Studijni_opory

7.1 Klíčové pojmy v oblasti výživy

7.1 Klíčové pojmy v oblasti výživy
 
 
Výživa
Výživa je soubor biochemických procesů, kterými organismy přijímají organické a anorganické látky nezbytné pro svůj život z vnějšího prostředí. V širším slova smyslu se jako výživa označuje nauka o některých stránkách látkové výměny, zejména o příjmu živin, jejich účelu, přeměnách a využití.
V potravě musí živočišný organismus přijímat především sacharidy, esenciální aminokyseliny, esenciální mastné kyseliny, v menším množství vitamíny a podle druhu živočicha, v malých nebo větších dávkách, minerální látky. Velmi důležitý je i příjem vody, protože je nezbytná pro chemické reakce, které probíhají v buňkách.
Výživa lidí je závislá na konzumaci potravin v nezměněném nebo upraveném stavu. Mohou být rostlinného, živočišného nebo jiného původu. Zvláštní kategorie tvoří potraviny pro zvláštní výživu, doplňky stravy nebo potravními doplňky. Jejich kvalita může být vylepšována přídatnými látkami jako jsou barviva, konzervanty, emulgátory nebo sladidla, nebo i jinak obohacovány například vitamíny nebo stopovými prvky. Energetická hodnota potravin se obvykle vyjadřuje v kilokaloriích nebo joulech.
 
Zdravá výživa
Zdravá výživa je taková, která udržuje organismus v rovnováze čili v homeostázi. Aby se zabránilo chronickým chorobám, jako jsou například obezita, srdeční choroby, cukrovka nebo rakovina, je podle dat uvedených ve sborníku Světové zdravotnické organizace nutné, aby konzumované potraviny obsahovaly vyvážené množství živin, dostatečné množství vody, ale především ovoce a zeleninu. Zdravá výživa vyžaduje vyvážený příjem základních živin (bílkoviny, sacharidy a tuky), doplňkových živin (vitamíny, stopové prvky a vlákniny) a dostatečné množství vody, aby nenastala intoxikace organismu nadměrnou spotřebou určité látky.
Zvláštní výživa
Zvláštní výživa je nutná například při onemocnění, kdy je třeba zvýšit účinky léčby a pomoci léčebně ovlivnit stav těla a jeho tělesné procesy. Podobně jako může být nedostatečná výživa důvodem progrese nemoci, může být cílená nutriční intervence významným preventivním i léčebným faktorem. Energie získaná v potravě je využita k udržení homeostázy, a ta která není okamžitě využita, je ukládána v podobě glykogenu v játrech a ve svalech a také v podobě tuku. Pokud je strava energeticky chudá, trpí živočichové, včetně člověka podvýživou.
 
Ke kategorizaci tělesné hmotnosti patří BMI index - vzorec pro výpočet BMI = hmotnost/(výška x výška), který tvoří orientační model. Hmotnost se udává v kilogramech, výška v metrech. Nezohledňuje procento tukové a svalové hmoty, věk ani pohlaví. Zejména u aktivních sportovců není výsledek relevantní. Svaly v jejich těle jsou totiž daleko těžší než tuk. Nepřesné údaje udává také u dětí, těhotných a kojících žen a seniorů.
 
Výsledky BMI:
- méně než 18,5 - podváha,
- 18,5 – 24,9 - norma,
- 25,0 – 29,9 - nadváha,
- 30,0 – 34,9 - obezita 1. stupně,
- 35,0 – 39,9 - obezita 2. stupně (závažná),
- 40,0 a více - obezita 3. stupně (těžká).