáhá posilovat identitu vlastní skupiny. Konflikt působí jako pojistný ventil a odvádí často pozornost od důležitých primárních vlastních nedostatků. Rozlišuje konflikt na realistický (řeší reálný spor, útočné chování vyplývá ze střetů rozdílných zájmů, silnější zvítězí, konflikt je uzavřen) a nerealistický (agrese se stává cílem, vítězství konflikt neukončí - vandalství, skini …). Odmítá názor, že konflikt vzniká jen v sekundárních sociálních skupinách, zatímco primární sociální skupiny se vyznačují láskou a porozuměním. V nich existuje tzv. ambivalence citů – je hodně příležitostí ty záporné potlačovat, ale i možnosti je bouřlivě projevit.
Charles Wright Mills představuje kritickou verzi teorie, je pesimistický, katastrofický. Psal v 50. letech, v době studené války supervelmocí, kdy stál svět na pokraji zničení. Prostý člověk je stále více ohrožován – nezaměstnanost, bída, nemoci, hlad, hrozba války, miliardy se vyhazují na zbrojení, zatímco lidé umírají hladem. Lidi děsí budoucnost, rozpadávají se rodiny, nechápou smysl politiky, dostatek volného času vrhá lidi do náruče:
- průmyslu zábavy - zabíjení volného času, televize, video, lunaparky - odcizení. Vzniká pocit zbytečnosti, nudy, úzkosti
- privátní konzum - mít co nejvíc, užívat si světa, konzumovat a nakupovat víc než soused, stáhnout se do soukromí
- drog - ty mohou na čas pomoci na vše zapomenout, zdánlivě řešit, udělat svět bezproblémový a růžový
Mills odhalil latentní rozpory, americkou bohorovnost, bezproblémovost.