Teorie_osetrovatelstvi

2.1.3 Profesionální ošetřovatelství - organizovaná zdravotní péče

2.1.3 Profesionální ošetřovatelství - organizovaná zdravotní péče
 
  
Profesionální ošetřovatelství se rozvíjelo spolu s rozvojem medicíny, se vzděláním v medicíně a se vznikem nemocnic. Úzce souvisí s jeho zakladatelkou Florence Nightingalovou, ale určitá profesionální příprava, kterou vyžadovalo fungování nemocnic a veřejného zdravotnictví, už fungovala předtím.

Lékař postupně potřeboval ke své práci pomocníka, který by prováděl jeho pokyny a který by na nemocného trvale dozíral jak v domácnostech, tak v nově vznikajících špitálech. Pokrokové prvky v zdravotnické péči se výrazně začaly uplaťnovat až v osvícenském období tereziánskými a josefínskými reformami (1717-1780).
V roce 1753 byla ustavena funkce krajských a městských fyzikusů. Z jejich podnětu zabezpečovala městská správa opatření, které se týkalo především hygieny. Zdravotnický personál byl podřízený jedné osobě, a to předsedovi zdravotní správy říšské komise. Norma z roku 1770 upravovala právo a povinnosti všech zdravotnických pracovníků.
 
Od poloviny 18. století byly při lékařských fakultách zakládány první všeobecné nemocnice – v r. 1785 v Brně,
1778 v Olomouci a v r. 1790 v Praze. Vzdělání ošetřovatelek nebylo v tomto období institucionalizované.
Sestry-ošetřovatelsky se učily v nemocnicích od lékařů, porodních bab a od svých starších kolegyň.

O profesionálním ošetřovatelství začínáme hovořit od období ,,reformace ošetřovatelství”. Na profesionální ošetřovatelství měly velký vliv především tři významné osobnosti, kterých činnost byla motivovaná utrpením raněných na bojištích. Jde o Florence Nightingalovou, ruského chirurga Nikolajeviče Ivanoviče Pirogova  a Henryho Dunanda, zakladatele Červeného kříže.
 
Florence Nightingalová (1820-1910) se pokládá za zakladatelku profesionálního ošetřovatelství, a zároveň za první teoretičku v ošetřovatelství. Její čtyři zásady: čistota, dobré a vlídné zacházení, dostatečná výživa a přívětivé slovo
- se na dlouhé období staly mottem a kritériem ošetřovatelské péče. Vytvořila základy ošetřovatelského vzdělání, protože se přičinila o vznik školy ošetřovatelek při nemocnici sv. Tomáše v Londýně v roce 1860. Vydala knihu ,,Poznámky o ošetřovatelství”, která byla r. 1874 přeložena do sedmi jazyků včetně češtiny. Nightingalová prosazovala ošetřovatelství jako autonomní povolání.
Dáma s lampou, jak jí volali ranění vojáci, se stala pro veřejnost symbolem ošetřovatelství. Den narození Nightingalové (12. květen) byl vyhlášen za Mezinárodní den sester.
Zásluhou profesionálního ošetřovatelství vznikla v roce 1899 v Londýně ,,Mezinárodní rada sester (Internacional Council of Nurses - ICN), která je federací národních sesterských organizací. Jejím cílem a posláním je zlepšit zdravotní péči, kvalitu ošetřovatelských služeb a sociálně-pracovní podmínky sester. Mezinárodní rada sester (ICN) uděluje každoročně sestrám cenu F. Nightingalové.
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše