Teorie_osetrovatelstvi

1.3 Základy moderního ošetřovatelství

1.3 Základy moderního ošetřovatelství
 
  
Za období reformace ošetřovatelství se pokládá práce anglické sestry Florence Nightingalové (1820-1910). Pocházela
z bohaté rodiny, měla kvalitní vzdělání a politicky vlivné přátele. Rodina však bránila její touze věnovat se ošetřovatelství
v místní nemocnici, protože ošetřovatelství bylo pokládáno za nevhodné pro mladou dámu z vyšších vrstev. Florence přesto navštěvovala nemocné v nemocnicích v Anglii, Francii, Německu.
Její znalosti a zkušenosti spolu se zkušenostmi z vedení malé ošetřovatelské instituce byly základem pro její práci
v Krymské válce, kde se objevila o rok později než Pirogov. Přivedla s sebou skupinu čtyřiceti anglických ošetřovatelek, které sama pro tuto práci připravila. Florence Nightingalové a jejím sestrám i laickým ošetřovatelkám se podařilo během války výrazně snížit počet vojáků, kteří umírali na následky poranění a infekce. Pod jejím vedením byla uvedena do provozu prádelna, dietní kuchyně, hygienická zařízení, zajištěny dostatečné zásoby prádla a potravin pro personál a vojáky.
Po jejích zásazích do organizace ošetřování nemocných a raněných vojáků poklesla úmrtnost z dřívějších 50 % na 22 %.
Její reformy znamenaly položení základů k samostatnému profesionálnímu ošetřovatelství, které vyžaduje kvalitní přípravu ošetřovatelek, a zásadně ovlivnily moderní ošetřovatelství.

Po návratu z Krymu založila Florence v roce 1860
v Londýně první ošetřovatelskou školu ve světě (Škola při nemocnici Sv. Tomáše), která se stala vzorem pro ostatní země. Vytvořila první koncepci ošetřovatelství, vycházející z charitativního pojetí péče o nemocné, v němž jsou akceptovány především humanitní motivy ošetřovatelství.
Teprve od té doby začaly být ošetřovatelky pro svoji práci systematicky vzdělávány a cíleně vychovávány jak v nemocniční, tak i domácí službě. Díky Nightingalové se z charitativní služby stalo ošetřovatelství skutečným odborným
a hluboce lidským povoláním.
 
Velký vliv na vývoj ošetřovatelství měla její kniha - Poznámky o ošetřovatelství (1860). V roce 1874 již byla přeložena
do sedmi jazyků včetně češtiny. Její témata jsou stále aktuální: návody na uspokojování pacientových hygienických potřeb, potřeb výživy, čerstvého vzduchu, odpočinku, pohodlí, podnětného a příjemného prostředí. Florence Nightingalová si dobře uvědomovala rozdíl mezi ošetřovatelstvím a medicínou, a představovala si, že ošetřovatelství bude samostatnou profesí.
Výchova a práce sester byly ještě dlouho podřízeny potřebám nemocnice a lékařů.

Nightingalová však udělala z ošetřovatelství důstojné civilní zaměstnání pro ženy středních vrstev. Popularizovala myšlenku systematického vzdělávání sester, zavedla funkci hlavní sestry jako hlavy ošetřovatelského personálu
v nemocnici.

Po vzoru londýnské ošetřovatelské školy vznikly v relativně krátké době ošetřovatelské školy v dalších velkých evropských městech i ve Spojených státech. Vzdělané sestry rychle ovlivňovaly kvalitu ošetřovatelské péče, zejména pak nemocniční péče. Sestry v jednotlivých zemích se začaly sdružovat a vytvářet národní profesní organizace absolventek ošetřovatelských škol.
Na konci 19. století v roce 1899 se první národní sesterské organizace spojily a vytvořila se Mezinárodní rada sester (International Council of Nurses - ICN), která pracuje dodnes.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše