Studijni_opory

22.4 Ošetřovatelský proces u pacienta s arteriovenózní fistulí (AVF)

22.4 Ošetřovatelský proces u pacienta s arteriovenózní fistulí (AVF)
 
 
Arteriovenozní fistule je klasickým cévním přístupem u dialyzovaných pacientů (pacientů léčených umělou ledvinou), který umožňuje připojení k přístroji. Volí se u pacientů, u kterých se bude hemodialýza pravidelně opakovat 2-3 x týdně po dobu několika měsíců či let. Cévní chirurg provede - zkrat - spojení mezi tepnou a žilou. Tato zkratová žíla se vlivem změněných hemodynamických poměrů rozšíří a lehce vyklene nad kůži, takže je snadno přístupná k punkci jehlami při hemodialýze. Funkčnost AVF zjistíme palpací v oblasti jizvy i podél žíly, kdy hmatáme vír - jako když kočka přede, anebo poslechem nad touto oblastí, kdy slyšíme kontinuální šelest. Životnost AVF je velmi individuální, při správné péči může být funkční i několik let.
Ošetřovatelský proces u pacienta je podrobně rozpracován v kapitole 20 Ošetřovatelský proces při aplikace infuze, 20.4 Zásady a postup při podávání infuze - Ošetřovatelský proces při aplikaci infuze.
 

Nejčastější lokalizace AV zkratu:

- nedominantní horní končetina,
- předloktí,
- paže,
- ostatní lokalizace výjimečně.
 

U pacientů s nevhodným žilním systémem:

Užíváme náhrady:
- buď vlastní nebo cizí žílu (např. v. saphena),
- umělou cévu (polytetrafluoroethylen - gore-tex).

Indikace pro vytvoření AVF:

Lékař rozhoduje, většinou v těchto případech:
- při poklesu glomerulární filtrace pod 0,42 ml/s,
- při koncentraci kreatininu v séru nad 350 umol/l.
 
Ošetřovatelská péče o pacienta s AV zkratem:
- nepoužívat:
- AV fistuli ke krevním odběrům, zavádění periferních kanyl, či jiným invazivním metodám,
- neměřit na této končetině tlak ani jiným způsobem neprovádět kompresy,
- pravidelné (denně) sledování šelestu a víru na AV fistuli a její plnění, při vymizení jednoho kritéria, ihned kontaktovat hemodialyzační středisko, tuto kontrolu provádí řádně edukovaný pacient sám, pokud není tohoto sledování sám schopen, provádí rodinný příslušník, při hospitalizaci sestra,
- sterilní krytí míst vpichu po hemodialýze ponechat 24 hodin,
- při novém krvácení z místa vpichu přiložit sterilní mulový čtverec a mírnou kompresí místa vpichu odmačkat minimálně po dobu 15 min., místo vpichu nesmí „ronit“,
- promazávání kůže na ruce s AV fistulí,
- při hematomu v průběhu fistule aplikace ledových obkladů na postižené místo, pravidelné sledování končetiny, měření jejího objemu,
- řádné vedení dokumentace, zaznamenávání veškerých změn AVF,
- včasné řešení komplikací.
 

Edukace pacienta:

- provádí ošetřující personál,
- sterilní krytí po hemodialýze ponechat 24 hodin,
- promazávat kůži na končetině s AVF,
- nenosit těžké věci v ruce s AVF, těsné rukávy, řetízky hodinky,
- při novém krvácení přiložit sterilní mulový čtverec a mírnou kompresí místo vpichu řádně odmačkat,
- sledování šelestu a víru - ihned upozornit a dostavit se na hemodialyzační středisko,
- bolest a „boule“ v průběhu AVF vyžadují přiložení ledového obkladu.
 

Komplikace cévního přístupu:

- ohrožují životnost cévního přístupu a tím život pacienta,
- hematom,
- prodloužené event. opakované krvácení z místa vpichu,
- uzávěr fistule - trombóza,
- stenóza,
- aneurysma - kdekoliv v průběhu fistule,
- infekce,
- ischemická bolest ruky (steal syndrom),
- otok končetiny v oblasti AVF v pooperační době nebo po HD,
- hypertenze venozního řečiště.
 
Kvalitní AVF umožňuje kvalitní dialýzu a snižuje výskyt komplikací souvisejících s hemodialyzační léčbou. Věk dialyzovaných pacientů se zvyšuje, přibývá diabetiků a polymorbidních pacientů. Kvalita cév těchto nemocných není dobrá, což vede ke zvýšené potřebě cévních přístupů nebo jejich úprav. Je proto nutné přistupovat k pacientům s AV fistulí velice zodpovědně a profesionálně.