Studijni_opory
8.1 Ošetřovatelský proces při sledování tělesné teploty
8.1 Ošetřovatelský proces při sledování tělesné teploty
Sledování tělesné teploty je výsledkem tvorby a výdeje tepla, za tvorbu tepla je zodpovědný metabolizmus - chemické reakce vytvořené při látkové výměně v organismu. Hlavním zdrojem tepla pro organismus jsou játra a práce svalů. Centrum pro řízení teploty je v mezimozku.
Zvýšená tělesná teplota přirozenou reakcí proto, že nás upozorňuje na virové nebo bakteriální cizorodé látky.
Faktory ovlivňující TT:
- věk (starší lidé mají sníženou kontrolu termoregulace – hypotermie), malé děti nemají plně vyvinutou termoregulaci -hůře se srovnávají se změnami teplot,
- denní doba -TT kolísá v průběhu dne: ráno je nejnižší 2 – 3 hod, odpoledne nejvyšší 16 -18 h,
- tělesná aktivita - tělesná práce zvyšuje TT o 1,5 °C,
- hormonální produkce - produkce estrogenu ovlivňuje TT v době ovulace, hormon štítné žlázy tyroxin, hormon adrenalin a nonadrenalin,
- stres - zvýší se metabolizmus - zvýší se teplota,
- teplota a vlhkost okolního prostředí.
- pod 34°C - smrt,
- 34-35,9°C - hypotermie,
- 36-36,9°C - normotermie,
- 37-38°C - subfebrilie,
- 40,1-42°C - hyperpyrexie,
Typy horečky: (rozpoznáme podle teplotní křivky)
- febris continua - přetrvávající horečka, denní výkyvy max. o 1°C (např. při pneumonii, virových onemocněních, streptokokových nákazách),
- febris remittens - kolísavá horečky, charakteristická pro zánětlivá onemocnění, výkyv 2-3°C, přitom všechny hodnoty jsou nadnormální (např. při hnisavém procesu),
- febris intermittes - střídavá horečky, nejčastěji u septických stavů, onkologických onemocnění, střídají se období horečky s obdobím normální tělesné teploty (např. u některých zhoubných nádorů, septických stavů),
- febris recurrens - návratná horečka, charakteristické 2 dny s horečkami a pak fyziologická teplota (typicky při malárii, břišním tyfu),
- febris undulans - vlnovitá, pozvolné stoupání a klesání tělesné teploty v průběhu několika dní.
Pokles TT:
- kritický - prudký pokles v průběhu několika hodin,
- lytický - plynulý a pozvolný pokles hodnot TT v průběhu několika dní.
Příznaky horečky:
Nástup horečky se projevuje zimou, tachykardií, bledou a studenou kůží, zástavou pocení, „husí kůží“. Při náhlém stoupání teploty dochází k nepoměru mezi zvýšenou tvorbou a výdejem tepla - dochází k třesavce. V průběhu horečky je kůže na dotyk teplá, akrální části jsou studené. Objevuje se pocit žízně, sucho v ústech, ospalost, nechutenství, slabost, bolest svalů, chybí pocit chladu. Při ústupu horečky se objeví pocení, dehydratace, kůže je teplá a narůžovělá.
Při hypotermii pacient pociťuje chlad, mrazení, kůže je bledá, vosková, studená, zpočátku silná třesavka. Pacient má snížené vylučování moči, je dezorientovaný, ospalý, může nastat bezvědomí.
Měření tělesné teploty:
Tělesná teplota se měří zpravidla 2×denně, popřípadě častěji. Údaje se zapisují do dokumentace. Měříme buď skleněným rtuťovým (pozn. teploměry se rtuťovou náplní se již nesmějí distribuovat) teploměrem (axila, rectum, vagina, tříslo, ústa) nebo elektronickým teploměrem (axilární, jícnový, kožní atd.).
Místa pro měření TT:
- axilla - podpažní jamka,
- ústa o 0,3 °C teplot vyšší než v axile,
- rektum o 0,5 °C teplota vyšší než v axile,
- vagina (bazální teplota v době ovulace) tím sledujeme průběh ovulačního cyklu,
- třísla - teplota stejná jako v axile,
- kůže,
- zevní zvukovod o 0,6 °C vyšší než v axile.
Typy teploměrů:
- rtuťový - pracuje na principu roztažlivosti kovu při zahřívání rtuti,
- infračervený - na principu infračerveného záření bez přímého kontaktu s tělem,
- elektronický - digitální - vhodný pro měřený v tělesných dutinách, pracuje na principu zaznamenání elektrického odporu,
- maximální (v dolní části trubička se rtutí) - rtuť po nadměrné teplotě neklesá dolů do nádobky, musí se sklepat, aby se rtuť dostala zpět,
- rychloběžný - nádobka se rtutí je štíhlá a trubička není zúžená, okamžitě klesá dolů po vytažení z místa měření tělesné teploty - nemusí se sklepávat, používá se u kojenců, měření v rektum,
- digitální - určený na různé části těla, doba měření je krátká cca 60 - 90 sekund, ozve se akustický signál.
Druhy teploměrů:
- lihový (axilární, tříselné),
- rtuťový (axilární měření, tříselné, již se nevyrábí),
- rychloběžka (u dětí, v axile i rectu -0,5 ºC),
- rektální (hruškovitý tvar - 0,5 ºC),
- páska na měření TT (změna barvy, malé děti),
- elektronický ( JIP, ARO ),
- ušní,
- digitální (v domácnostech).
Obrázek 1 Teploměr digitální
Způsoby měření:
- axilární - od 5 - 7let, 2 – 3X denně, sbírat po 7 -10 min,
- rektální - u dospělých, u dětí rychloběžka , natřít pro lepší zasunutí zavést do 2cm(s nádechem), měříme 5min u rychloběžky jen 1min. - 0,5 ºC,
- orální - v ústech, pod jazyk, dokonale čistý, 30min před nepít horké/studené, 2 - 3min měření, -0,3 ºC,
- vaginální - v pochvě, pro zjištění doby ovulace, ráno před vstáváním, alespoň 1měsíc, až 10 min,
- měření v tříslech - když nelze měřit v axile.
Zvláštnosti při měření TT:
- záznam v nemocnici do dokumentace (nad 37,0 ºC - červeně),
- před měřením musí být teploměr sklepán pod 35 ºC - v nemocnici se rtuťový teploměr nahrazuje digitálním,
- místa pro měření jsou individuální,
- pomůcky - tác, emitní miska, buničitá vata, teploměr, dokumentace,
- srážíme teplotu nad 38°C,
- antipyretika - léky na strážení teploty,
- nejkritičtější teplota 41-42°C - neslučitelná se životem,
- nad 40 °C - zábaly,
- malým dětem při zábalu chránit ručičky a nožičky teplem - může dojít k podchlazení až omrzlinám,
- po použití se rtuťový teploměr dezinfikuje po dobu 20 - 30 minut.